Pražské zastupitelstvo dnes totiž projednává takzvanou první vlnu celoměstsky významných změn územního plánu. Změny by umožnily některým developerům realizovat jejich plány ještě před tím, než bude platit nový územní plán, který na rozdíl od dílčích změn stanovuje přísnější požadavky na ochranu životního prostředí, množství zeleně nebo vybavení města infrastrukturou potřebnou pro kvalitní život.
„Ukázkou všeho, co je na změnách územního plánu špatné, je projekt nazvaný Velké Roztyly,“ říká Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. Má se jednat o masivní vysokopodlažní zástavbu převážně administrativních budov, které místním obyvatelům nepřinesou žádný prospěch. Budovy mají zabrat zelené plochy a natlačit se i do ochranného pásma Krčského lesa. Doprava do tohoto centra bude směřovat po již dnes tragicky přetížené severojižní magistrále. A navíc nejsou informace o projektu veřejně přístupné a nikdo se nezeptal obyvatel Prahy na jejich názor.
Jedinou změnou územního plánu, která má podle Arniky opodstatnění, je regulace výškové zástavby v Praze. „Regulace sice měla platit už od roku 1992, kdy byla Praha zapsána na listinu UNESCO, je ale dobré, že jsme se k ochraně středověkého centra města dopracovali alespoň teď. V poslední době se objevilo několik projektů na stavby mrakodrapů v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, což se stalo předmětem kritiky Výboru UNESCO. České republice to dělá ostudu, navíc může dojít k poškození hodnot města,“ upozorňuje Skalský.
Podle Arniky vycházejí změny územního plánu vstříc velkým investorům, kteří byli schopni přesvědčit radní magistrátu k nestandardnímu procesu. Ve velké části případů se rozhoduje o přeměně dnes nezastavitelných pozemků ve stavební parcely, a to bez posouzení jednotlivých projektů v širším kontextu města. „Při výstavbě nových čtvrtí je také nezbytné vytvářet potřebnou infrastrukturu, jako jsou školy, školky, parky, veřejná prostranství, zařízení pro sport, kulturu, zdravotnictví a sociální služby. Investoři by také měli být povinni podporovat veřejnou, pěší a cyklistickou dopravu,“ vypočítává nedostatky návrhů změn územního plánu mluvčí Arniky Zora Kasiková. „V opačném případě hrozí, že investoři vydělají na prodeji bytů a kanceláří, ale náklady na infrastrukturu padnou na město“.
„Myslíme si, že nejméně deset projektů projednávaných v režimu změn by mělo být zastaveno. Jedná se o tak velké zásahy do organismu města, že je nutné zasadit je do nového územního plánu a zahájit o nich veřejnou diskusi,“ říká Skalský. „V tomto smyslu jsme dnes také dopisem oslovili členy pražského zastupitelstva a vyzvali jsme je, aby desítku problematických projektů nepustili do zrychleného schvalování,“ doplnil.
Arnika spustila před týdnem také webové stránky, jejichž prostřednictvím mohli lidé oslovit své zastupitele a připojit se k výzvě k zastavení změn územního plánu. Do dnešní doby tak učinilo na tři sta lidí. Stránky s výzvou zůstávají i nadále v provozu, protože v následujících měsících bude zastupitelstvo projednávat další vlny změn územního plánu.
Kromě návrhu celoměstsky významných změn chtějí dnes zastupitelé projednat také program realizace Strategické koncepce Prahy a dále změny územního plánu Z1000, Z1260/06 a Z1326/06. Během jediného zasedání tak mají rozhodnout o několika zásadních dokumentech pro rozvoj Prahy, a to vedle desítek dalších bodů, což podle Arniky jen potvrzuje necitlivý přístup radnice k rozhodování o budoucnosti města.
Přílohy a poznámky:
Více informací: arnika.org/mesta
1/ Jaké problematické záměry obsahuje I. vlna CVZ
Balík změn obsahuje 27 záměrů, mezi nimž lze nalézt řadu problematických záměrů. Jedná se zejména o projekty:
Velké Roztyly (Z 2722), předpokládající rozsáhlou výstavbu budov, převážně administrativních, v okolí stanice metra Roztyly, včetně zástavby zelených ploch a narušení ochranného pásma Kunratického lesa. S touto změnou územního plánu nesouhlasí Útvar rozvoje hl. m. Prahy a Národní památkový ústav. Petici proti záměru podepsalo 1 221 obyvatel.
Obytný soubor Veleslavín – Vokovice (Z 2590) předpokládá bytovou výstavbu na pozemcích, kde měl podle slibu vedení Městské části Praha 6 vzniknout Centrální park Vokovice – Veleslavín. Výstavba by vedle záboru zelené plochy pravděpodobně vedla také k poškození Dejvického potoka. Záměr nedoporučuje Národní památkový ústav, bylo proti němu vzneseno 48 námitek fyzických osob.
Modřany – západní část (Z 1438), jehož realizace by nejspíše znamenala neúnosné další zatížení lokality, která trpí nadměrnou automobilovou dopravou. V oblasti se uvažuje také o výstavbě výškových staveb, které mohou narušit pražské panorama.
Rekreační zóna Radotínská jezera (Z 2724), jehož předpokladem je předchozí vytěžení štěrkopísků v nivě Vltavy, která má vysokou hodnotu z hlediska ochrany přírody a biotopů chráněných druhů živočichů.
Další 4 projekty se týkají výstavby nových obytných čtvrtí – jedná se o záměry obytná zástavba v Bohdalci (Z 2445), moderní centrum obce Kbely (Z 2642), obytná zástavba v areálu mrazíren v Sedlci (Z 1774), obytná výstavba v Uhříněvsi – Kolovratech (Z 2137).
Projednává se také umístění mimoúrovňové křižovatky Pražského okruhu (Z 2178) a mimoúrovňové křižovatky Rybářka (Z 2273) Pražského okruhu.
2/ Projednávání změn současného plánu a příprava nového územního plánu není dobrým východiskem pro další rozvoj města, protože:
1) režim změn územního plánu neumožňuje komplexní posouzení jednotlivých záměrů. To je možné pouze v rámci příprav nového územního plánu a při uplatnění ucelené urbanistické koncepce – projednání záměrů nyní řešených formou celoměstsky významných změn by se proto mělo odehrát nepochybně spíše v rámci přípravy nového územního plánu,
2) rozsah změn je natolik velký, že změny svým významem zastiňují koncept nového územního plánu – kdyby byly schváleny, nový územní plán už prakticky nebude mít co řešit a stane se formalitou,
3) paralelní příprava několika vln změn současného územního plánu je natolik složitá, že neumožňuje zapojení veřejnosti a efektivní vznášení připomínek ze strany občanů. K tomu je nutné dodat, že magistrát změny, na rozdíl od konceptu územního plánu, veřejnosti ani nijak neprezentuje a nevysvětluje, informace je možné získat pouze velmi obtížně.
3/ Změna č. 2733 – metodika výškové regulace zástavby je jediným projektem, který je natolik významný a má na rozdíl od všech ostatních koncepční povahu, že jeho zrychlené projednání a schválení v režimu změn územního plánu je opodstatněné. V posledních letech se objevilo několik projektů na stavbu výškových budov v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, které by mohly vážně narušit unikátní historické panorama Prahy. Nejznámější kauza výstavby mrakodrapů na Pankrácké pláni se přitom již třikrát dostala na program mezinárodního zasedání Výboru světového dědictví UNESCO, protože české správní úřady nebyly na základě současného územního plánu schopny projekt adekvátně posoudit a stanovit vhodná regulační opatření týkající se výšky navrhovaných staveb v kontextu památky světového dědictví. Čím dříve bude v Praze platit také výšková regulace výstavby, tím lépe bude chráněno cenné panorama města.
