Sdružení Arnika dnes upozornilo na další dětské zboží obsahující rizikové ftaláty. Jejich přítomnost testy odhalily v odsávače hlenů určené pro kojence, v dětské pláštěnce a jejím obalu a v plastových plážových botičkách (2). Chemické rozbory na žádost sdružení Arnika provedl Institut pro testování a certifikaci, a. s. ve Zlíně (ITC). Podle vedoucího laboratoře analytické chemie a mikrobiologie v ITC Zlín Ing. Jiřího Samsonka byl legislativní limit škodlivin překročen v případě pláštěnky „Veselá žába“, jejího obalu a plážových botiček.
Pokud je výrobek deklarován jako prostředek zdravotnické techniky, zákonu by paradoxně vyhovovala dětská odsávačka. V tom případě by se na ni vztahoval tzv. Evropský lékopis – tedy legislativa určená pro zdravotnické pomůcky. Podle ní nesmí být do tohoto typu výrobku použit jiný ftalát než „DEHP“. Ten přitom patří k nejnebezpečnějším látkám přidávaným do PVC. Je prokazatelně reprotoxický, způsobuje vrozené vady (např. kosterní vady, oční vady, vady nervového seskupení tvořícího základ nervové soustavy staršího embrya), kardiovaskulární problémy a neplodnost. Poškozuje také ledviny a játra, kde se hromadí. „Z hlediska legislativního je zde totiž paradox. Pokud by byl tento výrobek deklarován jako výrobek pro péči o dítě, vztahovala by se na něj vyhláška 84/2001 Sb. Ministerstva zdravotnictví, která použití ftalátů limituje na 0,1 hm. %. Pokud je tento výrobek deklarován jako prostředek zdravotnické techniky, je možno DEHP používat. Legislativa není v tomto směru jednotná,“ uvedl Ing. Jiří Samsonek. „Je zcela proti zdravému rozumu, aby odsávačka zůstala v prodeji, pokud obsahuje takové množství ftalátu DEHP. Podali jsme podnět na ČOI, aby zakázala prodej nevyhovující odsávačky. Na vysoké hodnoty v odsávačce jsme upozornili i jejího výrobce, “ uvedla vedoucí kampaně „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková ze sdružení Arnika. Koncentrace ftalátů v testovaných výrobcích se pohybovala od 19,9 % do 35,8 % hmotnosti výrobků. Nejčastěji se jednalo právě o ftalát DEHP (di(2-ethylhexy)l ftalát). „Rádi bychom spotřebitele varovali i před používáním těch předmětů, kde zákon obsah ftalátů nijak nereguluje. Dětský organismus je totiž na tyto látky nejvíce citlivý. Jelikož se ftaláty mohou do těla dítěte dostat jak ústy, tak i přes kůži či vdechováním, nejsou podle nás ani tyto předměty pro děti vhodné,“ říká Jopková. Fakt, že přítomnost toxických ftalátů v dětském zboží není ojedinělou záležitostí, potvrzuje Ing. Jiří Samsonek, vedoucí laboratoře analytické chemie a mikrobiologie v ITC Zlín: „ Po zákazu používání vybraných esterů kyseliny ftalové v hračkách a výrobcích pro děti do tří let se však začal počet takovýchto závadných výrobků snižovat. Je pochopitelné, že velké firmy, které pravidelně kontrolují kvalitu svého zboží mají s těmito vzorky mnohem menší potíže, nežli dodavatelé zboží na stánky s levným zbožím, tam je kvalita výrobků jen obtížně garantovatelná.“ Podle Jopkové je lépe se PVC úplně vyhnout. „Pokud rodiče chtějí mít jistotu, že jejich děti nepoužívají výrobky s obsahem toxických látek, měli by zvolit raději jiný materiál než PVC. Spotřebitel totiž nemá možnost v obchodě zjistit, který výrobek z PVC nebezpečné látky obsahuje a který ne.“ Požadavek, aby se PVC nepoužívalo jako materiál pro výrobu hraček a výrobků pro děti je jedním z požadavků petice „Za náhradu PVC“ (4). Od dubna tuto petici podpořilo více než 5 000 lidí, mimo jiné i významné osobnosti z vědecké, politické i kulturní scény (5).
