Koalice na ochranu řek Bosny a Hercegoviny vyzvala 14. března u příležitosti Mezinárodního dne akcí pro řeky příslušné orgány, aby okamžitě pozastavily veřejné pobídky na výrobu elektrické energie z malých vodních elektráren. Připomněla tak požadavky Deklarace na ochranu řek Západního Balkánu přijaté loni v listopadu na mezinárodní konferenci v Sarajevu. Každoroční happeningy letos ochránci řek s ohledem na zdravotnickou situaci odložili.
Deklarace byla přijata na konferenci, jíž se zúčastnili ekologové, úředníci a politici z Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, České republiky, Černé Hory, Srbska a Severní Makedonie. Toto setkání pořádal český spolek Arnika spolu s bosenským Centrem pro životní prostředí a WWF Adria díky finanční podpoře Evropské unie, Programu transformační spolupráce Ministerstva zahraničních věcí ČR, Global Greengrants Fund a nadace Heinrich-Böll Stiftung Foundation.
CELÝ TEXT PROHLÁŠENÍ ČTĚTE ZDE (anglicky)
„Škody na životním prostředí způsobené malými vodními elektrárnami platí spotřebitelé na svých účtech za elektřinu prostřednictvím poplatku za energii z obnovitelných zdrojů. U nás využíváme vodu, zatímco obrovské potenciály sluneční a větrné energie jsou zcela ignorovány. Vláda Republiky srbské [1] v březnu loňského roku dokonce zrušila pobídky pro větrné elektrárny za účelem upřednostnění problematických malých vodních elektráren,“ uvedl Miloš Orlić, koordinátor Koalice na ochranu řek Bosny a Hercegoviny.
Průměrná měsíční spotřeba elektřiny v bosenských domácnostech je přibližně 350 kWh, poplatek za energii z obnovitelných zdrojů tak činí v průměru 1,5 EUR za měsíc (18 EUR ročně). Pro srovnání, Česká republika má jeden z nejvyšších poplatků za obnovitelnou energii v EU a je zhruba dvakrát vyšší než v Bosně a Hercegovině. Tuzemská průměrná mzda je však ve srovnání s balkánským státem čtyřikrát vyšší.
„Transparentnost systému pobídek pro obnovitelné zdroje energie je velmi pochybná. Pokud občané platí peníze, musí se ptát, zda a do jakých zdrojů energie je chtějí investovat. Odborníci přitom domnívají, že investice do obnovitelných zdrojů energie jsou velmi výnosné, a to i bez veřejných pobídek, jak bylo zmíněno na prvním energetickém summitu - SET 2020, který se nedávno konal v Trebinji za účelem diskuse o energetické budoucnosti západního Balkánu,” popsal Orlić.
Zuzana Vachunová z českého ekologického spolku Arnika zdůrazňuje, že podobným problémům čelí všechny země v regionu. "Slabá legislativa na ochranu životního prostředí, nedostatečná implementace právních předpisů o vodním hospodářství a ekologicky přijatelném průtoku a netransparentní systém finanční podpory vodní energie - to jsou problémy, kterým čelí prakticky všechny země Západního Balkánu. Podpora vodní energie je navíc ve srovnání s větrnou a sluneční neúměrně vysoká. Proto je nutné aby došlo k moratoriu (zastavení, zmrazení procesů - pozn.) na výstavbu všech nových malých vodních elektráren,“ dodává.
Aktivity koalice můžete sledovat na Facebooku nebo na webových stránkách.
[1] Země Bosny a Hercegoviny je tvořena srbskou entitou (Republika Srpska) a muslimsko-chorvatskou entitou (Federace Bosny a Hercegoviny). Ústřední vláda je spojuje dohromady v křehkém státě.
V jiném jazyce:
International Day of Actions for Rivers: Stopping subsidies for small hydropower plants is crucial for saving the last untouched European Rivers (anglicky)
Svjetski dan akcije za rijeke: Ukidanjem podsticaja za male hidroelektrane spasićemo rijeke! (bosensky)
Čtěte více:
Deklarace o ochraně řek západního Balkánu požaduje moratorium na výstavbu vodních elektráren | 19.12.2019
Západní Balkán řeší ochranu svých jedinečných řek. Odpověď nabídne konference v Sarajevu | 20.11.2019
Minimální průtok – (jak) je v Evropě právně definován a upravován? | 16.9.2019
Fotografujte a zachraňte řeky! Lidé upozorňují na nedostatek vody v Bosně a Hercegovině | 30.8.2019
U pramenů řeky Sany se sešlo přes 100 lidí, požadovali ochranu této oblasti | 14.6.2019
Braňme řeky a ty, kteří za ně bojují! | 14.3.2019
