Stručná charakteristika
Aminoazobenzen je organická, aromatická látka patřící mezi azobarviva, světově nejpoužívanější pigmenty. Aminoazobenzen (anilinová žluť) byl jako první azobarvivo syntetizován v roce 1861, na trh byl uveden v roce 1864. Těžiště použití této látky je především jako pigment a inkoust. Uplatňuje se ve výrobě dalších barviv, v pyrotechnických efektech, jako složka insekticidů, laků, glazur, vosků i pryskyřic. Aminoazobenzen se do prostředí dostává jako složka odpadních vod při samotné chemické výrobě, nebo při použití výrobků aminobenzen obsahujících. V atmosféře jako součást prachových částic dopadá zpět na zemský povrch, v plynné fázi reaguje s hydroxylovými radikály a degraduje. V půdě je aminobenzen pevně vázán, pozvolna dochází k jeho biodegradaci. Ve vodě sedimentuje, může podléhat hydrolýze, rozkladu slunečním světlem, v sedimentech biodegradaci. Stále nejsou známy podrobné informace o osudu této látky v životním prostředí. Bioakumulace aminobenzenu není popsána. Aminoazobenzen je vysoce toxický pro vodní organizmy. Člověk je nejčastěji této látce vystaven kožním kontaktem s materiály, v kterých je obsažena. V EU je od roku 2003 použití aminoazobenzenu v určitých aplikacích zakázáno (kůže, textilie apod.), tato látka je na kandidátním seznamu REACH.
Podrobná charakteristika
Aminoazobenzen je organická, aromatická látka patřící mezi azobarviva, světově nejpoužívanější pigmenty. Aminoazobenzen je oranžově žlutý, pevný, jemně krystalický prášek, nevyznačující se skoro žádným zápachem. Je nerozpustný ve vodě, s kyselinami, aldehydy, amidy, kyanidy, kovy, nitridy, peroxidy, fenoly a dalšími látkami může vytvořit toxické plyny, s alkalickými kovy pak hořlavé plyny. Při zahřátí nad 350 °C dochází ke vzniku toxických výparů oxidů dusíku. Aminoazobenzen (anilinová žluť) byl jako první azobarvivo syntetizován v roce 1861, na trh byl uveden v roce 1864. Těžiště použití této látky je především jako pigment a inkoust. Uplatňuje se ve výrobě dalších barviv, v pyrotechnických efektech, jako složka insekticidů, laků, glazur, vosků i pryskyřic. Aminobenzen je průmyslově vyráběn diazotací anilinu. V EU je od roku 2003 (nařízení 2002/61/EC) použití aminoazobenzenu (spolu s 21 dalšími azobarvivy) v určitých aplikacích zakázáno, jedná se především o spotřebitelské zboží, jako jsou nejrůznější textilie, látky a kůže. Tato látka je na kandidátním seznamu REACH.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Tato látka může u lidí vyvolat rakovinu. Je taktéž vysoce toxická pro vodní organismy - může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. S vodou tvoří toxické směsi bez ohledu na zředění.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Člověk se může setkat s aminoazobenzenem jako barvivem textilií – v roce 2010 byly staženy z evropského trhu pánské ponožky vyrobené v Číně, jež uvolňovaly aminoazobenzen ze svého textilního vzorku. Dalším výrobek stažený z trhu a uvolňující tuto nebezpečnou látku - barvivo byl povlak na polštář s barevnými pruhy.
Synonyma
4-(fenylazo)anilin, žluť anilinová C, 4-aminoazobenzol, žluť rozpouštědlováOstatní limity
Dle §7 Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. září 2005 o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody se nesmí pro barvení a potisk výrobků pro styk s vodou používat azobarviva, jejichž rozkladem vzniká mimo jiné i tento aromatický amin – aminoazobenzen.
Dle přílohy 2 Vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ze dne 8.února 2001 o hygienických požadavcích na hračky a výrobky pro děti ve věku do 3 let se nesmí pro barvení a potisk výrobků pro děti a hraček používat azobarviva, jejichž rozkladem vzniká mimo jiné i tento aromatický amin – aminoazobenzen.
Výstražné symboly
