Stručná charakteristika
Lindan je uměle vytvořený insekticid, který své uplatnění nalezl v zemědělské produkci, ve veterinární praxi i v domácnostech. Do prostředí unikal především při výrobě a vlastním použití. V současnosti jsou problémové především staré ekologické zátěže a nezabezpečené skládky odpadu. Člověk může být lindanu vystaven kožním kontaktem, vdechnutím, nebo pozřením. Při akutním vdechování dochází k podráždění sliznic očí a horních cest dýchacích, poškození krve a kůže, po pozření se mohou dostavit křeče, nevolnost. Dlouhodobá expozice lindanu vede k poškození nervové soustavy, imunity, kardiovaskulárního systému a jater. Lindan je klasifikován jako podezřelý lidský karcinogen (2B, IARC). V ČR je lindan zakázán, od roku 2009 je na černé listině Stockholmské úmluvy.
Lindan je chlorovaný cyklický uhlovodík, gama izomer hexachlorhexanu. Používal se taktéž v produktech k domácímu použití na hubení vší a zákožky svrabové. Jde o perzistentní organickou látku (POP), v prostředí velmi mobilní – v atmosféře putuje na dlouhé vzdálenosti, kontaminace podzemních vod, schopnou bioakumulace v potravních řetězcích. Lindan je vysoce toxický pro vodní organizmy.
Podrobná charakteristika
Lindan je chlorovaný cyklický uhlovodík, gama izomer hexachlorhexanu v minulosti používaný jako velmi účinný insekticid. Je to bílý krystalický prášek bez zápachu (nebo jen lehce zatuchlého zápachu), dobře rozpustný v organických rozpouštědlech a tucích. Je středně těkavý a vysoce chemicky stabilní. Jako pesticid byl distribuován pod řadou jmen (viz synonyma). K výrobě lindanu se váže celá řada látek, které jsou stejně anebo ještě více nebezpečné pro životní prostředí a zdraví lidí. Používají se jako suroviny k jeho výrobě, anebo vznikají jako nechtěný produkt během ní. Patří k nim například chlor, benzen, fenoly, polychlorované dibenzodioxiny či hexachlorbenzen. Chemicky čistý HCH (hexachlorcyklohexan) obsahuje nejméně 99 % lindanu.
Díky jeho vlastnostem je často srovnáván s DDT, ale oproti DDT je lépe rozpustný ve vodě, čehož se využívalo k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Obecně lze říci, že má širší škálu použitelnosti. Jako insekticid se používá k ochraně kořenů, listů a osiva všech běžných kulturních plodin, ale rovněž k ošetření dřeva, vlny a bavlny anebo chlévů proti parazitům. Používá se ovšem také ve farmacii - například v šamponech k hubení vší, nebo proti zákožce svrabové. V Indii byl doporučen k zásahům proti šíření malárie jako nejlevnější náhrada za DDT.
V minulosti byla v rostlinné výrobě i v bývalém Československu hojně používána spousta chlorovaných pesticidů. Mezi lety 1953- 1966 pokrývala většinu jejich spotřeby továrna CHZJD (Chemické závody Juraja Dimitrova) Bratislava. Celkově zde bylo vyrobeno 13 000 t γ-HCH (lindanu). Odhaduje se, že ve Slovenské republice se spotřebovala 1 t za rok. Většina jeho produkce se vyvezla. Zátěž touto výrobou se dodnes projevuje například ve znečištění Dunaje pod tímto závodem.
V České republice se γ-hexachlorcyklohexan začal od roku 1961 vyrábět ve Spolaně Neratovice. Z technické směsi hexachlorcyklohexanu se získával extrakcí metanolem a rekrystalizací. Více o této výrobě viz hexachlorcyklohexan.
Světová spotřeba Lindanu se mezi lety 1950 a 200 odhaduje na 600 000 tun. V roce 2009 byl v rámci Stockholmské úmluvy přijat globální zákaz použití lindanu v zemědělské produkci. Úmluvu doposud podepsalo 179 států. Úmluvu doposud neratifikovaly např. USA a Irák.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Lindan vykazuje řadu akutních i trvalých účinků na lidské zdraví. Dle nařízení vlády č. 258/2001 Sb. je lindan klasifikován jako toxická látka, nebezpečná pro životní prostředí. Podle tzv. R-vět je toxický při vdechování, styku s kůží i při požití. Dráždí oči a kůži.
Akutní zasažení lindanem se projevuje podobně jako u hmyzu na centrální nervové soustavě. Jeho symptomy jsou průjem a zvracení, které provázejí křeče. Pracovníci, kteří byli vystaveni vysokým koncentracím lindanu, DDT anebo oběma pesticidům po dobu 5-13 let trpí častěji cirhozou jater, anebo chronickou hepatitidou.
Vystavení nižším koncentracím u lidí vyvolává bolesti hlavy, podráždění sliznic či celkovou ochablost svalů. K dlouhodobým následkům expozice lindanu patří poškození nervové soustavy a zvětšení jater. Počítá se k látkám, které poškozují hormonální systém člověka. Některé studie uvádějí, že v oblastech, kde se dlouhodoběji používal lindan k ošetření kultur a současně zde byl chován dobytek, se vyskytují častější případy rakoviny prsu. Smrtelná dávka pro zdravého jedince je půlka čajové lžičky (0,7 - 1,4 g). Nejvíce lindanu přijímáme prostřednictvím cereálií, červeného masa a rajčat. K významným zdrojům v některých oblastech patří také pitná voda. Podobně jako polychlorované bifenyly se lindan šíří také vzduchem a lidé jej mohou určité množství i inhalovat. I přesto se na jeho celkovém příjmu podílí nejvíce potrava.
Hmyz, který jej požije, anebo se nadýchá jeho výparů uhyne. Působí na jeho nervovou soustavu. Hmyz zasažený lindanem ztrácí orientaci, je paralyzován a nakonec pojde. Vysoce toxický je také pro vodní organismy a může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Působení pesticidu není kompletně prozkoumáno.
Lindan patří stejně jako ostatní izomery hexachlorcyklohexanu k perzistentním organickým látkám a může se proto kumulovat i v lidských tukových tkáních a následně způsobovat poškození imunitního a hormonálního systému člověka. V zahraničí jsou známy koncentrace lindanu v mateřském mléce z řady zemí. V indickém Delhi byly naměřeny koncentrace 2 310 ng/g tuku. Hladiny zjištěné v Evropě odpovídají zhruba hodnotám z ČR. Vyšší přítomnost lindanu v mateřském mléce zjistili v roce 1988 v Turecku.
Výskyt v životním prostředí
Lindan má ve srovnání s DDT vyšší schopnost se vypařovat, a proto se podobně jako polychlorované bifenyly šíří také vzduchem. S vysokými koncentracemi se proto můžeme setkat v polárních oblastech, přestože se zde tento pesticid nikdy nevyráběl ani nepoužíval. Jedna z posledních teorií hovoří rovněž o možnosti jeho šíření do těchto oblastí trusem ptáků přilétajících z mírných šířek.
Vyšší koncentrace lindanu byly v českých řekách zjištěny na střední a jižní Moravě, ale také v řece Bílině pod závodem Spolchemie v Ústí nad Labem. Rovněž v říčních sedimentech byly naměřeny vyšší hodnoty na Moravě. Úvodní národní inventura POPs (Holoubek, I. a kol. 2002) rovněž přinesla souhrnný přehled o výsledcích měření lindanu v podpovrchových vodách. Monitoring podle kolektivu autorů zprávy neodhalil hodnoty nad mezí stanovitelnosti, tedy 2 ng/l. J. Hajšlová a kol. (1999) zjistili vyšší hodnoty celkové sumy organochlorových pesticidů ve vodách moravských řek po povodni v roce 1997. Koncentrace se pohybovaly v rozmezí 12,9 - 33,1 ng/l.
Hladiny lindanu zjištěné v půdách v ČR v letech 1993 - 2001 se podle I. Holoubka a kol. (2002) pohybovaly od minima 0,02 (v Košeticích) do maxima 356 ng/g sušiny (z měření v okolí dálnic v ČR).
V houbách byly v ČR naměřeny koncentrace od méně než 0,1 do 2,0 µg/kg sušiny hub (Kolektiv 1997).
Synonyma
Aalindan, Aerosol HCH, Africide, Agrocide, Agrocide III, Agrocide WP, Agrox Premiere, Ameisenmittel Merck, Ameisentod, Aparasin, Aphtiria, Aplidal, Arbitex, BBH, Beh-Hex, Bentox, Bexol, Celanex, Dymogam KS, Chloresene, Codechine, Cyklodyn, DB Green, DBH, Detmol-Extrakt, Devoran, Dol, Drill Tox-Spezial Aglukon, Endelit, Enhance, ENT 7796, Entomoxan, Exagamma, Forlin, Forst-Nexen, Gallogama, Gamacid, Gamaryl 80, Gamaphex, Gammalin, Gammalin 20, Gammex, Gammexane, Gammaterr, Germate Plus, Gexane, Grammapox, Hecltox, Hexa, Hexachloran, γ-Hexachloran, Hexachlorane, Hexaverm, Hexicide, Hexyclan, HGI, Hortex, Inexit, Isotox, Isotox F, Jacutin, Kernel Guard, Kokotine, Kwell, Lacca Hi Lin, Lacca Lin-O-Mulsion, Lendine, Lentox, Lidenal 82, Limacid, Linafor, Lindafor, Lindafum, Lindagam, Lindagrain, Lindagram, Lindagranox, Lindalo, Lindamul, Lindan WP 80, Lindapoudre, Lindasep, Lindaterra, Lindatox, Lindex, Lindram 50/35 WP, Lindust, Lin-O-Sol, Lintox, Lorexane, Milbol 49, Msycol, Neo-Scabicidol, Nexen FB, Nexit, Nexit-Stark, Nexol-E, Nicochloran, Novigam, Omnitox, Ovadziak, Owadziak, Pedraczak, Pflanzol, Quellada, Sang-gamma, Seed Shield, Silvanol, Skabicid, Spritz-Rapidin, Spruehpflanzol, Streunex, Supergam, TAP 85, Tri-6, Vitavax a Vitron. Směsi s DDT: Aerosol DL, Antrix, Cyklodyn, Gamadyn, Ipsotox, Ipsotox Special, Lidykol, Pentalidol (hlavní složkou byl pentachlorfenol).
Limity pro ovzduší
Limit pro ovzduší není stanoven.
Limity pro vodu
Pitná voda:
Nejvyšší mezná hodnota pro pesticidní látky 0,1 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Povrchové vody:
Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Imisní standardy: ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod - 0,01 µg/l
Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q355, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku, nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%.
Podzemní voda:
0,036 μg/l - hodnota indikátoru znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví v zemědělské půdě tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků. Překročení těchto limitů může být za určitých podmínek rizikové a mělo by se v praxi promítnout do přijetí preventivních opatření (snížení vstupů rizikových látek do půdy).
Suma HCH (α,β, γ) 0,01 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Suma HCH (α,β, γ): Indikační hodnoty rizikových prvků, při jejichž překročení může být ohroženo zdraví lidí a zvířat: 1 mg/kg sušiny (extrakce lučavkou královskou).
Hodnoty indikátorů znečištění pro zeminy podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1).
Průmyslové plochy: 2,1 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 0,52 mg/kg sušiny.
Ostatní limity
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.), příloha č. 2 s povinností ohlašování po ratifikaci PRTR protokolu k Aarhuské úmluvě Českou republikou: ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = nestanoven, pro emise do vody = 1kg/rok, pro emise do půdy = 1kg/rok a pro přenosy mimo provozovnu = 1kg/rok.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Výstražné symboly
R věty
R 23/25 - Toxický při vdechování a při požití, R 36/37 - Dráždí oči a dýchací orgány, R 48/23/24/25 - Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požívánímS věty
S 13 - Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv, S 45 - V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení), S 60 - Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný odpad, S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 1/2 - Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětíTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 45 | 58-89-9 | lindan | 1 | 1 | 1 | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Literatura
1) Holoubek, I. a kol. 2002: Úvodní národní inventura persistentních organických polutantů v České republice . Brno, listopad 2002.
2) Beránek, M., Havel, M., Petrlík, J. 2003: Lindan - pesticid pro černou listinu. Argumenty sv. 2, Česká ekologická společnost a Arnika, Praha, říjen 2003.
3) Kolektiv 1997: Recent results of the contaminats monitoring of forest ecosystems indicated high concentrations of cadmium in mushrooms (Annual Report from1997). VÚLHM Praha - Zbraslav.
4) WHO 2004: Lindane in Drinking-water. Background document for development of WHO Guidelines for Drinking-water Quality. World Health Organization 2004.
Odkazy
1) https://inchem.org/documents/jmpr/jmpmono/v077pr33.htm (Profil lindanu v databázi IPCS.)
2) http://www.the-piedpiper.co.uk/th13(j).htm (Profil lindanu na stránkách PiedPiper Northern Limited.)
3) http://www.cec.org/ Commission for Environmental Cooperation. North American Regional Action Plan (NARAP) on lindane and other hexachlorocyclohexane (HCH) isomers. November 30, 2006.
