Stručná charakteristika
Dibutylftalát (DBP) je dalším z řady esterů kyseliny ftalové v chemickém průmyslu používaný především jako změkčovadlo v lacích, elastomerech a výbušninách. Uplatňuje se také jako rozpouštědlo éterických olejů a pryskyřic, může být součástí bezpečnostních skel, tiskárenských inkoustů a adhesiv. V minulosti nalezl uplatnění také jako insekticid i jako součást kosmetických produktů (laky na nehty, deodoranty). DBP se do prostředí může uvolňovat během řady chemických procesů i ze samotných výrobků, v kterých je obsažen a jako všechny ftaláty není pevně vázán. V plynné fázi se DBP v atmosféře pozvolna rozkládá (poločas rozpadu 42 dnů), navázán na pevné částice se dostává mokrou i suchou depozicí zpět na zemský povrch. V půdě je jen omezeně pohyblivý, dochází k jeho zpětnému odparu do ovzduší, biodegraduje v řádech týdnů. Ve vodě je vázán na pevné částice, sedimentuje, podléhá mikrobiálnímu rozkladu i hydrolýze. I když tato otázka zůstává zcela nevyjasněná, bioakumulace DBP je u některých vodních organizmů hodnocena jako vysoká. Člověk může být DBP vystaven vdechováním, pozřením i kožním přenosem. Akutní toxicita je nízká, může se vyskytnout podráždění očí, kůže, případně horních cest dýchacích a plic. Při dlouhodobé expozici byl u zvířat sledován negativní vliv na jaterní tkáň, varlata, růst, reprodukční schopnost a zdravý vývoj plodu. V EU je použití DBP silně regulováno nařízením REACH.
Podrobná charakteristika
Dibutylftalát (DBP) je dalším z řady esterů kyseliny ftalové (1,2-Benzendikarboxylová kyselina). Za normálních podmínek se jedná o bezbarvou až jemně nažloutlou vazkou kapalinu. DBP je lehce cítit a má výraznou hořkou chuť. Bod varu je 340 °C, bod tání pak -35 °C. DBP Je špatně rozpustný ve vodě, naopak se dobře rozpouští v acetonu, benzenu, alkoholu a celé řadě dalších organických rozpouštědel.
DBP se používá jako změkčovadlo v lacích, elastomerech a výbušninách. Také se uplatňuje jako rozpouštědlo éterických olejů a pryskyřic, může být součástí bezpečnostních skel, tiskárenských inkoustů a adhesiv. Je ho možné také používat jako pesticid. DBP může unikat do prostředí v průběhu nejrůznějších průmyslových procesů a může se také uvolňovat z konečných produktů. Patří mezi látky znečišťující ovzduší. Spotřebitelé se mohli s DBP často setkat v lacích na nehty, které byly v prodeji do roku 2005. Na základě rozhodnutí EU byla tato látka v kosmetice zakázána.
DBP je v současnosti na evropském trhu silně regulován v rámci nařízení REACH (1907/2006). Jako látka uvedená v příloze XVII se nesmí vyskytovat ve větší než 0,1 % koncentraci v hračkách, dětských výrobcích ani produktech, které přicházejí do přímého styku s potravinami. DPB je uveden také v příloze XIV, která stanovuje výjimky použití této látky v určitých zdravotnických pomůckách.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Hlavní expoziční cestou pro DBP je vdechování nebo požití. Studie US úřadu 'Centres for Disease Control and Prevention (CDC)' zjistila přítomnost DBP u všech členů (celkem 298 lidí) testované skupiny. DBP může dráždit oční sliznice a horní cesty dýchací. Dlouhodobé testy na zvířatech odhalily celkový pokles tělesné hmotnosti. Oproti tomu došlo k nárůstu hmotnosti plic. Pozorováno bylo i negativní působení na játra. Výzkum na zvířatech dále prokázal, že zvýšený příjem DBP může negativně ovlivnit vývoj plodu a mužský reprodukční systém. To je také hlavní důvod proč je v EU, ale i jinde, legislativně omezován. Podobně problematické působení vykazují i další zástupci skupiny ftalátů, jako je DEHP nebo DINP. Karcinogenní působení u DBP nebylo prokázáno. DBP je značně toxický pro vodní organismy.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
DBP může vznikat v půdách prostřednictvím mikrobiální syntézy. Významnější je však jeho antropogenní původ. DBP byl například zaznamenán ve vzduchu - ve vnitřním prostředí nových automobilů, v domech, všude kde se vyskytují materiály, které ho obsahují - například PVC podlahy. V ovzduší ho můžeme zaznamenat buď v plynné fázi, ale i v podobě pevných mikročástic. Plynná fáze v atmosféře rychle reaguje a následně odchází v podobě mokré depozice. Doba setrvání plynné fáze v atmosféře je zhruba 1,5 dne.
Synonyma
dibutylester kyseliny ftalovéLimity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro potraviny
Evropské normy také regulují použití DBP v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. DBP se smí používat jen jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích určených pro opakované použití. Dále se smí používat jako změkčovadlo v materiálech a výrobcích na jedno použití, které přichází do styku s beztukovými potravinami, kromě kojenecké výživy. Jeho koncentrace v konečném výrobku je limitována na 0,05 %, přičemž SML (specifický migrační limit viz dále) u DBP na 0,3 mg/kg potraviny. Tyto limity jsou stanoveny vyhláškou č. 38/2001 Sb o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb.
Ostatní limity
Výstražné symboly
R věty
R 50 - Vysoce toxický pro vodní organismy, R 61 - Může poškodit plod v těle matky, R 62 - Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnostiS věty
S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 53 - Zamezte expozici - před použitím si obstarejte speciální instrukce, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listyLiteratura
The Danish EPA. Phthalate Strategy. Copenhagen, Denmark. 2012.
Gray, L.E. et al. 2000. Perinatal exposure to the phthalates DEHP, BBP, and DINP, but not DEP, DMP, or DOTP, alters sexual differentiation of the male rat. Toxicol Sci 58(2): 350-365.
Main, K.M. et al.2006. Human breast milk contamination with phthalates and alterations of endogenous reproductive hormones in infants three months of age. Environmental health perspectives 114(2): 270-276.
Swan, S.H. et al. 2005. Decrease in anogenital distance among male infants with prenatal phthalate exposure. Environmental health perspectives 113(8): 1056-1061.
