Stručná charakteristika
Toluen je přirozeně se vyskytující, těkavý, aromatický uhlovodík s typickým nasládlým zápachem. Pro chemický průmysl má toluen nesmírný význam jako rozpouštědlo i jako výchozí surovina výroby řady dalších polymerů (nylon, PET apod.). Toluen má střední bioakumulační potenciál, v rámci potravních řetězců však není pohyblivý. Člověk může být toluenu vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Toluen dráždí kůži, oči a horní cesty dýchací. Působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost. Chronická expozice vede k poruchám nervové soustavy, ztrátám paměti, trvalým bolestem, poškození mozečku. Často příznaky po ukončení expozice sami odeznějí. Toluen přechází placentou, byl změřen v mateřském mléce.
|
Seznamte se s kampaní Česko bez jedů.
Toxické plasty do našich domovů nepatří! |
Přirozeně toluen vzniká při sopečných erupcích, lesních požárech. Jelikož je běžnou složkou surové ropy, za hlavní zdroj toluenu v prostředí platí benzín vyrábějící a spotřebovávající průmysl včetně dopravy. Na emisích toluenu se dále podílí chemický průmysl a výroba a používaní produktů toluen obsahujících. V atmosféře je přítomen pouze v plynné části, reaguje s hydroxylovými radikály a ozónem, poločas rozpadu je menší než 3 dny. V půdě je až velmi pohyblivý, je možný jeho zpětný odpar do ovzduší, podléhá relativně rychlé biodegradaci. Ve vodě nedochází k vazbě na sedimenty, většina toluenu těká zpět do ovzduší, podléhá i rychlému mikrobiálnímu rozkladu.
Podrobná charakteristika
Toluen je za normálních podmínek bezbarvá kapalina s charakteristickým nasládlým zápachem připomínajícím benzen. Bod tání toluenu je – 94, 9 °C, bod varu pak 110, 6 °C. Toluen je ve vodě nerozpustný, dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech (alkoholy, étery, chloroform aj.). Toluen nepůsobí korozivně. Za pokojové teploty těká, je hořlavinou 1. třídy, se vzduchem tvoří výbušnou směs.
Toluen je běžně používanou výchozí surovinou chemického průmyslu (nylon, PET, PU). Jako rozpouštědlo ho nalezneme v barvách, lacích, lepidlech a čisticích prostředcích. Uplatňuje se při barvení kůží, v tiskařském provozu, při výrobě benzenu, léčiv, nebo některých kosmetických produktů. Do benzinu bývá používán jako aditivum pro zlepšení výkonu motoru.
Přirozeně toluen vzniká při sopečných erupcích, lesních požárech, je také součástí surové ropy. Průmyslově je toluen vyráběn při rafinaci benzínu ze surové ropy.
Nejvíce toluenu je do prostředí uvolňováno během celého životního cyklu výroby a spotřeby benzinu. Dalšími zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství, výroba laků, výroba papíru a lepenky. Za nezanedbatelný je nutné považovat i toluen z cigaretového kouře.
Rizika spojená s jeho používáním vyniknou především při požárech. V chemických továrnách v centrech měst, ale i při požárech různých skladů. Domov si můžete zamořit použitím chemoprenu, malé množství se uvolní z odpařovacích měřičů tepla. Toluen je na trhu běžně dostupný.
V roce 2013 uniklo do prostředí České republiky více jak 620 toluenu. Za největší znečišťovatele v tomto roce platily společnosti Teva Czech Industrie s. r. o., Synthesia, a. s., Farmak, a. s.
Toluen je na evropském trhu regulován nařízením REACH 1907/2006, příloha XVII. V produktech určených běžným spotřebitelům nesmí jeho obsah překročit 0, 1 % hmotnosti celého výrobku.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen místně odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává. Působení na kůži závisí na době trvání a intensitě expozice. Při dlouhotrvajícím a intenzivním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky (dermatitis - zánět kůže). Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí.
Prahová koncentrace toluenu, při níž se projevují účinky na centrální nervovou soustavu a dráždění očí je 375 mg/m3. Čichový práh je 1 mg/m3.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
3 - neklasifikovatelná jako lidský karcinogenVýskyt v životním prostředí
Vysoké koncentrace byly naměřeny ve vnitřních prostorech budov, kde se toluen může uvolnit z nekvalitní podlahové krytiny, vysoké emise může způsobit neodborné použití lepidel. Např. v jedné tělocvičně po špatném použití chemoprenu byla naměřena koncentrace 580 µg/m3, což je dvojnásobek limitu pro vnitřní prostředí budov (300 µg/m3).
Státní zdravotní ústav provádí jeho monitoring v rámci programu monitorování zdravotního stavu obyvatelstva. Dle dostupných údajů jsou v uzavřených prostorech asi čtyřikrát vyšší koncentrace než ve venkovním prostředí. Dle údajů z roku 1996 byly ve venkovním prostředí naměřeny hodnoty v rozsahu 0 až 24 µg/m3, v kuchyních 5 až 516 µg/m3 a dětských pokojích 6 až 410 µg/m3. K zatíženějším oblastem patří oblast Ústí nad Labem, kde hodnoty ve venkovním prostředí v zimním období dosahují až 160 µg/m3.
Graf na obrázku znázorňuje koncentrace těkavých organických látek naměřené v jednotlivých městech ČR v druhé polovině roku 1999. Zdroj: SZÚ.
Limit vyhlášený krajským hygienikem ústeckého kraje byl 600 µg/m3.
Toluen působí škodlivě na vodu a půdu. Již v malé koncentraci ovlivňuje negativně samočistící schopnost vodních toků.
Synonyma
Fenylmethan, methylbenzol, methylbenzene, phenylmethane, toluene, Toluene, tolunol, toluol, methacide, antisal 1A, TOL, benzene methyl, CP25, methyl-acide, methyl-benzol, phenyl-methane, Antisal 1a, Benzene methyl, Methacide, Methane phenyl, Methylbenzene, Methylbenzol, CI-C07272, Phenylmethane, RCRA waste number U220, Tolueen, Tolueno, Toluolo.Limity pro ovzduší
Obecný emisní limit: Toluen náleží podle vyhl. č. 356/2002 Sb. do skupiny „ostatní těkavé organické látky“, obsahující dále 1,4-dichlorbenzen, etylbenzen, chlorbenzen, xyleny a další látky. Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v odpadním plynu (vyjádřené jako TOC).
Limity pro vodu
Pitná voda:
Mezná hodnota 50 µg/l a nejvyšší mezná hodnota je 700 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Podzemní voda:
860 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslové plochy: 45 000 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 5 000 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění pro půdní vzduch podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslová území: 22 000 mg/m3, ostatní území: 5 200 mg/m3.
Limity pro odpady
V odpadech jsou limity pro benzen vyjádřené sumou BTEX, což je sumární hodnota pro benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny. Tyto limity obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin je pro BTEX rovna 5000 mg/kg sušiny.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nemohou být využívány v podzemních prostorách a na povrchu terénu je pro BTEX 10 mg/kg sušiny.
Limitní koncentrace škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S – inertní odpad jsou pro BTEX 75 mg/kg sušiny.
Ostatní limity
Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší obsahuje řadu upřesnění a pravidel pro sledování a omezování těkavých organických látek, k nimž je benzen řazen. Další upřesnění ohledně emisních limitů pro těkavé organické látky (VOC) obsahuje Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 354/2002 Sb.
Integrovaný registr znečišťování (NV č. 368/2003 Sb.): ohlašovací prahy v kg/rok pro emise do ozduší = nestanoven, pro emise do vody = 200 jako BTEX, pro emise do půdy = 200 jako BTEX a pro přenosy mimo provozovnu = 2000 jako BTEX.
Mezinárodní úmluvy a legislativa
Protokol o těkavých organických látkách (VOC) k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP).
Výstražné symboly
R věty
R 11 - Vysoce hořlavý, R 20 - Zdraví škodlivý při vdechováníS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 16 - Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení - Zákaz kouření, S 25 - Zamezte styku s očima, S 29 - Nevylévejte do kanalizace, S 33 - Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřinyTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 73 | 108-88-3 | toluen | 200 (jako BTEX) | 200 (jako BTEX) | 2000 (jako BTEX) | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno.
Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno.
Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
*Indikátory znečištění nenahrazují stanovené limitní koncentrace ostatních legislativních předpisů a v případech, kdy jsou tyto legislativní předpisy aplikovány, není použití indikátorů znečištění doporučeno. Smyslem indikátorů znečištění je indikace míst s přítomností chemických látek vyžadující další zkoumání a hodnocení, zda výskyt škodliviny nereprezentuje riziko pro lidské zdraví. Obecně platí, že v místech, kde jsou koncentrace chemických látek nižší než hodnoty indikátorů, není další zkoumání vyžadováno. Toto pravidlo neplatí pro: 1) významné plošně zvýšené koncentrace hodnocené chemické látky, které nepřekračují hodnotu indikátoru znečištění, 2) případy překročení příslušných legislativních ukazatelů (i když nebyla překročena hodnota indikátoru znečištění, 3) případy významného rizika nepříznivého vlivu na ekosystémy. V případech, kdy je prioritou ochrana ekosystému, je kromě indikátorů znečištění možné aplikovat jiné indikační hodnoty relevantní pro hodnocení ekologických rizik.
Literatura
1) OOV MŽP ČR 2004: Programy pro jednotlivé relevantní nebezpečné látky. Toluen. Odbor ochrany vod MŽP ČR, duben 2004.
2) CHŽP SZÚ 2004: Aktuální odborná zpráva za subsystém č. 1 - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší (za rok 2003). Centrum hygieny životního prostředí Státního zdravotního ústavu, Praha 2004. (zahrnuje i kapitolu: "Sledování kvality vnitřního ovzduší" s výsledky měření toluenu v bytech)
