I architektura konvenčního domu může efektivně využívat přírodní materiály

Běžné konvenční materiály používané pro izolace, jako je například polystyren, obsahují často hexabromcyklododekan (1) a další bromované zpomalovače hoření. Ty mají vliv na funkci nervové soustavy a hormonálního systému. Při výrobě polystyrenu navíc vzniká například styren (2), který patří mezi látky s potenciálně rakovinotvorným účinkem. K výrobě minerálních izolačních hmot se používá formaldehydová pryskyřice. Formaldehyd (3) přitom patří mezi látky s prokazatelně rakovinotvorným účinkem. Výrobci těchto materiálů proto také v posledních letech často figurovali v žebříčcích největších znečišťovatelů rakovinotvornými látkami podle Integrovaného registru znečišťování (4).

Příkladem efektivního využití přírodního materiálu může být pražská restaurace Maitrea a stejnojmenný Dům osobního rozvoje: „I historický dům v centru Prahy, který má sloužit potřebám lidí 21. století, mohl být rekonstruován a zařízen s ohledem na udržitelnost a ekologickou architekturu. Vybrali jsme přírodní materiály, které jsou krásné na pohled, příjemně voní, jsou prodyšné a snadno recyklovatelné,“ říká akademický architekt Oldřich Hozman, který je autorem projektu.

V interiéru restaurace byly například použity omítky z přírodních materiálů. V přízemí a dalších patrech domu jsou to hliněné omítky. V suterénu jsou to prodyšné vápenné sanační omítky. Hliněné omítky zlepšují kvalitu vnitřního vzduchu a lépe regulují i přirozenou vlhkost nebo sucho v místnostech. Mají tu vlastnost, že udržují relativní vlhkost vzduchu na průměrně vyšší úrovni, kolem 60 %. Lépe se tak dýchá a snižují se alergie a respirační potíže. Hliněné omítky jsou poréznější a mají tu vlastnost, že na sebe váží toxické látky ze vzduchu a pročišťují je.

Mezi další výhody přírodních materiálů patří nízká energetická náročnost, a to jak při jejich výrobě, tak i při stavbě. Domy z přírodních materiálů jsou difúzně otevřené a dům tedy dýchá, což zaručuje přirozené a zdraví prospěšné klima v domě. Prodyšnost je jednou z nejdůležitějších vlastností,  snižuje kondenzaci vlhkosti ve zdivu. Z hlediska udržitelného rozvoje je podstatná také obnovitelnost těchto přírodních materiálů a jelikož mohou být lokálního původu, i jejich lepší dostupnost. Hliněná omítka nebo slaměná stavba může být postavena s nižší spotřebou fosilních paliv vydaných v rámci výroby či využití materiálu.

V současnosti se v ekologickém stavitelství jako izolační hmota nejčastěji uplatňuje lisovaná obilná sláma, která patří mezi cenově nejdostupnější i nejrozšířenější materiály. Rozšiřuje se ale i využití živočišných produktů, zejména ovčí vlny.

Přírodní materiály byly odpradávna základem staveb, avšak dlouhou dobu byly v pozadí, neboť je nahradily moderní, průmyslově vyráběné materiály. „K  využívání materiálů, které znali již naši dávní předkové, nás vede současně i energetická náročnost budov postavených ze syntetických materiálů, při jejichž výrobě neunikají jen toxické látky, ale i značné množství CO2,“ zdůraznila Hana Gabrielová z Arniky. „Pokud bychom měli konvenční materiály nadále upřednostňovat, zanecháme našim příštím generacím dědictví, kterého se budou jen těžko zbavovat,“ dodala. Recyklace těchto materiálů navíc také není mnohdy jednoduchá a tedy ani levná.  Jako suroviny pro výrobu stavebních materiálů lze však využít také druhotné produkty ze zemědělské nebo průmyslové výroby, např. slámu, kokosová vlákna, korkovou drť, dřevěné hobliny aj. Jejich využití ve stavebních materiálech lze proto chápat jako zužitkování odpadních surovin.

Poznámky:

(1)  Podrobnosti o hexabromcyklododekanu (HBCD) zde: http://www.arnika.org/hexabromcyklododekan-hbcd

(2) Styren se používá hlavně v laminátovnách, odkud také dochází nejčastěji k jeho únikům.Styren je látka podezřelá z karcinogenních účinků a rovněž je klasifikována jako nebezpečná pro rozmnožování, tedy reprotoxická. Více informací o této látce najdete na http://www.arnika.org/styren.

(3) Formaldehyd zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) celkem nedávno mezi látky prokazatelně karcinogenní pro člověka. Je to rovněž látka mutagenní, vyvolává alergie a poškozuje horní cesty dýchací, dráždí oči. Více informací o této látce najdete zde: http://www.arnika.org/chemicke-latkyformaldehyd

(4) Žebříčky největších znečišťovatelů zpracované na základě dat z Integrovaného registru znečišťování za uplynulé roky najdete zde: http://www.arnika.org/zebricky-irz

Přílohy:

Příklad Maitrea

Akad. architekt Oldřich Hozman (www.arc.cz) již dlouhou dobu při své architektské práci vychází z principů feng shui a co nejvíce jich využil i v koncepci restaurace a celého domu. Jedná se například o použití hliněných omítek v celém domě. Ty mají tu výhodu, že udržují v interiérech vyšší zdraví prospěšnou relativní vlhkost vzduchu. Dům bude vymalován přírodními kaseinovými barvami kolorovanými čistě přírodními minerálními pigmenty. Hliněné omítky také snižují obsah toxinů ve vzduchu městského prostředí.

V interiérech, které mají povrchy stěn z hliněných omítek, je lepší a jemnější akustika. Mezi zajímavé přírodní materiály, které budou v domě na stěnách koupelen a WC, patří tradiční marocká hlazená voděodolná omítka, které se říká Tadelakt. Je hladká a dá se výborně probarvovat přírodními pigmenty. V restauraci budou v místnostech sociálního zařízení z těchto materiálů stěny a umyvadla.

V domě jsou dále ekologické skladby přírodních prodyšných isolačních materiálů. Například půdní vestavba je tepelně isolována paropropustnými dřevovláknitými deskami v síle 25 cm bez chemického pojiva. Historická uliční fasáda je tepelně isolována zevnitř tepelněisolačními paropropustnými deskami z rákosu. A celá dvorní fasáda je navíc tepelně isolována paropropustnými dřevovláknitými deskami v síle 12 cm s difúzně otevřenou silikátovou omítkou. Jedná se první realizaci toho druhu ekologického isolačního materiálu v Čechách.

Interiéry domu jsou také převážně z přírodních materiálů. Například podlahy z palubkových dubových prken budou povrchově upravené přírodními dřevními oleji. V domě budou také obnoveny původní terazzové dlažby

www.maitrea.cz/architektura-a-interiery

Další příklady ekologických budov dle návrhů arch. Hozmana (www.arc.cz):
www.arc.cz/web_cz/gal-architektura/index.html?openfolder=2007_atriovy_dum
www.arc.cz/web_cz/gal-architektura/index.html?openfolder=2005_rodinny_dum_chrustenice
www.arc.cz/web_cz/gal-architektura/index.html?openfolder=2004_rodinny_dum_vetrovy

Co udělat pro to, abyste bydleli pohodlně nejen pro sebe, ale i pro životní prostředí kolem?

• Pokud plánujete stavbu nového domu, zvažte výstavbu nízkoenergetického domu s prodyšnými konstrukcemi. Ačkoli postavit takovou budovu je o něco dražší, život v ní je úspornější a zdravější.
• Dům orientujte na správnou světovou stranu (řiďte se přitom zásadami vysvětlenými v materiálech o tzv. nízkoenegetických domech).
• Správně svůj dům izolujte, kontrolujte větrání a spotřebu energie.
• Respektujte místní architektonické styly i materiály.
• Dávejte přednost přírodním a obnovitelným materiálům před umělými.
• Nechte na stěnách domu růst popínavé rostliny – jsou atraktivní a izolují stavbu.
• Vybírejte si výrobky ze dřeva s certifikátem FSC.
• V nájemních domech upřednostňujte individuální měřiče (tepla, vody, atd.) pro jednotlivé byty, vedou k odpovědnější spotřebě.
• Renovujte a opravujte dům za použití výrobků šetrných k životnímu prostředí. Nepoužívejte PVC, materiály obsahující bromované zpomalovače hoření anebo dřevo z tropických deštných pralesů.
• Informujte se, jak nejlépe zařídit dům či byt tak, aby se snížilo riziko toxických látek škodlivých lidskému zdraví, atd.

Jak mohou místní úřady a podniky napomoci bydlení a výstavbě ohleduplným k životnímu prostředí?

• Plánujte využití území podle krajinných a geologických podmínek.
• Podporujte obyvatele v tom, aby při stavbě domu respektovali místní architekturu.
• Renovujte a opravujte staré budovy. Nechte si pro ně vyhotovit ekologický audit.
• Podporujte dostupnost místních zdrojů energie a vody.
• Chraňte zelené plochy: nechávejte prostor pro parky, trávníky, ozeleňujte pěší zóny.
• Pokud už dojde na bourání staveb, snažte se maximum materiálů recyklovat anebo použít při nové výstavbě.
• Omezte použití problematických materiálů při výstavbě na minimum (například nastavením podmínek při vyhlašování veřejných zakázek).
• Omezte použití PVC, materiálů s bromovanými zpomalovači hoření, použití tropického dřeva apod. (inspirovat se můžete v dalších kapitolách této knihy).
• Projektanti – projektujte stavby s ohledem na spotřebu energií jak při výstavbě, tak i provozu domu. Při návrhu využívejte přírodní materiály.
• Renovujte stávající stavby. Dbejte přitom na hygienická a zdravotní rizika a příslušné předpisy (odstraňování azbestu, větrání atd.).
• Respektujte pravidla „zeleného staveniště“ – třídění odpadů, šetření energií atd.

Kde získáte další informace

• www.ekowatt.cz
• www.setrnebudovy.cz
• www.ekodum.cz
• www.hlinenydum.cz
• www.chemickydum.arnika.org
• www.pasivnidomy.cz/tepelna-ochrana/tepelne-izolace.html   
• www.green-buildings.com

aj.

Kdo je akad.arch. Oldřich Hozman

Akad. arch. Oldřich Hozman se narodil 7. 9. 1964 v Praze. V roce 1989 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor architektura interiéry a nábytek a v témže roce pobýval na stáži na University of Industrial Arts v Helsinkách. Od té doby pracuje jako architekt ve svobodném povolání.

V roce 1993 založil vlastní architektonické studio, od roku 1997 pod názvem Studio ARC, jehož činnost zahrnuje oblasti architektury, interiérů, nábytku, designu a výstavnictví. Ve své tvorbě pracuje s principy celostního pohledu na řešení našeho prostředí. Používá zásady feng shui. Uplatňuje v architektuře geomantii – t.j. vyciťování jemněhmotných vlastností energií krajiny spojených s pránou (čchi) a vyzařování zemského povrchu. Začleňuje do své práce také cvičení, formy oslav průběhu staveb a rituály vedoucí k harmonizací míst a domů.

O principech celostní architektury přednáší na různých místech v Čechách i v Evropě (www.arc.cz/web_cz/seminare-prednasky.php). 

Aktivity byly rovněž podpořeny v grantovém řízení hl. města Prahy pro oblast životního prostředí v rámci projektu „Průvodce udržitelnou spotřebou pro mateřská centra, školy a veřejnost“.

Tiskový mluvčí