Plošné odstraňování zeleně v centrech měst a obcí není v posledních letech ničím neobvyklým. „Pokud úřady vůbec nařizují náhradní výsadby, zpravidla se sází méně stromů, než bylo pokáceno. Chybí metodika, která by závazně určila rozsah výsadeb a dokázala by postupné mizení zeleně z měst a obcí zastavit (2),“ dodává k tomu Skalský. Centrum Nového Rychnova tvoří velké plochy vyasfaltovaných komunikací. Pokud odsud zmizí stromy, městys přijde o příjemné klima v parčíku. Za teplých a suchých dní a při větrném počasí může být pobyt v centru městyse pro mnohé obyvatele nepříjemný.
Městys Nový Rychnov zdůvodňuje nutnost pokácení všech stromů dendrologickým posudkem, který vypracoval Ing. Jiří Grulich. „Posudek je sice obsáhlý, při bližším pohledu ale zjistíte, že je plný balastních sdělení,“ říká Jana Vitnerová z pobočky Arniky v Jihlavě. „V textu jsou místa, která s parkem v Novém Rychnově vůbec nesouvisí, např. obsáhlé pojednání o stavební činnosti a provozu v areálu výstaviště na šesté straně. Je zřejmé, že bylo okopírováno z jiného posudku.“ Posudek doporučuje pokácet deset stromů a jeden dočasně ponechat. Možnost odborného ošetření vylučuje, prý by vznikla „fyziologicky i habituelně velmi nevhodná a nevzhledná torza“.
Doporučením znalce Grulicha vysadit místo pokácených celkem 23 vzrostlejších stromů se vedení městyse ve svém rozhodnutí neřídilo. „V průběhu odvolacího řízení budou mít pracovníci Krajského úřadu k dispozici druhý posudek. Dodala jej Agentura ochrany přírody a krajiny,“ řekla Vitnerová.
Někteří lidé v Novém Rychnově s vykácením všech jedenácti lip nesouhlasí. Jiní se obávají, že by padající suché nebo zlomené větve mohly způsobit škodu nebo někoho poranit. „Tomu je možné zabránit ošetřením stromů,“ namítá Ing. Miroslav Kölbl, který patří k nesouhlasícím občanům Nového Rychnova. „Pokud by se už mělo kácet, tak jen stromy na severní straně kostela, ty jsou poškozené po velmi hrubém ořezání před dvěma lety. Hned by tam ale měli zasadit nové,“ podotýká pan Kölbl. Novorychnovská radnice uspořádala k záměru odstranění lip na konci minulého roku jednání s občany. I přes nesouhlas některých z nich však o vykácení rozhodla.
Přílohy a poznámky:
(1) Fotografie dotčeného parku
(2) Zákon o ochraně přírody a krajiny předpokládá dvě možnosti kompenzace tzv. ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin rostoucích mimo les: formou náhradní výsadby nebo odvodem do obecního rozpočtu. Náhradní výsadba má být přiměřená, může být doplněna až pětiletou povinností o stromy pečovat a může se uskutečnit jak na pozemcích obce, tak i na soukromých pozemcích odlišné od místa, kde se kácí.
Odvod do rozpočtu obce je možný v případě povolení kácení z důvodu výstavby, peníze lze použít na zlepšení životního prostředí a výši odvodu měl stanovit zvláštní zákon, který ale od roku 1992 nevznikl. Dále zákon o ochraně přírody, prováděcí předpis ani metodické pokyny Ministerstva o náhradě za kácení mlčí. V praxi tudíž lze využít pouze náhradní výsadby a za 16 let existence zákona se v různých částech republiky začaly praktikovat zcela odlišné postupy.
Některé úřady tvrdí, že náhradní výsadba není povinná. Úředníkům komplikuje práci i fakt, že neexistuje závazná metodika pro vyčíslení ekologické újmu, podle níž by bylo možné vypočítat rozsah náhradní výsadby. Podle zákona má být výsadba „přiměřená“, což je natolik neurčitý pojem, že jej lze vyložit prakticky libovolně.
Podle zjištění České inspekce životního prostředí je velkým problémem také následná péče o nově vysazené stromy, které jsou často zanedbané a hynou. Objevily se i radnice, např. v Praze nebo v Pardubicích, které tvrdí, že neevidují na svém území žádné volné plochy pro náhradní výsadbu.
V současné době připravuje novou metodiku pro určení rozsahu náhradních výsadeb Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jejím základním kritériem by měl být plošný rozsah korun kácených stromů. Nová výsadba by měla mít takový rozsah, aby pět let po vysazení nahradila plochu korun původních stromů.
Důsledné nařizování náhradní výsadby je jedním z požadavků petice Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně, zveřejněné Arnikou na podzim 2008.
