Stručná charakteristika
Tributylcíny (TBT) je zastřešující název pro skupinu organických látek, ve kterých tributylcín vystupuje jako kation. Krátce po objevení v 50. letech minulého století se TBT staly populárními biocidními látkami bránící růstu řas a vodních organizmů na ponořených konstrukcích, lodních trupech, ve vodárenských věžích apod. TBT patří mezi silně toxické sloučeniny mající vysoký bioakumulační potenciál. Člověk může být TBT vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Při expozici dráždí kůži, sliznice očí a dýchacích cest. U zvířat byl sledován především negativní vliv na imunitní systém, správnou funkci hormonů, růst a reprodukční schopnost. V EU je použití TBT od roku 2010 silně regulováno nařízením REACH (1907/2006).
TBT byly taktéž složkou dřevo chránících přípravků, dezinfekčních přípravků, stabilizátorů, antioxidantů, rodenticidů (proti hlodavcům) i biocidních přípravků proti měkkýšům. Mezi nejběžnější TBT patří TBT oxid. Do prostředí se TBT mohou dostávat při výrobě, použití a likvidaci výrobků, ve kterých jsou obsaženy. V atmosféře rychle reagují s hydroxylovými radikály, nebo klesají zpět na zemský povrch. V půdě jsou TBT nepohyblivé, vázané na pevné částice. TBT podléhají rozkladu vlivem UV záření, za vhodných podmínek jsou rozkládány řadou mikroorganizmů. Ve vodě jsou TBT vázány na sedimenty, v závislosti na pH dochází k jejich zpětnému uvolňování. Do určité koncentrace podléhají TBT ve vodním prostředí mikrobiálnímu rozkladu.
Podrobná charakteristika
Tributylcíny (TBT) je zastřešující název pro skupinu organických látek, ve kterých tributylcín vystupuje jako kation. Jako anion pak může být přítomna celá řada iontů, např. chloridový, bromidový, fluoridový, jodidový, hydroxylový, kyanidový, hydridový a další. Mohou se vyskytovat i organické anionty, např. benzoát, linoleát, octan nebo metakrylát. Molekulu TBT si můžeme představit jako tři butylové skupiny kovalentní vazbou spojené s atomem cínu (Sn IV). Obecný vzorec TBT sloučenin je (n-C4H9)3Sn-X, kde X platí za anion.
Krátce po objevení v 50. letech minulého století se TBT staly populárními biocidními látkami bránící růstu řas a vodních organizmů na ponořených konstrukcích, lodních trupech, ve vodárenských věžích apod. Jako příměs různých nátěrů a barev se TBT staly nepostradatelné v úspoře finančních prostředků nutných na pravidelné opravy, jejichž frekvence se tímto znatelně prodloužila. TBT byly taktéž složkou dřevo chránících přípravků, dezinfekčních přípravků, stabilizátorů, antioxidantů, rodenticidů (proti hlodavcům) i biocidních přípravků proti měkkýšům.
Mezi nejběžnější TBT patří TBT oxid. TBT oxid je za normálních podmínek bezbarvou až nažloutlou kapalinou s charakteristickým, jemným zápachem. TBT oxid je ve vodě jen málo rozpustný, na druhou stranu se dobře rozpouští v tucích a některých
V EU spadají TBT pod regulaci nařízení REACH (1907/2006), příloha XVII. organických rozpouštědlech. Bod tání je 45 °C, bod varu pak 180 °C. TBT oxid je hořlavý.Od července 2010 nesmějí být na evropský trh uváděny žádné produkty s vyšším než 0,1% obsahem TBT.
Globálně je použití TBT na lodích regulováno Konvencí AFS o použití nebezpečných nátěrů proti usazování vodních organizmů. V rámci této konvence je od roku 2008 sedmdesáti členskými státy používaní TBT v lodní dopravě zakázáno.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Tributylcín vykazuje vysokou toxicitu pro mikroorganismy, vodní a krytosemenné rostliny. Je vysoce toxický pro mořské měkkýše (ústřice, škeble) a korýše (buchanky), pro ptáky je středně toxický. Tributylcín také poškozuje imunitní systém. Tributyl-oxid (TBTO) poškozuje reprodukční a centrální nervovou soustavu, strukturu kostí a zažívací trakt savců. Při expozici některých měkkýšů tributylcínem se vyvíjí tzv. pseudohermafroditismus nebo imposex. Tributylcín totiž blokuje konverzi testosteronu v estrogeny. CIT-Rizika pesticidů Samice pak díky nadměrné produkci testosteronu vykazuje některé samčí charakteristiky (vyvíjí se penis a vas referens). U předožábrých plžů je účinná koncentrace již 2ng/l. V extrémních případech to vede k neplodnosti. Vytvořené samčí orgány potlačí orgány samičí, ale samy jsou nefunkční.
Výskyt v životním prostředí
Tributylcín je látka nestabilní, za aerobních podmínek se v půdě rozkládá za 1 až 3 měsíce. Při nepřístupu kyslíku asi za 2 roky. Sloučeniny tributylcínu se do prostředí mohou uvolňovat při jejich výrobě, dopravě, distribuci a následném používání.
Synonyma
Alumacoat, Bioclean, FloTin, Fungitrol, TinSan, Ultrafresh, Vikol, TBT, tributyltinLimity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Povrchové vody:
NEK-RP: 0,0002 µg/l, NEK-NPK: 0,0015 µg/l
NEK-RP: 0,0005 µg/l
Limity pro potraviny
Nejvyšší přípustná množství (NPM) cínu v potravinách dle vyhl. 53/2002 jsou následující:
zahuštěné mléko v plechovém obalu : 100,0 mg/kg
ovocné šťávy, džusy v plechových obalech: 150,0 mg/kg
dehydratované polévky: 150,0 mg/kg
Podmínky pro naložení s potravinou přesahující přípustné množství dle vyhl. č. 53/2002 Sb. (pro cín):
potraviny obecně A vč. nápojů : 100,0 mg/kg,
potraviny obecně B vč. nápojů: 200,0 mg/kg
Speciální množství potravin určených pro zvláštní výživu, při překročení limitu nelze potravinu pro tento účel použít (cín dle vyhl. 53/2002 Sb.):
zeleninoví dětská a kojenecká výživa: 25, 0 mg/kg
ovocná dětská a kojenecká výživa: 25, 0 mg/kg
Ostatní limity
POZNÁMKA: R a S věty jsou uvedeny pro tributylcín - hydrid a tributylcín-oxid
Integrovaný registr znečišťování:
prahová hodnota pro úniky do vody: 1 kg/rok
prahová hodnota pro úniky do půdy: 1 kg/rok
Organocíničité sloučeniny se nesmějí uvádět na trh nebo do oběhu pro použití jako látky nebo složky přípravků, které působí jako pesticidy v nátěrových hmotách. Dále se nesmějí uvádět na trh, do oběhu nebo používat jako látky nebo složky přípravků, které působí jako biocidy k zabránění hnití způsobeného mikroorganismy, rostlinami nebo živočichy u plavidel bez ohledu na jejich délku určených pro použití na moři a na vnitrozemských vodních cestách a plochách, u klecí, plováků, sítí a jiných zařízení používaných pro chov ryb a měkkýšů, u jakýchkoliv zcela nebo částečně ponořených zařízení. Nesmějí se používat jako látky nebo složky přípravků, které jsou určeny pro průmyslovou úpravu vody.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
První limity použití tributylcínu byly zavedeny evropskými státy v 80. letech. Mezinárodní námořní organizace (IMO) v roce 2001 schválila dohodu o zákazu jeho používání od roku 2003 a postupném vyloučení do roku 2008.
Výstražné symboly
R věty
R 21 - Zdraví škodlivý při styku s kůží, R 25 - Toxický při požití, R 36/37 - Dráždí oči a dýchací orgány, R 48/23/24 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a stykem s kůží, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 35 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným způsobem, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí, S 36/37/39 - Používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štítTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 74 | tributylcín a sloučeniny | 1 | 1 | zde | |||
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Literatura
TREBICHAVSKÝ ET AL., 1998: Škodliviny I. Toxické kovy, NSO -Ing. František Nekvasil, Kutná Hora
Odkazy
Integrovaný registr znečištování
Eurochem
http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~9GEc0D:1
