Stručná charakteristika
Dichlormethan (DCM) je bezbarvá, nasládle zapáchající kapalina, organická sloučenina používaná především jako průmyslové rozpouštědlo a odlakovač. Do prostředí se DCM uvolňuje při výrobě, použití a nevhodné manipulaci. Člověk může být DCM vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Akutní vdechování DCM vede k výskytu nevolnosti, otupělosti, špatné koordinaci, podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích. Expozice vyšším dávkám může způsobit bezvědomí, kóma i smrt. DCM může v organizmu metabolizovat na oxid uhelnatý zapůsobit otravu tímto plynem. U zvířat byl prokázán výskyt rakoviny plic, jater a slinivky břišní. DCM je považován za možný lidský karcinogen (IARC) a v rámci EU je silně regulován nařízením REACH.
DCM nachází uplatnění v aerosolových výrobcích, jako vyfukovací činidlo uretanových pěn, při výrobě fotografických filmů. DCM se uplatňuje také jako rozpouštědlo při výrobě steroidů, antibiotik, vitaminů a jiných potahovaných tablet. V minulosti se používal jako pesticid a také při extrakci kofeinu z kávy. Přirozeným zdrojem DCM jsou oceány, vulkanická činnost a požáry. V atmosféře DCM reaguje s hydroxylovými radikály, poločas rozpadu je přibližně 160 dnů. DCM byl stanoven i v dešťových srážkách. V půdě je velmi mobilní, snadno těká zpět do atmosféry, pozvolna podléhá mikrobiálnímu rozkladu. Ve vodě nedochází k vazbě na pevné částice, ani sedimenty. DCM těká zpět do ovzduší, pomalu biodegraduje, nebo podléhá hydrolýze (poločas rozpadu kolem 1,5 roku). U DCM je popsána jen mírná bioakumulace.
Podrobná charakteristika
Dichlormethan (DCM) je bezbarvá, po éteru nasládle zapáchající kapalina. DCM patří do skupiny alifatických chlorovaných uhlovodíků, je to silně těkavý. DCM je nehořlavý, s kyslíkem ale může tvořit výbušnou směs. DCM je jen omezeně rozpustný ve vodě, dobře se rozpouští v jiných organických látkách. Bod varu DCM je 39,75 °C, bod tání pak – 95 °C. Na některé plastové, nebo gumové materiály, nátěry působí tekutý DCM jako korozivní látka.
DCM je v prvé řadě hojně používané průmyslové rozpouštědlo a odlakovač. DCM nachází uplatnění v aerosolových výrobcích, jako vyfukovací činidlo uretanových pěn, při výrobě fotografických filmů, jako součást chladících zařízení i jako lepidlo na některé druhy plastů, které jakoby naleptá. DCM se uplatňuje jako rozpouštědlo při výrobě steroidů, antibiotik a vitaminů a dříve také při extrakci kofeinu z kávy a výrobě jiných rostlinných extraktů (chmel apod.). V minulosti se používal také jako pesticid.
Dichlormetan vzniká při chlorování vody. Velká množství dichlormetanu jsou uvolňována do prostředí v aerosolech, odstraňovačích nátěrů a z chemické výroby.
Nadlimitní úniky DCM v ČR byly hlášeny především v odpadech (přes 171 tun), do ovzduší pak byly nahlášeny úniky DCM ve výši 16,5 tun. Mezi největší znečišťovatele v roce 2013 patřil obecně farmaceutický a chemický průmysl. S 129 tunami DCM v odpadech byla v tomto směru největším znečišťovatelem společnost Teva Czech Industries s.r.o., vyrábějící základní farmaceutické přípravky a výrobky. Mezi významné producenty DCM patří i Výzkumný ústav organických syntéz a.s., nebo společnost Cayman Pharma s.r.o.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Dichlormethanu mohou být lidé vystaveni vzhledem k jeho přítomnosti ve vzduchu, vodě a spotřebních výrobcích. K největší možnosti vystavení člověka této chemikálii může dojít vdechováním výparů kontaminovaného vzduchu, protože dichlormethan se snadno vypařuje. Průměrný denní příjem této látky ze vzduchu ve třech velkých městech v USA se počátkem devadesátých let 20. století pohyboval mezi 33 až 309 ug/den na osobu.
Dalším častým zdrojem působení je používání odstraňovačů nátěrů a aerosolových přípravků, které dichlormethan obsahují. K působení na organismus přitom dochází dýcháním výparů z výrobku anebo přímým kontaktem tekutiny s pokožkou. Koncentrace dichlormethanu ve vzduchu vznikající v důsledku používání uvedených výrobků jsou několikanásobně vyšší nežli jsou jeho koncentrace ve znečištěném ovzduší. Nejčastěji jsou lidé vlivu dichlormethanu vystaveni na pracovištích, kde se používá. Lidé, kteří na takových místech pracují, tuto látku vdechují nebo se jí dotýkají. Zde se setkáváme s koncentracemi o řád vyššími ve srovnání s venkovním ovzduším. Má se za to, že vystavení této látce konzumací vody a jídla je nízké, protože v nich bylo naměřeno jen nepatrné množství dichlormethanu.
Přes 70% vdechovaného dichlormethanu se dostává do krevního oběhu a rychle se šíří do celého těla, především do jater, ledvin, mozku, plic a tukových tkání. Množství látky, které se akumuluje a přetrvává v tkáních, je zvyšováno s větší fyzickou aktivitou nebo s vyšším množstvím tělesného tuku. Asi poloviční množství dichlormethanu se dostane z krve za 40 minut. Další část se rozpadne na jiné chemické látky včetně oxidu uhelnatého (CO), který je také toxický, protože v kombinaci s hemoglobinem vytváří karboxyhemoglobin (CO-Hb). Nepřeměněný dichlormethan i látky vzniklé jeho rozpadem opustí tělo s vydechovaných vzduchem, malé množství je vyloučeno spolu s močí, k čemuž dochází do 48 hodin po vystavení. Příjem pokožkou a žaludkem nebyl změřen.
Vdechováním 300 ppm nebo většího množství dichlormethanu po krátkých časových úsecích (např. 3-4 hodiny) může dojít k poruše sluchu a zraku. Při vdechování většího množství (800 ppm) může dojít ke zpomalení reakcí, poruše rovnováhy nebo k třesu rukou. Zasažené osoby mohou pociťovat závratě, nevolnost, brnění nebo ztuhlost prstů na rukou a nohou, a v případě déletrvajícího vdechování této látky mohou mít pocit jako v opilosti. Tyto účinky většinou odezní po skončení vystavení člověka dichlormethanu. Pokusy na zvířatech ukázaly, že vystavení této látce v koncentraci vyšší než 1 000 ppm může způsobit bezvědomí až smrt.
Dýchání dichlormethanu u zvířat také způsobilo změny na játrech a ledvinách, u lidí však tyto účinky zaznamenány nebyly. Pokusy na zvířatech neprokázaly, že vdechování dichlormethanu by způsobovalo vrozené vady nebo že by poškozovalo rozmnožovací funkce, a to ani při vysokých koncentracích. Tyto pokusy ale prokázaly, že vdechnutí výparů dichlormethanu může podráždit oči a poškodit rohovku. Tyto účinky prokázal pokus, kdy se jednalo o koncentraci 490 ppm, ale účinky odezněly do několika dní.
Neprokázalo se, že by dichlormethan způsoboval rakovinu u lidí, kteří jej vdechovali při práci, jeho dlouhodobé vdechování ale vyvolalo rakovinu u myší. Mezinárodní úřad pro výzkum rakoviny zařadil dichlormethan mezi látky, které mohou být pro lidi rakovinotvorné. Co se týče účinků na lidi po příjetí této látky ústy, nejsou k dispozici žádné informace. U krys ale po podání velkého množství látky ústy došlo k jejich úhynu již v krátké době.
Údaje nemáme také o účincích, kdy dichlormethan přijde do přímého styku s pokožkou nebo očima. U králíků v takovém případě došlo k podráždění rohovky, které odeznělo po několika dnech.
(Převážně čerpáno z profilu na Eco-USA.net)
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2B - možná karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Dichlormethan se dostává do životního prostředí hlavně úniky do ovzduší a v menší míře do vody a půdy. K únikům dochází při průmyslovém a spotřebním využití produktů tuto látku obsahujících. Nachází se na mnoha místech, kam je ukládán chemický odpad a jeho úniky také hrozí v okolí chemických a farmaceutických provozů. Protože dichlormethan se velmi rychle vypařuje, uniká především do vzduchu, kde se rozpadá vlivem slunečního světla a reakcí s dalšími chemikáliemi přítomnými ve vzduchu. Asi polovina dichlormethanu ve vzduchu takto zmizí za 53 až 127 dní.
Ačkoli se jedná o látku těžko rozpustnou ve vodě, malá část se nachází také v pitné vodě, kde se pomalu rozpadá reakcí s dalšími chemikáliemi nebo bakteriemi. Přes 90% dichlormethanu v životním prostředí se mění na oxid uhličitý, který je netoxický. Asi polovina dichlormethanu ve vodě se rozpadne za 1 až 6 dní. V případě vylití/rozptýlení této látky na zem se volně váže na částice půdy nacházející se na povrchu. Z půdy se látka dostává do vzduchu a částečně také do podzemních vod. Není známo, jak dlouho v půdě přetrvává. Nepředpokládá se, že by se dichlormethan usazoval v rostlinách nebo živých organismech.
Nejvyšší roční aritmetický průměr dichlormethanu v povrchových vodách byl v České republice naměřen v roce 2002 na profilu 0101 Labe - Valy 5,8 mg/l. Nejvyšší aritmetický průměr koncentrace dichlormethanu v plaveninách (10200 mg/kg) a v sedimentech řek (4025 mg/kg) byly naměřeny v roce 2001 na profilu 0402 Dyje - Pohansko.
Synonyma
Methylenchlorid, methylenum chloratum, Methylenchlorid, Dichlormethan, Dichloromethane, Methylene chloride, methylene bichloride, methylene dichloride, MCL, DCM, methylene-chloride, methylene-dichloride, Aerothene MM, chlorure de methylene, Dichloromethane, Methane dichloride, Methylene bichloride, Methylene dichloride, Metylenu chlorek, Narkotil, NCI-C50102, R30 (refrigerant), Solaesthin, solmethine, Dricote, Freon 30, Plastisolve.Limity pro ovzduší
Emisní limit:
Pro těkavé organické látky (VOC) platí obecný emisní limit 50 mg/m3 pro celkovou hmotnostní koncentraci těchto látek (vyhláška č. 356/2002 Sb.).
Odpadní plyn:
Dichlormethan náleží podle vyhl. č. 356/2002 Sb. do skupiny 5. „Organické sloučeniny halogenované “. Společně s chlorethanem je pro ně stanoven následující obecný emisní limit:
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu. Koncentrace těchto látek je vyjádřena jako celkový organický uhlík (TOC).
Referenční koncentrace
Pro dichlormethan byla stanovena referenční koncentrace 3 000 µg/m3 (roční průměr) pro jeho koncentraci ve venkovním ovzduší.
Pracovní prostředí
PEL (přípustný expoziční limit): 200 mg/m3 (pro dlouhodobou expozici) (nařízení 361/2007 Sb.)
NPK-P (nejvyšší přípustná koncentrace: 500 mg/m3 (nařízení 361/2007 Sb.)
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (vyhl. č. 252/2004 Sb.) 0,5 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Povrchové vody:
NEK-RP: 20 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se.
Podzemní voda:
9,9 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Limitní hodnoty pro alifatické chlorované uhlovodíky pro zemědělskou půdu (vyhl. č. 13/1994 Sb.):
Jednotlivé: 0,1 mg/kg sušiny
Celkem (součet všech chlorovaných alifatických uhlovodíků): 0,1 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 960 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 56 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění půdního vzduchu dle pokynů MŽP (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslová území: 1 200 mg/m3, ostatní území: 96 mg/m3.
Limity pro odpady
Vyhláška č. 383/2001 Sb. stanovuje pouze limity pro EOX (Cl), tedy extrahovatelné organicky vázané halogeny.
Ostatní limity
Integrovaný registr znečišťování:
Ohlašovací práh pro emise do ovzduší: 1 000 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do vody: 10 kg/rok
Ohlašovací práh pro emise do půdy: 10 kg/rok
Ohlašovací práh pro přenosy mimo provozovnu: 100 kg/rok
Vyhláška 26/2001 Sb. také upravuje možnosti použití DCM v kosmetice.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Protokol o těkavých organických látkách (VOC) k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP). Více viz: http://www.unece.org/env/lrtap/vola_h1.htm.
Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek.
Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření.
Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.
Půdní vzduch:
Kritéria A – jsou stanovena s ohledem na meze citlivosti analytických stanovení
Kritéria C – překročení kritérií C pro půdní vzduch znamená, že zemina v místě odběru může být významně znečištěná. Kritéria C jsou vytvořena jako intervenční hladiny, při jejichž překročení je nezbytné provést další průzkum, případně analýzu rizika.
Výstražné symboly
R věty
R 40 - Podezření na karcinogenní účinkyS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 23 - Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce), S 24/25 - Zamezte styku s kůží a očima, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
35 | 75-09-2 | dichlormethan (DCM) | 1000 | 10 | 10 | 100 | zde |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Odkazy
http://www.recetox.muni.cz/index.php?id=23 (Chemie životního prostředí III. Atmosféra, hydrosféra a pedosféra. Znečištění. Těkavé organické látky - stránky TOCOENu.)
http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~C9vb0y:1
http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf