Z hlediska dopadů na lidské zdraví patří k nejrizikovějším látkám v cigaretovém kouři nitrosaminy. Pokusy na zvířatech byl prokázán jejich vliv na vznik rakoviny plic. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) některé z nich řadí k pravděpodobným lidským karcinogenům (do skupiny 2A). Kvůli své nebezpečnosti jsou přísně kontrolovány v potravinách, se kterými jich denně přijímáme asi jeden mikrogram. Kuřák, který vykouří krabičku denně, inhaluje sedmnáctkrát větší množství těchto látek.
Cigaretový kouř obsahuje také některé z nebezpečných těžkých kovů a jejich sloučenin. Například nikl a jeho sloučeniny, které IARC řadí k prokázaným lidským karcinogenům, stejně jako kadmium a jeho sloučeniny. Se zvýšením jeho koncentrací v ovzduší byly zjištěny častější disfunkce ledvin. Podle IARC narůstá s přítomností kadmia a jeho sloučenin riziko rakoviny prostaty a dýchacího aparátu. S věkem zatížení organismu kadmiem roste, u kuřáků až dvojnásobně. Kadmium se hromadí v lidských orgánech.
Další karcinogenní látkou vznikající při kouření cigaret je formaldehyd, který rovněž vyvolává vznik alergií a dráždí sliznice. Následující tabulka ze studie Světové zdravotnické organizace z roku 2000 ukazuje srovnání zátěže člověka formaldehydem v prostředí méně nebo více znečištěném. Prostředí, kde se kouří, patří k těm horším.
Tabulka č.1: Formaldehyd – zatížení průměrné populace za různých podmínek
|
Zdroj |
Koncentrace (mg/m3) |
Expozice (mg/den) |
|
Venkovní ovzduší (10% času, 2 m3/den) |
0,001 až 0,02 |
0,002 až 0,04 |
|
Ovzduší uvnitř budov domácnost (65% času, 10 m3/den) - běžná - byt kuřáka pracoviště (25% času, 8 m3/den) - běžné pracoviště bez pracovní zátěže formaldehydem a) - exponované pracoviště - kuřácké pracoviště |
0,03 až 0,06 0,05 až 0,35 0,03 až 0,06 1,0 0,05 až 0,35 |
0,3 až 0,6 0,5 až 3,5 0,2 až 0,5 8,0 0,9 až 2,0 |
|
Kouření (20 cigaret za den) |
60 až 130 |
0,9 až 2,0 b) |
a) Vycházející
z běžných koncentrací formaldehydu v uvnitř budov
b) Celkové množství
formaldehydu v kouři ze 20 cigaret – čili hodnota těžko srovnatelná s ostatními
v tabulce z materiálu WHO
Zdroj: WHO (2000).
Kromě formaldehydu jsou v cigaretovém kouři také jedovatý kyanovodík či karcinogenní benzen.
Přítomnost různých nebezpečných látek v cigaretovém kouři je dána také ošetřením tabáku pesticidy. Pokud byly použity organochlorové pesticidy, pak se zvyšuje pravděpodobnost vzniku dioxinů (úplným názvem polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů – PCDD/F) při spalování cigaret. Nadlimitní koncentrace pesticidů v dovážených cigaretách do tržnic při německo-českých hranicích v nedávné době odhalily německé úřady. Stejné riziko vzniku dioxinů při kouření platí v případě, že byl pro výrobu cigaret použit papír bělený chlórem či jeho sloučeninami. Dioxiny jsou látky nebezpečné pro lidské zdraví již ve stopových koncentracích. Podle příručky UNEPu pro výpočet úniků dioxinů do životního prostředí z roku 2005 unikne do ovzduší při vykouření jedné cigarety 0,3 pg I-TEQ dioxinů (UNEP 2005). Denní dávka pro dospělého jedince o váze přibližně 70 kg by neměla přesáhnout 70 pg WHO-TEQ těchto látek. Do lidského těla se nicméně tyto látky dostávají především potravou.
Zajímavým a výstižným způsobem shrnul nebezpečné látky obsažené v kouři z cigaret Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. v Reflexu č. 13/2007 (http://www.reflex.cz/Clanek26774.html). Další informace jsou také na stránkách iniciativy Stop kouření (http://www.stopkoureni.cz) či na stránkách státních institucí zabývajících se ochranou zdraví a hygienou.
Literatura:
UNEP, 2005: Standardized Toolkit for Identification and Quantification of Dioxin and Furan Releases. 2nd edition. United Nations Environment Programme, UNEP Chemicals - Geneva 2005.
WHO, 2000: Air Quality Guidelines for Europe. 2nd edition, Copenhagen, WHO Regional Office for Europe 2000.
