Spolchemie přesunula v roce 2002 po požáru chemických provozů v Ústí nad Labem část své výroby do Kralup nad Vltavou. V bývalém podniku Barvy-laky, v těsném sousedství sídlištních čtvrtích V Zátiší a Hůrka, vyráběla ve zkušebním provozu polyesterové pryskyřice. Celková kapacita dvou výrobních linek měla dosáhnout osmi tisíc tun polyesterů za rok. Do jejich výroby vstupují především kyseliny ftalová a adipová, různé typy glykolů a polyglykolů a vysoce nebezpečný styren, který je podezřelý z karcinogenního působení.
Více o kauze
Provoz závodu byl od počátku provázen více méně trvalými úniky organických látek, které byly příčinou nesnesitelného zápachu. Česká inspekce životního prostředí naměřila v srpnu 2004 v emisích z továrny v průměru 52 173 evropských pachových jednotek na metr krychlový, přičemž limity pro některé pachy se v té době pohybovaly v řádech desítek, maximálně stovek těchto jednotek. Krajský úřad stanovil pro kralupský provoz limit na úrovni 50 evropských pachových jednotek.
Přestože Spolchemie měla možnost provést posouzení vlivu svého provozu na životní prostředí ještě předtím než ho spustila, neučinila tak. Na jednáních s městem zástupci továrny neustále oddalovali termín výstavby oxidačního spalování odpadních plynů, které má zabránit únikům zápachu. Časté úniky chemických látek se Spolchemie snažila většinou ututlat, a proto ji lidé z okolí nemohli považovat za seriózního partnera a dobrého souseda.
Kromě případu Spolchemie najdete na těchto stránkách i další zprávy týkající se toxických látek v Kralupech nad Vltavou a okolí.
