Bilance ministryně Bízkové: slib o ochraně stromů zůstal nesplněn

„V květnu tohoto roku nám paní ministryně přislíbila, že vyhláška bude schválena před jejím odchodem (1), což se bohužel nestalo. I nadále je tak možné nekontrolovatelné kácení vzrostlých stromů zejména na pozemcích developerů,“ shrnul podstatu problému právní expert Arniky Mgr. Lukáš Matějka.

Z vyjádření paní ministryně vyplývá, že si je vědoma nutnosti ochrany zeleně zejména v intravilánech měst a obcí, současně však považuje ochranu zeleně za kontroverzní téma (2). Ministerstvo chce proto připravit zcela novou vyhlášku, jež by zohlednila všechny dotčené zájmy. Ta ovšem nebude hotova dříve, než na konci tohoto roku. Novelizace stávající vyhlášky zůstala nedokončena, ani není jisté, že k ní během následujících měsíců dojde. Sporná vyhláška by měla zmenšit maximální objem stromů, které je legální kácet bez povolení, a tedy i bez možnosti úřadů stanovit za ně náhradní výsadbu. Problémem je tak zejména plošné kácení na pozemcích určených k zástavbě. V současnosti se to týká stromů s obvodem až 80 cm (v 1,3 m nad zemí). Občanské iniciativy navrhují, aby bylo možné bez povolení kácet jen stromy s objemem menším než 40 cm tak, jak je tomu například na sousedním Slovensku. „Osobní jednání s paní ministryní nepřinesla bohužel žádný hmatatelný výsledek, stejně jako písemné výzvy či předání petice podpořené několika desítkami tisíc lidí,“ uvedl Lukáš Matějka z Arniky způsoby, jakými se nevládní organizace snažily ovlivnit rozhodování ministryně Bízkové. „V květnu nám ministryně dala příslib, že podpis vyhlášky je otázkou několika týdnů. Její následující návrh na uspořádání jednání u kulatého stolu už naznačoval, že přijetí vyhlášky se oddaluje. Vážíme si toho, že nás paní ministryně na odborné jednání přizvala, ale nakonec z něj opět nevyplynul žádný konkrétní závěr a termín. Stromy, které nedosahují obvodu 80 cm, což mohou být krásné vzrostlé stromy ve věku několika desítek let, tak zůstávají nechráněny,“ shrnul Lukáš Matějka. Z reakce ministerstva životního prostředí na petici Arniky navíc vyplývá, že vlastníci stromů a úřady by měly být co nejméně zatěžováni administrativou, všechny další problémy s ochranou dřevin pak budou řešeny až někdy v budoucnu (3). „Paní ministryně mohla a měla konat, avšak nekonala. Dostatečně silnou argumentaci k neprodlenému přijetí vyhlášky alespoň snižující obvod kmene ministerstvu poskytly jak odborné instituce – AOPK a ČIŽP - tak nevládní organizace,“ uvedla Marie Jelínková ze sdružení Tilia. Kritizuje zejména snahu ministryně Bízkové vyjít vstříc všem stranám, které mají často na snadném kácení stromů zájem: „Očekávala-li paní ministryně souladný přístup k ochraně zeleně od silových rezortů či zástupců měst a obcí, musela být naprosto neznalá praxe uplynulých dvaceti let. Váhavost a nedostatek odvahy k prosazení novely vyhlášky ministerstvem tak umožnil pokračování a konzervaci stavu, kdy je zeleň v obcích i volné krajině svévolně ničena,“ dodala Marie Jelínková. „V důsledku toho, že vyhláška nebyla zpřesněna, dochází k závažné devastaci zeleně v Praze. Například na Pankráci tak nedávno zmizely 3 vzrostlé smrky. V této záležitosti bylo sice podáno trestní oznámení, investoři však vědí, že jim žádný postih nehrozí,“ uvedla Marie Janoušková ze sdružení Občanská iniciativa Pankráce.

Přílohy:

1. Viz zpráva „Stromy by se brzy měly dočkat o něco přísnější ochrany“ ze 17. května

2. Uvádí se to v dopise, kterým 28. června ministryně životního prostředí Rut Bízková odpověděla na dotaz Arniky ohledně situace s přípravou novelizace zmíněné vyhlášky:
   „Vzhledem ke skutečnosti, že problematika ochrany dřevin je velmi kontroverzním tématem týkajícím se nejširšího okruhu zainteresovaných, jsem uložila Sekci ochrany přírody a krajiny zajistit uspořádání tzv. kulatého stolu.....“ (o tomto jednání viz výše).

3. Vybrané části z reakce Ministerstva životního prostředí na jednotlivé body petice Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně (kráceno, kurzivou):

Žádáme, aby byla v českém právním řádu posílena ochrana dřevin rostoucích mimo les v následujících pěti bodech:

1. Nezávisle posuzovat hodnotu stromů

V případě kácení významných stromů je nutné zavést povinné odborné posudky. Odborně způsobilá osoba mimo jiné vyčíslí, k jaké ekologické újmě by kácením došlo.

- Zavedení povinných odborných posudků považujeme za nadbytečný úkon neúměrně prodlužující a prodražující správní řízení. ... Již nyní je dle správního řádu správní orgán oprávněn v případě potřeby zajistit odpovídající odborný podklad. ... Vyčíslení ekologické újmy, ke které dojde pokácením dřeviny (nebo lépe hodnoty pokácené dřeviny) je věcí dalších jednání, které MŽP zahájí společně se zahájením prací na nové prováděcí vyhlášce k § 7 a 8 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK).

2. Rozhodovat o kácení objektivně

Malé úřady nemají dost vyškolených úředníků. Obce rozhodující o vlastních parcích jsou zas ve střetu zájmů. Kompetence by se měly převést na větší obce a sousední úřady.

- V případě, kdy se jedná o kácení na pozemcích, které jsou majetkem obce, která má právo se svým majetkem nakládat dle svého uvážení v souladu s příslušnými předpisy, mimo jiné v souladu s platnou územně plánovací dokumentací neshledáváme přesun kompetencí na sousední úřad za oprávněný; přesun kompetencí z obecních úřadů na vyšší úrovně (pověřený obecní úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností) by s sebou opět přinesl nadměrné zatížení těchto úřadů žádostmi a tím prodloužení správních řízení; ...

3. Chránit stromořadí v krajině

Je třeba zrušit výjimky silničářů a správců toků, kteří smějí kácet aleje a břehové porosty bez povolení. O stromech má vždy rozhodovat orgán ochrany přírody.

- Požadavky tohoto bodu byly částečně přijaty novelizací ZOPK; ...

4. Zapojit veřejnost do rozhodování

Na základě pouhého oznámení dochází k rozsáhlému kácení také ve městech a obcích. Je nutné omezit kácení na oznámení, kdy se veřejnost nemůže účastnit rozhodování.

- Kácet v režimu oznámení ZOPK umožňuje pouze správcům toků při obnově břehových porostů a správcům sítí (zařízení elektrizační a plynárenské soustavy) v ochranných pásmech těchto sítí.

5. Méně kácet, více sázet

Za vykácené dřeviny musí být vždy vysazeny nové. Pokud není možná výsadba v místě kácení, musí majitel újmu zaplatit do obecního fondu určeného na výsadbu dřevin.

- Žádný zvláštní zákon zatím nestanovil podmínky odvodů za pokácené dřeviny, ustanovení tedy v praxi prozatím nelze využít; zde MŽP vidí prostor pro další práci na možnostech uvedení tohoto ustanovení do praxe.

Tiskový mluvčí