en ru


Styren z laminátoven nebo formaldehyd z výroby autodílů už možná nebude pod dohledem IRZ

12.9.2011 - ÚSTÍ NAD LABEM / PRAHA | Novinky
Spolchemie (fotoarchiv Arniky)
Co vypouštějí znečišťovatelé Ústeckého kraje, to se možná napříště už jeho obyvatelé nedozvědí. Pokud totiž projde návrh ministerstva průmyslu a obchodu, ztratí Ústecký kraj data od cca 63 podniků ze 128 hlásících údaje do Integrovaného registru znečišťovatelů za rok 2009. Z registru by tak zmizela například laminátovna BV Plast z Klášterce nad Ohří, která dominovala na přední příčce v krajském žebříčku největších znečišťovatelů pravděpodobně karcinogenními látkami. Podnik HP Pelzer ze Žatce by nemusel nahlašovat největší emise formaldehydu v kraji, se kterými figuruje i na 1. místě krajského žebříčku pro rakovinotvorné látky.


K seškrtání povinností má dojít v rámci tzv. ekoauditu české legislativy. Pracovní skupina k IRZ složená ze zástupců ministerstev, krajů, podniků a nevládních organizací se sejde již příští týden. Záměr poté dostane na stůl ke konečnému projednání vláda.

V posledních letech si obyvatelé Klášterce nad Ohří stěžují na nepříjemný zápach z laminátovny BV Plast. V reakci na neutěšenou situaci vzniklo i občanské sdružení Za Miřetice lepší. Pokud by laminátovna zmizela z registru, občané by se nedozvěděli o emisích pravděpodobně karcinogenního styrenu, kterého podnik jen v roce 2009 vypustil 3 tuny.

HP Pelzer z Žatce zabývající se výrobou komponentů interiérů do automobilů figuruje v žebříčcích největších znečišťovatelů kvůli emisím formaldehydu, který patří dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) mezi látky prokazatelně rakovinotvorné. S formaldehydem měl problémy také výrobce skelné vaty Knauf Insulation v Krupce, který může být příkladem, jak IRZ pomáhá občanům bránit jejich životní prostředí. Podnik výrazně snížil právě emise rakovinotvorného formaldehydu - v roce 2009 nahradil používání fenolformaldehydové pryskyřice za pojivo na přírodní bázi, jehož hlavní součástí je škrob, takže v roce 2010 by měly emise také klesnout na 0 kg. Pokud by však prošel návrh MPO, občané by se již napříště nedozvěděli ani o množství vypuštěných látek, ani o tom, že jim již karcinogenní emise nehrozí,

Kromě firem pracujících s plasty a lamináty by napříště nemusely do IRZ ohlašovat například ani  elektroprůmyslové podniky a veřejnost by přišla i o většinu informací o chemických látkách v odpadech. Dalším příkladem plánovaných „škrtů" v IRZ v Ústeckém kraji by tak mohla být i Spolchemie, nemusela by totiž hlásit množství perzistentních organických látek (POPsperzistentních organických látek (POPs), které produkuje při výrobě do odpadů. Právě v roce 2009 se přitom ocitla na první příčce celorepublikového žebříčku pro POPs předaných v odpadech.

V neposlední řadě by z IRZ zmizely i menší čistírny odpadních vod v kraji jako ČOV Děčín, Klášterec nad Ohří, Litoměřice, Louny, Roudnice nad Labem, Žatec, Jirkov, Varnsdorf, Česká Kamenice. "Protože většina chemických látek končí právě v odpadních vodách, pomáhají nám malé ČOV rozpoznat zatíženost regionu průmyslovým znečištěním či zjistit, nakolik se čistota prostředí v regionu naopak zlepšuje," říká Ing. Jana Altunkaya, vedoucí projektu Zachovejme IRZ. V rámci tohoto projektu Arnika upozorňuje na konkrétní dopady záměru omezit IRZ pro jednotlivé kraje.

Proti omezení IRZ se postavilo už více než 100 starostů a zastupitelů obcí ČR prostřednictvím Výzvy adresované ministerstvu průmyslu a obchodu. Další podpisy přibývají. Arnika zveřejnila současně petici, kterou může podpořit každý občan: arnika.org/petice-neomezujte-irz.

Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupnou databází, v níž jsou - přehledně a na jednom místě - shromážděny údaje o tom, kolik toxických látek ročně vypouští konkrétní průmyslový či zemědělský provoz do ovzduší, vody a půdy a jaké látky končí v odpadech z těchto provozů.

Za sedm let svého fungování IRZ pomohl v mnoha obcích, městech a regionech zjistit původce i rozsah znečištění. Registr poskytl řadě obcí první informace o vypouštění závažných škodlivin do životního prostředí a jejich vedení pak mohlo na základě dat v registru začít vyjednávat s průmyslovými podniky o možnostech snížení zátěže jejich okolí nebezpečnými látkami.

Pokud by byly schváleny požadavky Ministerstva průmyslu a obchodu, „zmizelo" by z registru přibližně 900 z 1520 podniků ze všech krajů ČR (dle údajů za rok 2009). Mezi nimi figurují i velcí znečišťovatelé rakovinotvornými a potenciálně rakovinotvornými látkami, mutagenními a perzistentními látkami (POPs) a podniky obtěžující zápachem okolí svých provozů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje tuto povinnost výrazně „seškrtat" v rámci tzv. ekoauditu, který se omezením environmentální legislativy snaží zvýšit konkurenceschopnost podnikatelského sektoru. Toto nešťastné řešení má však za následek spíše omezení práva veřejnosti na informace o mnoha oblastech životního prostředí a ve svém důsledku naopak snížení konkurenceschopnosti podniků v rámci Evropy, kde v řadě zemí platí přísnější normy než v České republice a k regulaci škodlivin dochází jen jinými legislativními nástroji než je IRZ.

BV Plast (fotoarchiv Arniky)

Knauf Krupka - Fotoarchiv OS Zdravi pro Krupku

 

 

 

 

 

 

 

Další informace:

http://arnika.org/zachovejme-irz

O IRZ:

http://arnika.org/registr-znecistovani

Celorepublikový žebříček největších znečišťovatelů pro rok 2009:
http://arnika.org/soubory/toxicke-latky/Zebricky_nejvetsich_znecistovatelu.pdf

(Pozn.: Data v IRZ jsou zveřejňována každoročně na konci září za uplynulý rok - data za rok 2010 budou zveřejněna na konci září 2011.

 


 

Zveřejnění žebříčků největších znečišťovatelů podpořilo Ministerstvo životního prostředí ČR v rámci projektu Ochrana životního prostředí online s Arnikou. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

logo MZP

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha