Stručná charakteristika
Malation je neselektivní, organofosfátový insekticid (k hubení hmyzu) s širokým spektrem využití. Uplatňuje se při kontrole hmyzích škůdců zemědělských plodin, na zahradách, golfových hřištích, veřejných prostranství. Slouží k regulaci komárů a jiného krev sajícího hmyzu. Malation je účinnou látkou prostředků proti vším, blechám i svrabu. Do prostředí se dostává při aplikaci, nevhodném skladování i likvidaci. V atmosféře podléhá jako plyn rychlému rozkladu slunečním světlem i reakcí s hydroxylovými radikály. Navázán na pevné částice může být přenášen na větší vzdálenosti, následně klesá zpět k zemskému povrchu. V půdě je málo pohyblivý, dochází k jeho zpětnému odparu do ovzduší, popřípadě rychlé mikrobiální degradaci. Ve vodě je vázán na pevné částice, sedimentuje a v řádech dnů degraduje. U malationu není známa bioakumulace v potravních řetězcích, je vysoce toxický pro vodní organizmy. Člověk může být malationu vystaven vdechnutím, pozřením i kožním kontaktem. Malation stejně jako ostatní organofosfáty působí především na nervovou soustavu. Po expozici se objevují bolesti hlavy, nevolnost, křeče, bolesti, poruchy motoriky, ztráta vědomí, při extrémních dávkách i smrt. U zvířat byl sledován výskyt rakoviny jater a horních cest dýchacích spolu s negativním vlivem na endokrinní systém (správnou funkci hormonů). V současnosti tato látka organizací IARC převedena do kategorie 2A jako pravděpodobný lidský karcinogen.
Podrobná charakteristika
Malation je neselektivní, organofosfátový insekticid (k hubení hmyzu) s širokým spektrem využití. Uplatňuje se při kontrole hmyzích škůdců zemědělských plodin, na zahradách, golfových hřištích, veřejných prostranství. Slouží k regulaci komárů a jiného krev sajícího hmyzu. Malation je účinnou látkou prostředků proti vším, blechám i svrabu.
Čistý malation je za normálních podmínek bezbarvou kapalinou s typickým zápachem po česneku. Ve vodě je jen omezeně rozpustný, dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech (alkoholy, ketony, estery aj.). Bod tání malationu je 1,4 °C. Technický malation je hnědožlutým, 90% roztokem této látky. Insekticid působí korozivně na některé kovové a plastové materiály.
V EU je malation jako látka na ochranu rostlin registrován zatím do roku 2020.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Malation působí nepříznivě na fungování nervové soustavy, čímž následně dochází k nepřímému ovlivnění dalších orgánů a funkcí. Příjem velkého množství malationu může způsobit obtíže při dýchání, svírání na hrudi, zvracení, průjmy, rozmlžené vidění, slzení, bolest hlavy a v extrémních případech i ztrátu vědomí a smrt.
Výsledky dosavadních studií neprokázaly reprodukční toxicitu ani karcinogenní působení, ačkoliv část studií naznačuje určitý nárůst výskytu nádorových onemocnění u farmářů, kteří jsou v kontaktu s různými pesticidy. Podle agentury pro výzkum rakoviny (IARC) není malation klasifikován jako lidský karcinogen.
Při studiích na zvířatech byl vedle nepříznivého ovlivnění nervového systému zaznamenán mírný vliv malationu na snížení obranyschopnosti organismu.
Malation je také značně toxický pro vodní organismy, kdy může způsobit i dlouhodobé poškození vodního ekosystému. Toxický účinek malationu je přitom do značné míry závislý na druhu zasažených vodních organismů. Pro candáta je malation velmi toxický, kdy stačí koncentrace již 0,06 mg/L po dobu 96-hodin aby došlo k úhynu 50% exponovaných jedinců (96-hodinová LC50*). Pro pstruha obecného je taková koncentrace o něco vyšší, zhruba 0,1 mg/L. Poměrně odolný je karas stříbřitý, u nějž je 96-hodinová LC50 "pouze" 10,7 mg/L.
Vedle ryb jsou na přítomnost malationu extrémně citlivé také mnohé druhy vodních bezobratlých a vodní stádia bezobratlých.
Malation naštěstí podléhá poměrně rychlému rozkladu a proto se příliš nepředpokládá jeho biokoncentrace* v tělech vodních organismů.
Pokud jde o cesty, kterými se může malation dostávat do organismu, pak může být vdechnut, přijmut v potravě nebo ve vodě. Malation má také schopnost dostávat se do těla pokožkou, při kontaktu s kontaminovaným povrchem. V organismu malation rychle přechází do krevního oběhu, odkud se dostává do celého těla. Většina malationu se přitom odbourává v játrech, kde dochází k jeho rozpadu na metabolity, které jsou někdy toxičtější než samotný malation. Malation ani jeho metabolity se však v těle neukládají a během několika dní odcházejí močí z těla ven.
Ohrožení lidského zdraví působením malationu hrozí zejména u lidí, kteří s tímto pesticidem určitým způsobem pracují. Jedná se například o farmáře, kteří tímto pesticidem ošetřují své plodiny nebo o pracovníky chemických výrob, kde se malation produkuje.
*LC50 = Koncentrace účinné látky, která způsobí úhyn 50% exponované populace.
*Biokoncentrace = Proces, během kterého dochází k ukládání látek ze zevního prostředí do živého organismu, jakožto výsledku simultánního příjmu a vylučování.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Malation se dostává do prostředí zejména při ošetřování rozsáhlých zemědělských ploch, přičemž se jeho drobné kapičky mohou dostávat kromě zemědělských plodin také do půdy, vody a dalších složek prostředí. Ačkoliv většina pesticidu zůstává v místech, kde došlo k jeho aplikaci, část může být větrem unášena do vzdálenějších oblastí.
Malation má v prostředí různou dobu setrvání a to od několika dnů po několik měsíců. Nejčastěji však dochází k jeho rozkladu v řádech týdnů. Na rychlost rozkladu mají vliv různé faktory, jakými jsou například interakce s vodou, vliv slunečního záření, působení půdních a vodních bakterií apod. Díky bakteriím nemá malation tendence setrvávat v půdním prostředí dlouhou dobu a rychle se rozkládá. Proto je také nepravděpodobné, aby se dostával ve větší míře do podzemních vod. Také ve vodách je jeho rozklad poměrně rychlý. Ve vzduchu malation reaguje s různými látkami, které se v atmosféře přirozeně vyskytují a současně je rozkládán slunečním zářením. Zde ovšem často dochází k tvorbě ještě nebezpečnějí látky s názvem malaoxon.
Pokud jde o dozklad malationu v půdě, tak v suché půdě, případně na různých typech artificiálních povrchů je podstatně pomalejší než ve vlhké půdě.
Synonyma
Carbofos, Maldison, Mercaptothion, Celthion, Cythion, Dielathion, El 4049, Emmaton, Exathios, Fyfanon, Hilthion, Karbofos, Maltox
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
0,1 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro pesticidní látku (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
0,5 µg/l (nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro součet všech pesticidních látek (vyhl. č. 252/2004 Sb.)
Povrchové vody:
0,01 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky)
Podzemní voda:
300 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 12 000 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 1 200 mg/kg sušiny.
Výstražné symboly
R věty
R 22 - Zdraví škodlivý při požitíS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 24 - Zamezte styku s kůžíVysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Odkazy
1) http://en.wikipedia.org/wiki/Malathion (Profil malationu na stránkách Wikipedie)
2) http://www.undp-drp.org/ (Inventory of Agricultural Pesticide Use in the Danube River Basin Countries, Annex 1 - Chemical Fact Sheets - Malathion)
3) http://extoxnet.orst.edu/pips/malathio.htm (EXTOXNET - Profil Malathion)
4) http://atsdr1.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/phs154.html (Profil malationu na stránkách úřadu Agency for Toxic Substances and Disease Registry)
