Před více jak sedmi lety spatřila ve Stockholmu světlo světa mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek: osmi látek používaných jako pesticidy, dvou průmyslových sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, vznikajících mimovolně v chemické výrobě a při spalování chlorovaných látek. Stockholmská úmluva připravená na půdě UNEPu (Programu OSN pro životní prostředí) byla podepsaná 23. května 2001. Pesticidy a průmyslové látky tato úmluva zakazuje dále vyrábět a používat a zdroje úniků polychlorovaných dioxinů a furanů, polychlorovaných bifenylů a hexachlorbenzenu navrhuje eliminovat.
Mezi pesticidy, které úmluva zakazuje anebo omezuje jejich použití jsou: aldrin, DDT (dichlordifenyltrichloretan), dieldrin, endrin, hexachlorbenzen(HCB), heptachlor, chlordan, mirex a toxafen. Na seznamu zakázaných či regulovaných průmyslových látek jsou zatím polychlorované bifenyly a hexachlorbenzen.
Za Českou republiku ve Stockholmu 23. května 2001 tuto úmluvu podepsal ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Parlament ČR ji ratifikoval 5. února 2002 a 6. srpna téhož roku byly oficiálně doručeny české ratifikační listiny sekretariátu úmluvy. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004.
Do 5. prosince 2008 dosáhl počet stran úmluvy (států, které ji ratifikovaly) 162. Zatím posledními státy, které úmluvu ratifikovaly, byly Kolumbie, Polsko a Estonsko. Úplný seznam stran úmluvy najdete zde.
Osmdesátoupátou stranou úmluvy se stala Evropská unie, která k její implementaci přijala před vlastní ratifikací nařízení o perzistentních organických látkách. Země, která tuto mezinárodní dohodu ratifikovala (včetně České republiky), musí vytvořit plán eliminace toxických látek na jejím seznamu a připravit potřebné legislativní úpravy. V žádném případě by se nemělo stát, že například odpady s DDT, PCB či dioxiny zmizí neznámo kde před očima státních institucí jako v případě části odpadů z Milovic.
Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: /odborne-clanky/stockholmska-umluva-a-kraje. Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese:
/odborne-clanky/stockholmska-umluva-o-perzistentnich-organickych-latkach-pops-se-stava-soucasti-mezinarodniho-prava-a-zahajuje-celosvetovou-kampan-za-eliminaci-12-nebezpecnych-chemickych-latek.
* * *
Další informace o Stockholmské úmluvě:
Text Stockholmské úmluvy ke stažení
Národní implementační plán Stockholmské úmluvy pro Českou republiku najdete zde anebo zde
Stránky Stockholmské úmluvy (v angličtině)
Seznam států, které úmluvu podepsaly či ratifikovaly
Stránky Mezinárodní sítě pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN)
Perzistentní organické látky (POPs)
Mezinárodn projekt pro eliminaci POPs (IPEP) v regionu střední a východní Evropy a celosvětově.
Evropská část kampaně Keep the Promise, Eliminate POPs!.
* * *
Arnika a IPEN
Arnika je členskou organizací Mezinárodní sítě pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN). Tato síť sdružuje přes 350 nevládních organizací ze 65 zemí světa. Jejím cílem je dosáhnout pomocí Stockholmské úmluvy eliminace toxického znečištění světa perzistentními organickými látkami na naprosté minimum. Rovněž se aktivně podílí na přípravách a naplňování dalších mezinárodních úmluv týkajících se chemické bezpečnosti (např. SAICM anebo Basilejské úmluvy).
Arnika pomáhá naplňovat Stockholmskou úmluvu v mezinárodním měřítku
V pražské kanceláři Arniky sídlí sekretariát Pracovní skupiny IPEN pro dioxiny, PCB a odpady, která se zaměřuje především na prevenci vzniku perzistentních organických látek při nakládání s odpady a likvidací průmyslového znečištění těmito látkami.
Arnika také koordinuje projekty nevládní organizací v regionu střední a východní Evropy (včetně balkánských států) směřující k naplnění Stockholmské úmluvy v této části Evropy. Byla vybrána jako koordinační centrum pro tento region v rámci celosvětového projektu „International POPs Elimination Project“ financovaného Global Environment Facility prostřednictvím organizací OSN (UNIDO, UNDP) a z dalších zdrojů (například vládami Švýcarska a Nizozemského království).
Pozn.: Článek vznikl 20. prosince 2004, v záhlaví je datum jeho poslední aktualizace.
