Občanská společnost v Arménii se učí od české

Exkurz do arménského společenského a politického uspořádání

Arménie je zemí vypořádávající se s téměř sedmi dekádami sovětské nadvlády. Přechod k tržnímu hospodářství a plurální demokracii není ulehčen nedořešeným konfliktem se sousedním Azerbajdžánem (Náhorní Karabach), který udržuje nacionalistickou orientaci arménských politických stran. Průběh posledních voleb (2008) byl považován opozičními stranami za zmanipulovaný a následovaly mu násilné střety mezi arménskými autoritami a opozicí. Právě po těchto volbách se začaly objevovat známky aktivismu a zapojení veřejnosti. Nicméně, znovuprobuzení arménské občanské společnosti vypadá být částečně decimováno značnou nedůvěrou v politické autority, což vede ke společenské apatii. Velký optimismus přináší politický vývoj po listopadu 2010, kdy se přeorganizovala tři ministerstva, prezident Sarkisian udělil amnestii deseti opozičním aktivistům a vyzval k demokratizaci arménského politického systému a civilizovanému dialogu zahrnujícímu všechny politické strany i občanskou společnost. V tento okamžik se zdá být rozhodující zahájit a usadit dialog mezi všemi klíčovými hráči a podpořit rozvoj občanské společnosti a sdružení v Arménii.

Konference zaměřená na rozvoj občanské společnosti

Napomoci ukotvení pozice občanských sdružení v politické a společenské diskuzi a rozhodování si kladly za cíl Evropské společenství pro demokracii (European Partnership for Democracy), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (Organization for Security and Cooperation in Europe) a Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy), které uspořádali mezinárodní konferenci zaměřenou na podporu občanských sdružení v Arménii. Cílem konference uskutečněné v dubnu 2011 v Jerevanu bylo navýšit kapacitu tamních občanských sdružení prostřednictvím navázání kontaktů a výměny zkušeností se zeměmi střední a východní Evropy, které prošly nebo procházejí vývojem směrem od totalitních režimů k demokracii. Hlavními body panelové diskuze se staly role občanských sdružení v zemích s demokratickým uspořádáním a způsoby, kterými budovat fungující občanskou společnost. Oba body byly orientovány směrem k předávání praktických zkušeností a příkladů dobré praxe od českých, polských nebo například litevských občanských sdružení ke svým arménským kolegům. Diskuze se týkaly třech tematických okruhů: účasti veřejnosti v rozvoji demokratických institucí a svobodných médií, boje s korupcí a ochrany životního prostředí.  

České zkušenosti inspirací

Posledního ze zmíněných bloků se zúčastnila také Arnika, a to s příspěvkem zaměřeným na legislativní nástroje umožňující účast veřejnosti v ochraně životního prostředí a speciálně na ty nástroje, přenositelné do arménského prostředí. Velká diskuze se rozvinula okolo českého integrovaného registru znečišťování (IRZ) a systému integrovaných povolení (IPPC), které by značně napomohly stavu životního prostředí v Arménii. V Arménii se nachází řada průmyslových závodů disponujících velice zastaralými a znečišťujícími technologiemi a také nezajištěných starých ekologických zátěží. Právě IRZ a IPPC mají potenciál zpřístupnit informace o průmyslovém znečištění široké veřejnosti a nahradit stávající technologie nejlepšími dostupnými (tzv. BAT = Best Available Technologies).

Z kauz, kterým se Arnika v minulosti věnovala, vyplývá, že právo na informace o životním prostředí, spolupráce s médii a nástroje, kterými jsou IRZ, EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) nebo IPPC, mohou napomoci občanským sdružením v aktivní ochraně životního prostředí před průmyslovým znečištěním. Za efekt dobrého fungování IRZ se dá považovat například snížení celkových emisí dichlormethanu v České republice nebo snížení množství emisí prachových částic PM10 a formaldehydu Kronospanem v Jihlavě. Proces EIA naopak pomohl k ukončení provozu a vyčištění skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách a IPPC k nahrazení zastaralé technologie výroby chlóru Spolanou Neratovice.  Největší překážku pro využití těchto nástrojů viděli účastníci ve všudypřítomnosti korupce, bez jejíhož vymýcení tyto nástroje nemohou fungovat. Jedním z hlavních doporučení Arniky předaným účastníkům konference bylo jít cestou sdružování malých nevládních organizací a občanských sdružení, čímž by se navýšila jejich celková kapacita, vedení společných kampaní, zavedení IRZ jako nástroje přístupu k informacím o hlavních znečišťovatelích životního prostředí a nástroje vytvářejícího tlak na provozovatele průmyslových závodů nebo navázání kontaktů s arménskými médii. Najevo také vyšlo, že složitá témata toxických látek a odpadů se často nedají veřejnosti stravitelně předat bez práce tiskového mluvčího.

Arnika se podílí na rozvoji občanské společnosti v Arménii

Konference nám napomohla navázat další kontakty s arménskými nevládní organizace, kterými jsme nabídli spolupráci. Mimoto se v současnosti podílíme na společném česko-arménském projektu „Zlepšování chemické bezpečnosti jako příspěvek k řešení sociálních problémů ve venkovských oblastech Arménie“. Pomoci zemědělcům zavést udržitelné hospodaření a snížit na minimum riziko chemického znečištění v arménských regionech Ararat a Armavir, to je hlavní cíl zmíněného projektu, na kterém spolupracujeme s Arménskými ženami pro zdraví a zdravé životní prostředí (Armenian Women for Health and Healthy Environment - AWHHE).

O autorce:
Mgr. Jitka Straková, zástupkyně Arniky na konferenci
koordinátorka projektů programu Toxické látky a odpady
vedoucí pobočky Arnika České Budějovice