Stručná charakteristika
Tetrachlorethylen (PER) je uměle vyráběná, nehořlavá, bezbarvá tekutina nasládlé vůně charakteristická především svými čistícími účinky. PER je těkavá látka, do prostředí tedy může unikat v podstatě kdykoliv během nedokonale zabezpečené výroby. Zdrojem emisí jsou také skládky odpadu. Člověk může být PER vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem Nadměrné působení PER může způsobit poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky a hrtanu. PER je zařazen do kategorie 2A (IARC) jako možný lidský karcinogen.
PER je téměř dokonalé rozpouštědlo organických látek, díky čemuž nalezl uplatnění především v procesech průmyslového čištění (suché čištění). S PER se setkáme v strojírenství (odmašťování kovů), v rafinačním průmyslu, používá se k regeneraci katalyzátorů i v řadě domácích aplikací (odbarvovače, čisticí prostředky aj.). Přírodní zdroje PER neexistují. PER kontaminuje všechny složky životního prostředí. Většina PER je vypuštěna do atmosféry, kde podléhá jen pomalému rozkladu. V půdě je PER mobilní, proniká do podzemních vod. Z půdy i vody je možný zpětný odpar PER do ovzduší.
Podrobná charakteristika
Tetrachlorethylen (PER) neboli 1,1,2,2-tetrachlorethylen je uměle vyráběná, těkavá kapalina vyznačující se ostrým, sladkým zápachem. PER je bezbarvý, téměř ve vodě nerozpustný a nehořlavý. Jedná se o vesměs dokonalé rozpouštědlo organických látek, čehož je hojně využíváno především v procesu suchého průmyslového čištění a strojírenství. V menších množstvích se PER používá při regeneraci katalyzátorů, v rafineriích ropy i pro čištění kinofilmů. Uplatnění naléza také ve výrobě jiných chemikálií, ve stopových množství může být nalezen v některém spotřebitelském zboží, jako jsou inkousty do tiskáren, lepidla, nosiče barev a silikonová maziva.
Dle Souhrnné správy IRZ byl celkovým počtem 32 ohlášení PER nejběžněji ohlašovanou látkou. Celkem bylo evidováno 11 hlášení v únicích do ovzduší, 2 v přenosech v odpadních vodách, 18 v odpadech a 1 v únicích do vody. Nejvíce ohlášení bylo ohlášeno a evidováno v přenosech látek v odpadech. Celkově byly nahlášeny v roce 2013 úniky PER do prostředí v objemu přesahujícím 88 tun. Největším znečišťovatelem byla v roce 2013 chemička CHS Epi a. s. s 22 tunami PER v odpadech.
Účinky na zdraví lidí a zvířat
Nadměrné působení tetrachlorethylenu může způsobit zdravotní poškození mozku, očí, ledvin, jater, pokožky, hrtanu a existují některé důkazy, že tato látka může také způsobovat rakovinu.
Jde o látku, která je obecně považována za karcinogenní – podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny řazenu do skupiny 2A (pravděpodobný lidský karcinogen). U lidí, kteří mu byli dlouhodobě vystaveni v čistírnách, kde se hojně používal, byli zjištěny také časté případy poškození nervového systému a u žen pak zvýšená potratovost a narušení menstruace. Do lidského organismu se dostává nejenom z kontaminované vody, ale také z ovzduší a potravinami.
Hodnocení karcinogenity podle IARC
2A - pravděpodobně karcinogenní pro lidiVýskyt v životním prostředí
Tetrachlorethylen je v životním prostředí značně rozšířen a ve stopových množstvích se nachází ve vodě, ve vodních organizmech, v ovzduší, v potravinách i v lidských tkáních. Vyráběný tetrachlorethylen se uvolňuje do okolního ovzduší v důsledku odpařování a nejdůležitějšími zdroji jsou fugitivní emise z chemických čistíren oděvů a z odmašťování kovů. Také skládky odpadů mohou být zdrojem emisí. Přírodní zdroje tetrachlorethylenu neexistují.
Velká část tetrachlorethylenu, který pronikne do vody a do půdy, se snadno vypaří do ovzduší, kde se rozštěpí působením slunečního světla nebo se dostane se srážkami zpět do půdy a vody. Mikroorganizmy přítomné v půdě jsou schopny tetrachlorethylen štěpit. Nejeví sklony k bioakumulaci v rybách ani jiných vodních živočiších. Navzdory zařazení do kategorie těkavých organických látek (VOC) byla u tetrachlorethylenu zjištěna nepatrná fotochemická reaktivita a je nepravděpodobné, že by významněji přispíval ke vzniku škodlivého přízemního ozonu nebo fotochemického smogu.
S odpady končil nebezpečný tetrachlorethylen (perchlor) na skládce u Boru u Skutče. Na černé skládce v rezervaci Toulcovy Maštale ho podle odhadů skončilo 16 – 20 tun. „Před rokem 1989 sem firmy zabývající se kovovýrobou vyvážely perchlór a vylévaly ho přímo na skály. V roce 1993 se toto místo přestalo využívat. Před třemi lety zjistili hygienici, že obecní vodovod je kontaminován touto látkou,“ uvedl v článku MF Dnes (7. 11. 2002) starosta Boru, Vladimír Drahoš. Vyčištění této staré ekologické zátěže již přišlo stát na 9 milionů korun. Borští museli na dekontaminaci čekat tři roky od doby, kdy se zjistilo, že také jejich zdroj pitné vody je kontaminován. Pouhé čtyři litry perchloru nesprávně použité důchodcem v roce 2000 kontaminovaly zdroje pitné vody v Novém Malíně na Šumpersku.
Tetrachlorethylen kontaminoval na přelomu dubna a května roku 2003 pitnou vodu pro Kouřim. Není jasné, jak se nebezpečná chemická látka do vody v Kouřimi dostala. Existují dvě verze, buď chemikálii do vody někdo úmyslně vypustil, nebo unikla při havárii.
Tetrachlorethylen byl zjištěn také v Labi pod Spolanou po povodních v roce 2002.
Synonyma
tetrachlorethen, PCE, ethylene tetrachloride, PERK, PERC, perchchloroethylen, Dowper, Perclene, Nema, Tetracap, Tetropil, Ankilostin, Didakene, 1,1,2,2-tetrachlorethylen, 1,1,2,2,–tertrachloroethylene, carbon dichloride, perchlor, antisol 1, fedal-un, PER, perawin, perclene d, percosolve, Perklone, persec, tetlen, tetraleno, tetralex, tetravec, tetroguerLimity pro ovzduší
Emisní limit: Tetrachlorethylen je hodnocen ve skupině s látkami 1,1-dichlorethylen (vinylidenchlorid), benzylchlorid (alfa-chlortoluen) a trichlorethylen. Při celkovém hmotnostním toku emisí těchto znečišťujících látek větším než 100 g/h nesmí být překročena celková hmotnostní koncentrace těchto znečisťujících látek 20 mg/m3 po přepočtu na standardní podmínky.
Jako orientační imisní limity lze chápat Referenční koncentrace vydané SZÚ (v µg/m3) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 O ochraně ovzduší z 15. 4. 2003) ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Pro trichlorethylen platí PK (referenční koncentrace pro látky s prahovými účinky) stanovená na úrovni 250 µg/m3 ve venkovním ovzduší.
Limity pro vodu
Pitná voda:
Nejvyšší mezná hodnota pro součet trichlorethylenu a tetrachlorethylenu nesmí překročit 10 µg/l (Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb.).
Povrchové vody:
NEK-RP: 10 µg/l, NEK-NPK: nepoužije se.
Podzemní voda:
9,7 μg/l - hodnota indikátoru* znečištění dle Věstníku MŽP ročník XIV - leden 2014 - částka 1.
Odpadní vody:
1. Tetrachlorethen 1)
denní průměr 5 g/t, 1 mg/l b)
1.2 Výroba tetrachlormethanu a tetrachlorethenu (technologie TETRA-PER) 3)
denní průměr 5 g/t, 2,5 mg/l b)
1.3 Užití tetrachlorethenu k odmašťování kovů, s vypouštěním nad 30 kg/rok
měsíční průměr 0,1 mg/l b)
denní průměr 0,2 mg/l b)
1.4 Výroba fluorchloruhlovodíků (freonů)4),5)
měsíční průměr 2 g/t, 10 mg/l b)
denní průměr 4 g/t, 20 mg/l b)
1.5 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním nad 30 kg/rok 4),6)
měsíční průměr 0,2 mg/l b)
denní průměr 0,4 mg/l b)
1.6 Užití tetrachlorethenu jako rozpouštědla, s vypouštěním pod 30 kg/rok 4),6),7)
přípustná hodnota „p“ 0,5 mg/l b)
Limity pro půdu
Hodnoty indikátorů* znečištění pro zeminy podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslové plochy: 110 mg/kg sušiny, ostatní plochy: 22 mg/kg sušiny.
Hodnoty indikátorů* znečištění pro půdní vzduch podle metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP ročník XIV – leden 2014 – částka 1).
Průmyslová území: 47 mg/m3, ostatní území: 9,4 mg/m3.
Výstražné symboly
R věty
R 40 - Podezření na karcinogenní účinky, R 50/53 - Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředíS věty
S 2 - Uchovávejte mimo dosah dětí, S 23 - Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce), S 61 - Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo bezpečnostní listy, S 36/37 - Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukaviceTabulka
Tabulka: Zařazení látky v seznamu látek pro integrovaný registr znečišťování dle Nařízení Evropského parlamenu a Rady (ES) č. 166/2006, dle Nařízení vlády č. 145/2008 Sb. a dle Nařízení vlády č. 450/2011 Sb.
| č. | číslo CAS | ohlašovaná látka | ohlašovací prahy v kg/rok | více informací | |||
|
A (ovzduší) |
B (voda) |
C (půda) |
D (odpady) |
o seznamu najdete | |||
| 52 | 127-18-4 | tetrachlorethylen (PER) | 2000 | 10 | 1000 | zde | |
Vysvětlivky:
A = ohlašovací práh pro emise do ovzduší
B = ohlašovací práh pro emise do vody a pro přenosy do vody
C = ohlašovací práh pro emise do půdy
D = ohlašovací práh pro přenosy v odpadech
Vysvětlivky
Odkazy
1) http://arnika.org/tetrachlorethylen-perchlor-tetrachlorethen. (Starší článek o tetrachlorethylenu).
