Dlouhodobý tlak místních obyvatel v různých částech Česka a fungující Integrovaný registr znečišťování začínají nést podle sdružení Arnika výsledky. V řadě ukazatelů totiž podniky v roce 2012 vypustily do životního prostředí méně škodlivin než v roce předcházejícím.
Například valašskomeziříčská DEZA opustila první příčku v emisích rakovinotvorných a pravděpodobně rakovinotvorných látek (1), což Arnika považuje za pozitivní důsledek vyhlašování žebříčků největších znečišťovatelů. Přesto však společně s ArcelorMittalem Ostrava, Spolanou Neratovice, Třineckými železárnami anebo Synthosem v Kralupech nad Vltavou zůstává mezi největšími znečišťovateli u nás. Naopak jako problém vidí nevládní organizace umístění elektráren na čele emitentů nebezpečné rtuti (2). Prozrazují to žebříčky, které z čerstvě zveřejněných dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ) (3) za rok 2012 zpracovali odborníci ze sdružení Arnika.
Prohlédněte si kompletní žebříčky nejvetších znečišťovatelů u nás >>762.43 KB
V roce 2012 nahlašovalo úniky a přenosy nebezpečných látek celkem 1610 podniků (počet meziročně poklesl o sedm) a počet látek zůstal stejný – v letech 2011 i 2012 firmy nahlašovaly některou z 59 látek. Data do IRZ jako veřejně přístupné databáze hlásí samy jednotlivé provozy. Arnika na základě těchto údajů připravuje žebříčky dle skupin látek, jež jsou nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.
„Přestože podle emisí oxidu uhličitého nedošlo meziročně k významnému poklesu výroby, snížily některé podniky emise nebezpečných látek. Po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala DEZA ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu. Bohužel ale z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu a fabrika tak stále má co zlepšovat,“ komentuje žebříčky vedoucí programu Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík z Arniky. „Pozitivní ale všechny výsledky rozhodně nejsou. Právě v době, kdy v japonském Kumamatu jednají světoví zástupci o nové Úmluvě o omezení rtuti, dozvídáme se z českých žebříčků, že elektrárny v Chvaleticích, Počeradech, Mělníce a Prunéřově vypustily za minulý rok v součtu celou tunu tohoto těžkého kovu do ovzduší,“ dodává Petrlík.
V osmnácti aktuálních tabulkách dominují tradičně znečišťovatelé zejména z krajů Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského. „Středočeský kraj se významně podílí na množství ohlášených emisí karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek a to téměř 30 %. Poté co DEZA Valašské Meziříčí snížila emise naftalenu, produkují středočeské podniky třikrát více těchto látek než jiné kraje s chemickou výrobou. Hlavní podíl na tom mají Spolana Neratovice a Synthos Kralupy, které se na celorepublikových emisích této skupiny látek podle registru podílejí téměř dvaceti procenty,“ komentuje změnu tiskový mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
V souhrnné kategorii rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (skupina 1 a 2 dle Agentury pro výzkum rakoviny IARC) (1) patří první místo Spolaně Neratovice. Druhé patří kvůli 40% zvýšení emisí styrenu kralupskému Synthosu (vyrábí polystyren pro zateplování budov)(4). Třetí místo obsadila laminátovna Peter-GFK, provozovna Kocbeře. Z TOP 10 největších znečišťovatelů vypadla DEZA Valašské Meziříčí, když na konci roku 2011 podnik instaloval technologii na odstraňování emisí naftalenu (5).
Díky velkému snížení emisí formaldehydu v Kronospanu OSB z Jihlavy se však DEZA Valašské Meziříčí dostala na první místo v emisích pro člověka karcinogenních látek (1). Emise karcinogenního benzenu (6) DEZA totiž nesnížila, naopak mírně zvýšila. Na druhém až čtvrtém místě figurují výrobci dřevotřísky díky emisím formaldehydu. Formaldehyd se jednak uvolňuje při sušení dřeva, jednak se jedná o úniky z použitých lepidel. Z toptenu vypadla firma Dukol Ostrava, v IRZ nefiguruje, podle sdělení firmy však údaje nahlašovala.
DEZA Valašské Meziříčí figuruje také na prvním místě TOP 10 pro látky reprotoxické. Opět kvůli emisím benzenu (6). Na druhém místě skončil ArcelorMittal Ostrava a to i přesto, že emise těchto látek téměř o 600 kg snížil. Na třetím místě skončily Třinecké železárny.
K větším změnám došlo v žebříčcích největší původců rtuti (2). Po loňském skokovém zvýšení emisí rtuti v čističce odpadních vod v Neštěmicích provozované Severočeskými vodárnami a kanalizacemi, letos její emise výrazně klesly (ze 797 na 84 kg/rok). K nárůstu ohlášeného množství rtuti došlo u odpadů. Nárůst souvisí s odstraňováním staré ekologické zátěže ve Spolaně Neratovice a nárůstu recyklace odpadů se rtutí (Recyklace Ekovuk, Safina). Více než o 3 tuny rtuti navíc nahlásila v odpadech elektrárna Třebovice.
Nejvíce skleníkových plynů v ČR opět vypustily v roce 2011elektrárny Prunéřov následované další elektrárnou ČEZu v Počeradech. Stejně jako v předchozím ohlašovacím roce i pro ten loňský platí, že se mezi šesti největšími průmyslovými zdroji emisí plynů působících kyselé deště nachází pět provozy z Ústeckého kraje.
Letošní údaje v IRZ potvrdily pokles emisí prachu (PM10) (7) u hutí v Moravskoslezském kraji. U ArceloruMittal i Třineckých železáren došlo k poklesu emisí o 65 tun. Přesto stále figurují v toptenu na druhém a třetím místě. Celkově pak emise prachu v ČR poklesly o 390 tun.
Poznámky pro editory:
(1) Rakovinotvorné a pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné látky
Do této souhrnné skupiny jsou řazeny látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (1), pravděpodobně (2A) a možná (2B) karcinogenní pro člověka:
- skupina 1: arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium a vinylchlorid.
- skupiny 2A a 2B: 1,2,3,4,5,6- hexychlorcyklohexan (HCH), 1,2-dichlorethan (DCE), dichlordifenyltrichlorethan (DDT), dichlormethan (DCM), ethylbenzen, heptachlor, hexachlorbenzen (HCB), chloralkany (C10-13), chlordan, chlordecon, lindan, mirex, naftalen, nikl, olovo, polychlorované bifenyly (PCB), rtuť, styren, tetrachlorethylen, tetrachlormethan (TCM), toxafen, trichlorethylen a trichlormethan.
(2) Rtuť je velmi toxický těžký kov, jehož vlivem dochází ke zničení či porušení struktury bílkovin v buňkách. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost hromadit se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Jejich dlouhodobé působení může způsobit například také poruchy reprodukce a obecně poškození nervové soustavy, dimethylrtuť je navíc možným karcinogenem. Více: arnika.org/rtut-2
(3) Integrovaný registr znečišťování (IRZ) provozuje a data do něj sbírá Ministerstvo životního prostředí ČR prostřednictvím České informační agentury životního prostředí CENIA. Lze ho nalézt a vyhledávat v něm na adrese www.irz.cz. Údaje o únicích vybraných chemických látek hlásí do registru samy jednotlivé podniky, protože jim tuto povinnost ukládá zákon. Arnika pak údaje analyzuje a sestavuje z nich přehledné žebříčky znečišťovatelů, které z registru nelze jednoduše vyčíst. Přítomnost v těchto žebříčcích a jejich zveřejňování mnohdy motivují podniky k eliminaci emisí škodlivých látek a k zavedení technologií, jež jsou šetrnější k životnímu prostředí. Přesto se již několikrát objevila snaha omezit IRZ a tak i právo veřejnosti na informace o znečištění životního prostředí. Naposledy v rámci tzv. ekoauditu, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu chce snížit množství sledovaných látek i ohlašujících podniků. Více zde: arnika.org/zachovejme-irz
Stránky Arniky věnované IRZ (včetně žebříčků za předchozí roky): arnika.org/registr-znecistovani
(4) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům. Lidé žijící v okolí podniků vypouštějících styren si také často stěžují na nepříjemný zápach. Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na arnika.org/styren.
Styren je ve své čisté podobě bezbarvá olejovitá tekutina, která se rychle odpařuje a je pro ni typický nasládlý pach. Nicméně příměsi ostatních chemických látek, se kterými se styren často vyskytuje, mohou způsobovat nepříjemný a ostrý zápach. Negativní účinky na zdraví byly pozorovány především u pracovníků chemických provozů, kteří byli vystaveni vysokým krátkodobým koncentracím styrenu v ovzduší. Poměrně často byl zaznamenán vliv na nervový systém, který se projevoval výskytem depresí, problémy se soustředěním, svalovou slabostí, celkovou únavou, nebo žaludeční nevolností. Z akutních projevů bylo dále pozorováno podráždění očí a sliznic nosu a krku.
(5) DEZA Valašské Meziříčí – instalovala v roce 2011 dopalovací jednotku na odstranění emisí naftalenu. Bližší informace naleznete na webu: http://www.deza.cz/aktuality/ekologicka-investice-likvidace-exhalaci-naftalenu-ve-zkusebnim-provozu.
(6) Benzen – Zdrojem emisí benzenu do životního prostředí jsou především výroby, kde se vyrábí či používá k výrobě dalších sloučenin anebo okolí provozů, kde se používají látky obsahující benzen. Kontaminuje nejen ovzduší, ale také podpovrchové vody. Můžeme se s ním setkat ovšem také například v emisích ze spaloven odpadů a hutnických provozů.
Dlouhodobá expozice benzenu má negativní vliv na krev. Může vést ke snížení počtu červených krvinek vedoucí až k anémii či leukémii (jde o prokázaný lidský karcinogen). Zvyšuje krvácivost a oslabuje imunitní systém člověka. Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím benzenu způsobilo u některých žen nepravidelnou menstruaci a zmenšení vaječníků. Chronická otrava vyvolává také poškození jater, ledvin a úbytek bílých krvinek.
Více na: arnika.org/benzen
(7) Polétavý prach (PM10), tedy prachové částice o průměru do velikosti 10-5 m (= 10 mikronů). Nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Podrobnou charakteristiku polétavého prachu PM10 najdete zde: arnika.org/poletavy-prach-pm10
Stránky Arniky věnované IRZ včetně žebříčků znečišťovatelů za předchozí roky:
arnika.org/registr-znecistovani
