Stručná charakteristika
Xyleny jsou v přírodě přirozeně vznikající, organické aromatické sloučeniny člověku sloužící zejména jako rozpouštědla a základní surovina pro výrobu plastů (PET) a syntetických vláken. Důležitým zdrojem xylenů v prostředí je petrochemický průmysl a doprava. Člověk může být xylenům vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Xyleny dráždí kůží, oči a horní cesty dýchací. Xyleny působí toxicky zejména na nervovou soustavu. Krátkodobá expozice vede k bolestem hlavy, nevolnosti, zvracení, křečím, poruchám dýchání, paměti a koordinace. Při vysokých dávkách může nastat zástava dýchání, ztráta vědomí i smrt. U zvířat bylo při chronické expozici sledováno poškození ledvinové tkáně a nervového systému.
Do prostředí se xyleny uvolňují při výrobě, spotřebě a likvidaci látek, v kterých jsou xyleny obsaženy. V atmosféře, kde existují pouze v plynné fázi, rychle reagují s hydroxylovými radikály. V půdě jsou xyleny velmi pohyblivé, dochází k jejich zpětnému odparu do ovzduší, za přítomnosti vzduchu podléhají pozvolnému mikrobiálnímu rozkladu. Ve vodě nejsou vázány na sedimenty, rychle těkají zpět do atmosféry. Biodegradují jak za přítomnosti, tak za nepřítomnosti vzduchu (v rámci denitrifikačních procesů). Bioakumulační potenciál xylenů je nízký.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Zdraví škodlivé při vdechování, při požití, dráždí pokožku. Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí.
Prahová koncentrace, při níž se projevují účinky xylenů (dráždění očí, nosu a horních cest dýchacích) je 880 mg/m3. Při 390 mg/m3 už dochází k poruchám rovnováhy, reakčního času a EEG.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Vzhledem k těkavosti se xyleny dostávají hlavně do ovzduší. Poměrně snadno se rozkládají v půdě a vodě i za anaerobních podmínek. V anaerobních podzemních vodách nedochází k jejich biotransformaci. Z povrchových vod rychle vytěkávají do ovzduší. Koncentrace zjištěné v povrchových i podpovrchových vodách během posledních několika let se pohybovaly v řádu jednotek mg/l. Nejvyšší hodnota pro o-xylen v říčních sedimentech (75 mg/l) byla naměřena v roce 2002 na profilu 1184 Svitava – Obřany.
Jako se sloučeninami spojenými s emisemi z automobilové dopravy se s vyššími koncentracemi xylenů ve venkovním ovzduší setkáme především na místech s hustým provozem. Referenční koncentrace pro roční průměrnou koncentraci xylenů v ovzduší byla stanovena na 100 µg/m3. Střední hodnoty sumy xylenů měřené v jiných městech v ČR mají větší rozpětí: od 1,3 µg/m3 v Praze 4 po 8,9 µg/m3 v Mostě (podle zprávy SZÚ za rok 2003). V roce 2003 byly zjišťovány také koncentrace xylenů ve venkovním ovzduší na dvou místech v Brně. Na Kotlářské ulici byly naměřeny jejich koncentrace v rozmezí 10,6 - 15,1 µg/m3. Na Kroftově ulici to byly nižší koncentrace 1,7 - 6,0 µg/m3 (Adamec, V. et al. 2004).
K zatíženějším patří také oblasti v okolí chemiček, kde se xyleny používají anebo vyrábějí. Ústí nad Labem, kde hodnoty p-xylenu ve venkovním prostředí v zimním období dosahují až do ug/m3. Výsledky pravidelného monitoringu p-xylenu lze nalézt na stránkách http://www.mag-ul.cz/ekologie/opsis/uvod.asp. Krajský hygienik stanovil limit pro imisní zátěž p-xylenem v Ústí nad Labem na úrovni 200 µg/m3 (denní průměr).
Graf na obrázku znázorňuje koncentrace těkavých organických látek naměřené v jednotlivých městech ČR v druhé polovině roku 1999. Zdroj: SZÚ.
Státní zdravotní ústav měřil koncentrace xylenů spolu s dalšími těkavými organickými látkami v bytech. Průměrná koncentrace naměřená v pokojích bytů byla 18,7 µg/m3. Maximální hodnota potom 290 µg/m3 (CHŽP SZÚ 2004).
Synonyma
Dimethylbenzeny, xyloly; synonyma pro o-xylen: 1,2-dimethylbenzen a o-xylol; synonyma pro m-xylen: 1,3-dimethylbenzen a m-xylol; synonyma pro p- xylene: 1,4-dimethylbenzen a p-xylol.Limity pro ovzduší
Obecný emisní limit: Xyleny náleží podle vyhl. č. 356/2002 Sb. do skupiny „ostatní těkavé organické látky“, obsahující dále 1,4-dichlorbenzen, etylbenzen, chlorbenzen, toluen a další látky. Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu (vyjádřené jako TOC).
Limity pro vodu
Pitná voda:
Pro pitnou vodu jsou mezná hodnota 100 µg/l a nejvyšší mezná hodnota 500 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Povrchové vody:
30 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky).
Podzemní voda:
190 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslové plochy: 2 700 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 630 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění pro půdní vzduch podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslová území: 440 mg/m3, ostatní území: 100 mg/m3.
Limity pro odpady
V odpadech jsou limity pro benzen vyjádřené sumou BTEX, což je sumární hodnota pro benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny. Tyto limity obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin je pro BTEX rovna 5000 mg/kg sušiny.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu je pro BTEX 10 mg/kg sušiny.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad jsou pro BTEX 75 mg/kg sušiny.
Ostatní limity
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší obsahuje řadu upřesnění a pravidel pro sledování a omezování těkavých organických látek, k nimž je benzen řazen. Další upřesnění ohledně emisních limitů pro těkavé organické látky (VOC) obsahuje Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 354/2002 Sb.
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = nestanoven, pro emise do vody = 200 jako BTEX, pro emise do půdy = 200 jako BTEX a pro přenosy mimo provozovnu = 2000 jako BTEX.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Protokol o těkavých organických látkách (VOC) k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP). Více viz: http://www.unece.org/env/lrtap/vola_h1.htm.
Výstražné symboly
R věty
R 10 - Hořlavý, R 38 - Dráždí kůži, R 15/29 - Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plynS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 25 - Zamezte styku s očimaTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 78 | 1330-20-7 | xyleny | 200 (jako BTEX) | 200 (jako BTEX) | 2000 (jako BTEX) | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Odkazy
1)http://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search2/f?./temp/~r9ZM44:1
2)http://www.atsdr.cdc.gov/PHS/PHS.asp?id=293&tid=53
3)http://www.irz.cz/sites/default/files/Souhrnna_zprava_2013_IRZ_C_web.pdf
