Labe
V důsledku poválečného rozdělení Německa uniklo Labe osudu většiny evropských velkých řek a nebylo regulováno a přehrazováno. Dnes na 550 km dlouhém úseku přirozeně protéká jedinečnou říční krajinou, na mnoha místech mezinárodně chráněnou. Mezi velkoplošná chráněná území patří národní park Česko-Saské Švýcarsko, biosférická rezervace UNESCO Labská říční krajina, součástí světového dědictví UNESCO je i Dessau-Wörlitzer Gartenreich (Deslavsko-wörlitzská zahradní říše). Téměř na celý tok Labe se vztahuje právo Evropské unie v rámci soustavy Natura 2000 a podle rámcové směrnice o vodách se řadí mezi přirozené toky, které musí být udržovány v dobrém ekologickém stavu. O unikátnosti Labského fenoménu svědčí i fakt, že Labe je naší jedinou lososovou řekou.
Na svém dolním úseku je Labe jedním z posledních Evropských říčních veletoků nespoutaných betonem a hrázemi. Řeka zde opravdu proudí - vodu neomezují žádné jezy ani hráze. V Labských pískovcích tvoří řeka ohromující tři sta metrů hluboký pískovcový kaňon. Podobný výjev v pískovcové krajině bychom jinde v Evropě hledali marně. Skutečným přírodním klenotem jsou také kamenité štěrkopískové náplavy, které řeka vytvářela několik století. Patří mezi nejvzácnější přírodní lokality nejen v Česku, ale i v evropském měřítku. Opakovaně zde byl prokázán výskyt celé řady chráněných rostlin i živočichů.
V posledních letech opět zesilují tlaky na stavbu drahých, zbytečných a škodlivých jezů na Labi, kterým Arnika oponuje již téměř 30 let. Nejnovější z nich byl megalomanský projekt kanálu Dunaj - Odra - Labe. Ani deklarované odstoupení nové vlády od realizace kanálu ale neznamená, že si my a Labe můžeme oddychnout. Některé části původního projektu si začaly žít vlastním životem a jsou opět na stole nepoučitelných politiků. Na uvolněnou uzemní rezervu po kanálu D-O-L si brousí zuby developerská lobby a místní starostové budou muset čelit tlaku na budoucí rozvoj využití územních rezerv. Mýty o zadržování vody v krajině jsou veřejností často spjaty se stavbou velkých vodních děl. Ale teď v době klimatické změny je čas vykročit tou správnou cestou. V Evropě se mýty a jezy boří a my se nechceme vracet ve stopách minulého režimu. Chceme vodu v krajině a chceme živé řeky pro nás i další generace. Chceme bránit práva samospráv dotčeného území a jejich obyvatel a nabídnout jim inspiraci ve využití územních rezerv bez devastace krajiny.
Živé Labe
Je to už třicet let, co se poprvé objevila dokumentace záměru na vybudování jezů na posledním přírodě blízkém úseku Labe mezi Střekovem u Ústí nad Labem a státní hranicí s Německem. Již tehdy záměr vzbudil velkou nevoli a pochybnosti ochránců přírody, neboť bylo jasné, že ohrozí zcela unikátní přírodní hodnoty posledního proudného úseku velké řeky s přirozeným režimem sezónního kolísání hladiny.
Čím více analyzujeme i dopravní a ekonomické souvislosti, tím je pevnější naše přesvědčení, že přírodní hodnoty by zanikly pro nic za nic. Poptávka po vodní dopravě trvale klesá, a to i v navazujícím úseku v Německu, kde podmínky pro plavbu nejsou výrazně lepší než v ČR. Ekonomické zdůvodnění stavby se opírá o zcela nereálný předpoklad mnohonásobného zvýšení objemu dopravy po dokončení. A klimatická změna způsobující ještě větší rozkolísání průtoku v průběhu roku efektivitu záměru ještě zhoršuje.
Informačními, mediálními a advokačními aktivitami chceme tomuto záměru důsledně oponovat.
Kanál Dunaj - Odra - Labe