Za necelé dva týdny nás čekají volby, které rozhodnou o tom, kdo další čtyři roky povede Prahu. Voličům v rozhodování může pomoci volební kalkulačka, s jejíž přípravou Arnika pomáhala. Za toto volební období se podařilo konečně začít s výstavbou metra D, stavět a opravovat mosty, prodlužovat tramvajové trati, zprůchodňovat město pro pěší, vysázet rekordní počet stromů, opravit a zabydlet množství městských bytů, založit Pražské společenství obnovitelné energie a  podpořit sociální opatření jako Milostivé léto  či aktuální balíček pomoci Pražanům.  

Nakolik zahrádkaření představuje udržitelnou sociální praktiku z hlediska sociálního, environmentálního a ekonomického? Jakým směrem se vyvíjí nová čtvrť ve Vysočanech? Jak vývoj vnímají místní?

Klimatická změna se stala realitou našich životů, téma adaptace sídel se již diskutuje mezi odborníky i politiky. Proto jsme na toto téma na jaře společně se sdružením Architekti bez hranic uspořádali dvě diskuze.

V květnu a červnu jsme se vypravili do dvou zahrádkových osad. První komentovaná vycházka po nejednoznačných městských a zároveň přírodních prostorech se konala v Libni a okolí. Při druhé  jsme se zaměřili na existující i zaniklé zahrádkové osady na pomezí Hrdlořez a Žižkova a využili je jako příklad k diskusi role a podoby přírody v současném evropském velkoměstě.
Mluvili jsme o historii zahrádkaření – v Praze, v Česku a Evropě – a ukázali si, co se s městem a městskou přírodou děje, když zahrádkaření vzkvétá a když se osady z/ruší. 

Analýza popisuje problémy, vznikající v povolovacích procesech staveb, které podléhají posouzení vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon EIA“), a popisuje specifika a komplikace, ke kterým u dlouhodobých projektů dochází v důsledku novelizace tohoto zákona a dalších souvisejících právních předpisů nebo neujednocených výkladů předpisů správními orgány, které jsou odpovědné za posuzování vlivů a povolování těchto staveb. Analýza obsahuje odkazy na zákonná ustanovení, jejich novely a judikaturu, která k dané oblasti vznikla. Problematika je popsána na jednotlivých případových studiích projektů realizovaných v České republice. Analýza se specificky zaměřuje na oblast adaptace města a jeho částí na klimatické změny a zátěže v perspektivě legislativních změn v procesu posuzování vlivů na životní prostředí a ochranu klimatu v městském prostředí v perspektivě omezení možnosti uplatnění práv veřejnosti v povolovacích řízeních. Klíčovou součástí analýzy jsou případové studie, na kterých jsou popsány legislativní i aplikační problémy v předmětné oblasti.

Druhý diskusní večer z cyklu věnujícímu se novému návrhu Metropolitního plánu měl jasný cíl. Předat veřejnosti konkrétní informace potřebné k tvorbě a podání připomínek a námitek ve veřejném projednání, které probíhá do konce června 2022. 

Druhý diskusní večer z cyklu věnujícímu se novému návrhu Metropolitního plánu měl jasný cíl. Předat veřejnosti konkrétní informace potřebné k tvorbě a podání připomínek a námitek ve veřejném projednání, které probíhá do konce června 2022. 

Pražané by se měli mít na pozoru. Metropolitní plán, který má veřejnost šanci ovlivnit už jen do 30. 6. 2022 totiž může mimo jiné zmařit jejich velké vítězství nad developery v kauze výstavby obchodního domu na Náměstí Miloše Formana. Ministerstvo místního rozvoje zrušilo stanovisko magistrátního odboru územního rozvoje, které mělo umožnit umístění obchodního domu tzv. Brandstore na konci Pařížské třídy, proti čemuž se zvedla vlna odporu. Odvolali se nejen místní obyvatelé, ale podání k přezkumu podalo sdružení Arnika a poté, kdy byl pověřen Radou hl. m. Prahy, také Institut plánování a rozvoje (IPR), který záměr výstavby zpočátku podporoval.

Svoláváme pražské spolky i aktivní obyvatele, kteří Metropolitní plán připomínkují či se zajímají o to, co se bude v Praze do budoucna dít, aby přišli na Mariánské náměstí. Pojďme se vzájemně se poradit a poučit, jestli regulativy Metropolitního plánu čteme dobře. Pojďme společně diskutovat o rizicích i přínosech Metropolitního plánu, sbírat podpisy k připomínkám, aby získaly váhu námitek. Období do konce června 2022 je totiž zřejmě poslední možností, jak podobu Metropolitního plánu ovlivnit. Na Mariánském náměstí budeme v pondělí a úterý 27. a 28. června vždy od 15 do 20 hodin.

Metropolitní plán je připravovaný nový územní plán Prahy, který stanoví pravidla pro výstavbu na další desítky let a jediná možnost pro veřejnost ho ovlivnit je nyní. V celé Praze se budou měnit podmínky pro zástavbu, může se stát, že ve vašem okolí bude moci vzniknout vysoká či kapacitní stavba, která například podle platného územního plánu nemůže. Pokud se k takové změně nevyjádříte do 30. června 2022, s vysokou pravděpodobností už později nebudete moci.