Pozor, alej! Z české krajiny zmizelo na 100 tisíc stromů

Třešňová alejSdružení Arnika zjistilo dotazníkovým šetřením u krajských silničních správ, že od podzimu 2003 do konce roku 2010 bylo podél silnic II. a III. třídy v České republice vykáceno celkem 106 670 stromů. Vysázeno bylo přitom pouze 63 196 stromů. Značná část stromů byla navíc vysázena jinde než v alejích – například v obecních parcích. Náhradní výsadby totiž nemusí být automaticky umístěny na místo kácení. 

"Tato čísla jasně vypovídají o tom, že silniční stromořadí  z české krajiny poměrně rychle mizí. Kácí se téměř dvakrát rychleji, než vysazuje. Vznik nových oboustranných silničních alejí navíc komplikuje mnoho problémů, finančních i byrokratických. Tím, jak stromořadí mizí, mění se postupně typický krajinný ráz naší země, který aleje spoluutvářejí už od renesance. Považuji za naši povinnost toto dědictví přenechat i budoucím generacím," říká Ing. Jakub Esterka, vedoucí kampaně Zachraňme stromy sdružení Arnika. 

Jak vyplývá z podrobného přehledu, nejvíce se kácí ve Středočeském a Jihočeském kraji. Středočeský kraj je přitom jedním ze tří krajů, kde bylo v náhradních výsadbách vysazeno více stromů, než kolik se pokácelo. Nejméně náhradních výsadeb provádí Karlovarský a Plzeňský kraj. Žádný strom nevysadili za celých sedm let v Libereckém kraji.

Ministerstvo dopravy přitom nedávno navrhlo změnu zákona, která by znovu zavedla výjimku pro silničáře a umožnila jim kácet v alejích bez povolení. Podle sdružení Arnika by se tak problém ještě zhoršil. Výjimka pro silničáře přitom byla zrušena přede dvěma lety. Petici za ochranu stromů tehdy podepsalo více než 35 tisíc lidí. 

Jak by vypadala krajina bez alejí (autor fotografické simulace P. Velička)Aleje jsou typickým prvkem české a středoevropské krajiny vůbec. Vznikaly již od konce středověku, rozkvět zažily za dob renesance a především baroka, roku 1828 pak byla dokonce vyhlášena povinnost sázet stromy u nových císařských silnic z důvodů hospodářských, estetických a orientačních. Dnes mají stromy u silnic celou řadu dalších funkcí: jen jediný strom dokáže zachytit až polovinu nebezpečných prachových částic z ovzduší a vzrostlý strom spotřebuje za život na 24 milionů m³ oxidu uhličitého, plynu zodpovědného za oteplování klimatu. Stromy podél silnic také usnadňují orientaci v krajině. Zejména v létě chrání cestovatele - řidiče, cyklisty i chodce - před slunečním žárem. Za zmínku stojí samozřejmě i biologický význam alejí – každý strom je biotopem stovek druhů živočichů.

Funkce aleje (autor schématu: J. Esterka)Stromy od silnic mizí především od konce 20. století, kdy se o stromořadí podél silnic stát ani obce prakticky nestaraly. Řada stromořadí byla vykácena kvůli rozšiřování silnic vyvolanému nárůstem automobilového provozu. Situace se zdramatizovala v roce 2006, když krajské správy silnic začaly ve všech krajích plošně kácet aleje. Vlivem mírné zimy uspořili silničáři prostředky a rozhodli se je utratit tímto způsobem. Během zimy padly po celé republice stovky zdravých stromů. Stejná situace se opakovala v zimě 2008. Pomohla až novela zákona přijatá na podzim roku 2009, která zrušila výjimku pro silničáře, díky níž mohli kácet stromy bez povolení. Letos na jaře se však objevil pokus alespoň částečně tuto pravomoc silničářům vrátit. Navíc stále chybí vyhláška, která by zpřísnila obecně pravidla pro kácení stromů – stromy do 80 cm obvodu kmene mohou být pokáceny bez náhrady.

V naší zemi najdeme stále mnoho alejí, které jsou chloubou české krajiny. Pohled na cestu lemovanou alejí úctyhodných stromů je nesrovnatelně příjemnější, než pohled na silnici lemovanou billboardy. Jsou-li stromy v alejích dobře značeny – pomohou bílé pruhy a odrazky na kmenech, dopravní značení i svodidla v nebezpečných úsecích - nejsou nebezpečím.

Větší bezpečnosti jízdy v alejích pomůže například snížení rychlosti
(viz Německo)Inspirací pro obnovu alejí nám může být sousední Německo, kde došlo v polovině 20. století k masivní likvidaci alejí - ve Spolkové republice Německo bylo mezi lety 1949 a 1999 vykáceno na 50 tisíc kilometrů alejí. Dnes zde běží několik programů na ochranu stromů u silnic. V roce 2002 spustilo Federální ministerstvo životního prostředí kampaň na podporu občanských iniciativ a za ochranu alejí. Pojedete-li autem do Berlína, dívejte se u silnic po nových stromech – v Braniborsku totiž platí povinnost za každý vykácený strom v aleji vysadit nový. Ochranu historických alejí a výsadbu nových si předsevzala také nejlidnatější spolková země a současně průmyslové centrum Německa - Severní Porýní-Vestfálsko. Vznikla tu kampaň s cílem vysadit 100 nových alejí a od roku 2006 přibylo už sedm desítek stromořadí. Několik spolkových zemí také spojuje „Alejová cesta", na jejímž vzniku se podílel mj. i německý automobilový klub ADAC. Sami příznivci automobilové dopravy se tak zasazují o ochranu stromů podél silnic.

Další informace:

Kácení v českých alejích (stručná tabulka)

Kompletní statistiky a podrobné informace

Pomyslná alej z Prahy do Říma

Při rozestupu stromů 20 metrů, tj. při 100 stromech na 1 km by počet 106 670 stromů vystačil na pomyslnou oboustrannou alej dlouhou 1026 km, což odpovídá vzdušné vzdálenosti z Prahy do Londýna. Měřeno po silnici, tolik stromů by vytvořilo souvislou alej například z Prahy až do Říma. 

Počet vysazených stromů (63 196) odpovídá pouze aleji dlouhé 628 km, což je méně, než vzdušná vzdálenost z Prahy do Bruselu a takto dlouhá alej by skončila již u Štrasburku.  

Správa silnic

Silnice II. a III. tříd jsou ve správě krajů, síť dálnic a rychlostních silnic je ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Vzhledem k vysokým rychlostem není možné obnovovat aleje podél všech rychlostních silnic a dálnic, zatímco u okresních silnic to možné je. Právě podél nich najdeme nejcennější, nejkrásnější a nejstarší aleje.

Koncepce zachování alejí v ČR

Arnika vytvořila ve spolupráci s odborníky publikaci Silniční stromořadí v české krajině - koncepce jejich zachování , obnovy a péče o ně http://arnika.org/publikace-stromy/koncepce-stromoradi-v-ceske-krajine

Vše o alejích: www.arnika.org/aleje