„V samotném prohlášení ministrů se uvádí, že jde pouze o dočasné zastavení kácení. Žádné termíny přitom stanoveny nejsou, takže masové porážení stromů může za pár měsíců propuknout nanovo,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika. „Nezbytná je změna zákona o ochraně přírody a krajiny, který dnes historické aleje dostatečně nechrání. Schválení novely ale uvízlo v parlamentu a není jisté, kdy jej poslanci projednají,“ doplnil Skalský.
Čerstvá dohoda ministrů Bursíka a Bendla může pro tentokrát zachránit zhruba dva tisíce stromů, určených původně Ředitelstvím silnic a dálnic ke kácení. Dalších asi sedm tisíc stromů, které rostou u silnic II. a III. třídy – tedy zhruba tři čtvrtiny celého počtu – je ale stále ohroženo. Tyto menší silnice totiž spadají do kompetence jednotlivých krajů a kácení tam plánují krajské správy údržby silnic (3).
„V otevřeném dopise krajské hejtmany dnes žádáme o informace, jakým způsobem se v daném kraji postaví k ministerské výzvě. Současně je také vyzýváme, aby následovali dohodu ministrů a také u menších silnic okamžitě zastavili plošné kácení alejí. Nejprve je potřebné všechna stromořadí zmapovat. Kácet by se pak měly pouze nemocné stromy, které již není možné zachránit. Přitom by správci silnic měli myslet také na náhradní výsadbu nových stromů,“ vysvětlila mluvčí Arniky Zora Kasiková. Podobným dopisem Arnika v minulém týdnu oslovila i ministra dopravy Petra Bendla a správce silnic (4). Hejtmany vyzval k zastavení kácení alejí také předseda Asociace krajů ČR a hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek.
Změna zákona je jedním z požadavků petice „Zachraňme stromy“, kterou Arnika zveřejnila loni v listopadu (5). Do dnešní doby se shromáždily více než dva tisíce podpisů. Cílem podpisové akce je mimo jiné prosadit zrušení výjimky pro silničáře. Ti totiž dnes mohou kácet, jak se jim zamane, a nemusejí žádat o povolení. Z rozhodování o stromech jsou tak vyšachovány obce i veřejnost. Arnika chce také zavést povinné posuzování zdravotního stavu stromů nezávislými odborníky, což by mělo vést ke kácení pouze prokazatelně nemocných nebo nebezpečných stromů.
Že je dohoda ministrů dopravy a životního prostředí nepříliš velkou nadějí pro stromy v alejích, dokládá předloňská zima, kdy se plošné odstraňování zdravých stromořadí objevilo poprvé. Také tehdy se ministr Martin Bursík dohodl s tehdejším ministrem dopravy Alešem Řebíčkem a kácení pozastavili (6). „Jak je vidět, dohoda neplatila ani dva roky a letos řešíme stejnou krizovou situaci znovu. Problém jednoduše vyžaduje systémové řešení,“ komentuje vývoj Martin Skalský z Arniky a znovu upozorňuje, že řešení mají v rukou poslanci: „Je nutné změnit zákon, který vznikal v roce 1992, kdy nikoho ani ve snu nenapadlo, že by mohlo docházet k tak rozsáhlému ničení české krajiny.“
Přílohy:
(1) Tisková zpráva Ministerstva životního prostředí ke společnému prohlášení ministrů M. Bursíka a P. Bendla
(2) Současný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je již 17 let starý a zcela nevyhovující. Hlavním důvodem k novelizaci je nutnost souladu s evropskými směrnicemi pro ochranu soustavy Natura 2000. V rámci novely však Ministerstvo životního prostředí počítá i se zvýšením ochrany stromů v alejích. Podle Arniky by zákon měl navíc omezit kácení pouze na oznámení (bez schvalovacího řízení), jež mohou nyní provádět správci silnic, železnic, vodních toků, elektrického vedení a další infrastruktury. Dále je třeba pevně zakotvit náhradní výsadby, nezávislé posuzování záměrů kácet stromy a odborné posudky předcházející kácení.
(3) Odhady o počtu stromů v alejích, které měly být do konce března pokáceny, vycházejí z průzkumu České inspekce životního prostředí. Celkem mělo jít podle zpřesněných údajů o 9 tisíc stromů. Některé krajské správy údržby silnic však Inspekci odmítly sdělit příslušnou informaci, proto může být počet stromů určených ke kácení ve skutečnosti o několik tisíc vyšší. Objevily se také případy, kdy silničáři kácejí i v případech, kdy Inspekci sdělili, že v příslušných regionech žádné stromy kácet nebudou.
(4) Tisková zpráva Arniky k problematice alejí z 4. března
(5) Petice „Zachraňme stromy – za lepší paragrafy na ochranu zeleně“ zahrnuje 5 požadavků na změnu právní ochrany stromů v krajině: nezávislé posuzování hodnoty stromů, objektivní rozhodování o kácení, ochrana stromořadí v krajině, zapojení veřejnosti do rozhodování a větší důraz na náhradní výsadbu. Petici podepsalo již více než 2000 lidí.
(6) Zpráva o pozastavení kácení alejí a dohodě ministrů z roku 2007
