Přestože Institut plánování a rozvoje (IPR) před rokem návrh územní studie představil veřejnosti a obyvatelé, spolky a městská část Prahy 7 připravili podrobné připomínky, institut navzdory vlastnímu Manuálu participace následně neinformoval o formě a rozsahu zapracování připomínek, ani nepředstavil finální verzi a dokončuje studii sám podle svých představ. Členové magistrátního výboru pro územní rozvoj navíc před časem potvrdili, že výstavba nové čtvrti v Bubnech se bude řídit územní studií, kterou IPR teprve dokončuje. Zastupitelé následně schválili podnět na pořízení změny územního plánu podle této studie.
“Schválení změny územního plánu pro výstavbu na klíčových transformačních územích nemůže probíhat bez hotové studie a seznámení s veřejností. Praha tímto schválila developerům bianco šek a vše nasvědčuje tomu, že podoba čtvrti bude odpovídat zájmům developerů, nikoliv obyvatel a města,” upozorňuje Václav Orcígr z Arniky.
IPR, který má zájmy veřejnosti chránit, si s jejími požadavky na snížení hustoty zástavby a výškové hladiny příliš hlavu nelámal a prosazuje úplný opak. Z jednání s Ministerstvem kultury vyplynulo, že IPR trvá na zachování kapacity (hrubých podlažních ploch) a doporučuje prověřit navýšení kapacity v celém řešeném území, ale zejména v severní části, kde jsou plánovány výškové stavby, Ministerstvo dokonce požadovalo snížení výškových budov v celém území v podstatě na úroveň okolní zástavby, ale muselo se spokojit pouze se snížením věží v severní části o tři patra: z 21 na 18 podlaží.
Po více než roce není veřejnosti známo, co se s připomínkami obyvatel, spolků a městské části Prahy 7 vůbec stalo. Připomínky zpracovaly také spolky Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení společně s obyvateli Prahy 7. Podle zásad Manuálu participace by mělo město představit zapracované připomínky. Poté by následovala kratší lhůta pro připomínkování. To by vedlo k pojmenování a diskuzi o kritických místech návrhu, která stále přetrvávají.
“Participace s veřejností je chvályhodná věc a Praha v ní měla pokračovat dál podle svých vlastních pravidel a projednat s veřejností i finální podobu studie podobně jako například při participaci na plánování pražských sídlišť v projektu Vybíralka 25 na Černém Mostě. Minimálně by tím město dalo najevo, že se o názor obyvatel zajímá dlouhodobě,” říká Michal Lehečka ze spolku AutoMat.
Zvláštním přístupem se k celému procesu tvorby územní studie postavila Městská část Praha 7. Po zveřejnění městská část s návrhem zásadně nesouhlasila, přesto její místostarostka a do nedávna členka magistrátního Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Lenka Burgerová hlasovala pro změnu územního plánu na základě nehotové studie a přestože většina požadavků městské části nebyla vyslyšena. Otázkou zůstává, proč za celý rok nebyla studie s městskou částí projednávána ani předložena její odborné komisi.
“IPR Praha nepožaduje, aby v územní studii byly pregnantně stanoveny a územně vymezeny požadavky na dostupné nebo sociální bydlení, jak zaznívaly požadavky partikulárních skupin v průběhu veřejného projednávání. Je to přitom jedna z klíčových oblastí,” připomíná Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení.
IPR územní studii veřejně představil na dvou setkáních a čtyřech komentovaných procházkách s občany a přistoupil k připomínkování, i když to není jeho zákonnou povinností. Po zveřejnění a obdržení velmi kritických připomínek přestal IPR s veřejností komunikovat. Jednání proběhlo pouze s Ministerstvem kultury, Ministerstvem dopravy, Správou železnic a s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Konečnou podobu studie úředníci IPR upravují podle svého uvážení bez ohledu na názory ostatních. K vytvoření podkladu pro výstavbu měl přitom IPR na výběr z několika nástrojů. Místo územní studie bylo možné připravit například regulační plán, jehož způsob projednání a vypořádání připomínek obyvatel a dotčených úřadů je stanovený zákonem.
Chceme, aby Praha byla příjemná pro život a dostupná všem.
