Těžaři lobbovali za těžbu v Chansu – místě, kde zimují vzácné antilopy sajgy

15.5.2017 - Senek | Aktuality
Foto: Majda Slámová
Na konci dubna měli obyvatelé zapadlého kazachstánského města Senek v oblasti Mangystau možnost poslechnout si, jak je to s průzkumnými vrty v nalezišti zemního plynu Chansu. Místo plánované těžby leží na jižní hranici přírodní rezervace Usťjurt, jež je se svou nekonečnou stepí, scénickými útesy náhorní plošiny, archeologickými nalezišti a výskytem ohrožených druhů rostlin i zvířat, nádhernou oblastí vzácné přírody. Proti těžbě, která by měla katastrofální důsledky na ekosystémy a jež by zničila zimoviště ohrožených antilop sajg, bohužel vystoupilo jen několik z padesátky přítomných lidí.

Veřejné slyšení se uskutečnilo na konci dubna v městě Senek, který je největším lidským sídlem v řídce obydlené polopoušti poblíž přírodní rezervace. Zástupci státní ropné společnosti KazMunayGas, která těžbu v Chansu plánuje, využili relativně vysoké míry nezaměstnanosti v odlehlém venkovském regionu a místní lidi přesvědčili, že je pro ně těžba finančně výhodná a ekologicky naprosto neškodná. Technologie, jež průmyslníci popsali v zářivě zelených odstínech, prý přírodní bohatství vůbec neovlivní - naopak s sebou přinesou nová pracovní místa a další užitek.
Otevření naleziště a budoucí ekonomický rozvoj postavený na zemním plynu plamennou řečí obhajoval i bývalý zástupce vedoucího oblastního odboru přírodních zdrojů a environmentálního managementu Orynbasar Tokžanov. Ten ještě před několika lety prolobboval osm milionů kazachstánských tenge (asi tři čtvrtě milionu korun) z regionálního rozpočtu na výzkum unikátních přírodních a historických lokalit oblasti Mangystau. Výsledkem několikaleté práce mezinárodní skupiny odborníků je návrh významně rozšířit rezervaci Usťjurt a zapsat ji na seznam památek světového dědictví UNESCO. Jakmile se však Tokžanov dozvěděl, že společnost KazMunayGas si brousí zuby na těžbu ve stejné oblasti, otočil názor o 180 stupňů. Nyní penzionovaný úředník odboru na ochranu přírody vyzdvihuje nová pracovní místa v ekologicky nebezpečném těžebním byznysu.
Z celkové padesátky lidí, kteří se slyšení zúčastnili, se nakonec proti vrtům veřejně postavilo pouhých pět – ředitel správy usťurtské rezervace, ředitel ekoturistické firmy a tři ekologičtí aktivisté, s nimiž spolupracuje Arnika. Místní úřady tak výsledek prezentují jako jednoznačné potvrzení, že veřejnost je na straně těžby. Tohoto výsledku však dosáhli trikem, když slyšení uspořádali v odlehlé oblasti sužované nezaměstnaností. Kdyby se stejná akce odehrála v některém z velkých měst – Aktau nebo Žanaozenu, poměr hlasů pro přírodu a pro těžbu by byl zjevně výrazně odlišný.
Obavy řady lidí z devastace unikátní přírody potvrzuje i více než jeden a půl tisíce podpisů obyvatel Mangystau proti těžbě v nalezišti Chansu, které přibyly pod peticí během posledních tří měsíců. Jedním z velkých problémů je, že řada lidí o nebezpečí neví, nebo nemá dostatek informací. Proto Arnika podpořila pořádání desítek přednášek ve školách, na univerzitách a v sídlech nevládních organizací západního Kazachstánu. Pokud jste tak ještě neučinili, podpořte petici za ochranu přírodní rezervace Usťjurt i vy na http://arnika.org/petice-zachranme-sajgu

Autoři: Adilbek Kozybakov, Žaneta Ondroušková

martin-skalsky„Sajgy se od pradávna proháněly po středoasijských pláních. Dnes ale vlivem zániku jejich přirozeného prostředí jejich počty nezadržitelně klesají. Pomozte nám ochránit jejich domov a odvrátit plán na zničení nedotčené přírody těžbou fosilních paliv. Děkujeme vám.“  

—  Martin Skalský z Arniky.