Vysoce toxické chemické látky v nebezpečných koncentracích byly nalezeny ve slepičích vejcích v Indonésii. Vědci odhalili vysoké hodnoty zdraví škodlivých dioxinů, které jsou nebezpečné již ve stopových koncentracích. Vejce pocházela z volných výběhů, kde se hromadí plastový odpad ve velké míře dovezený ze zahraničí včetně zemí Evropy. Naměřené hodnoty se blíží množství dříve naměřenému ve vietnamské lokalitě Bien Hoa považované za dioxiny nejzamořenější místo na planetě. Výzkum ve spolupráci s místními organizacemi a celosvětovou sítí IPEN provedli odborníci z českého spolku Arnika.
Shrnutí výsledků studie Plastic Waste Poisons Indonesia’s Food Chain:
- Extrémní hodnoty vysoce toxických dioxinů naměřili vědci ve vejcích odebraných poblíž továrny na tofu v Tropodu.
- Naměřené hodnoty dioxinů jsou srovnatelné s vůbec nejvyššími zaznamenanými hodnotami ve vejcích v Asii naměřenými v Bien Hoa. V době vietnamské války zde byl vyráběn pesticid Agent Orange a oblast je celosvětově vnímána jako dioxiny nejzamořenější místo na Zemi.
- Dospělý člověk, který by požil pouze jedno vejce z volného výběhu v Tropodu, by sedmdesátkrát překročil tolerovatelný denní příjem pro chlorované dioxiny, schválený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA).
- Vejce z Tropoda a Bangunu obsahovaly vysoce nebezpečné látky SCCP, PBDE, a toxické perflurované látky, používané v plastovém průmyslu.
Publikovaná studie vůbec poprvé prokázala kontaminaci potravního řetězce v důsledku nesprávného nakládání s plastovým odpadem z dovozu v jihovýchodní Asii. Výzkumníci se zaměřili na dvě komunity Bangun a Tropodo na východě Jávy, které jsou už více než rok dovezeným odpadem téměř zaplaveny.
„V roce 2018 ukončila Čína příjem a zpracování cizího plastového odpadu. Ze dne na den se z Jávy stala doslova popelnice planety, kam putuje extrémní množství plastového odpadu ze všech koutů světa. Nejhůře jsou na tom komunity Bangun a Tropodo, kde se lidé topí v odpadcích,” popisuje z Jávy vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.
Podle údajů z OSN se objem dovozu plastového odpadu do Indonésie mezi lety 2017 až 2018 zdvojnásobil.
„V Bangunu obyvatelé spalují hromady plastového odpadu, aby snížili množství odpadků, které ucpávají ulice a hromadí se kolem domů. V Tropodu využívají spalování plastový odpad jako palivo v místních továrnách na tofu,” doplňuje Laura Vyda, tisková mluvčí globální sítě IPEN.
V obou oblastech tak výzkumný tým odebral slepičí vejce. Kromě dioxinů, prokázaly analýzy vzorků vysoké hladiny i další zakázaných a vysoce nebezpečných látek: perfluoroktansulfonanu (PFOS), polybromovaných difenyléterů (PBDE) přidávaných do plastů jako zpomalovače hoření, polychlorovaných bifenylů (PCB) a chlorovaných parafinů s krátkým řetězcem (SCCP). Všechny tyto chemické látky jsou celosvětově přísně regulovány podle Stockholmské úmluvy OSN.
Toxický vliv na zdraví
Četné studie potvrdily negativní dopad zmiňovaných látek na lidské zdraví. Lékaři spojují dioxiny s řadou závažných onemocnění, včetně kardiovaskulárních chorob, rakoviny, diabetu a endometriózy. Látky zpomalující hoření, SCCP a PBDE, narušují endokrinní a reprodukční systém lidského organismu. PFOS a jeho soli způsobují rovněž vážná poškození reprodukční soustavy a oslabují imunitní systém.
Vážnost situace potvrzuje také ředitel indonéské organizace Ecoton Prigi Arisandi:„Naše komunity, které se dusí plastem, jsou jím také otráveny. Musíme se okamžitě zbavit všech skládek plastového odpadu, jinak se brzy staneme svědky, jak další země zaplavují chudší státy svým plastovým odpadem,” vyzývá nositel prestižní Goldmanovy ceny za rok 2011.
Cesta přes půl světa
Do Indonésie se odpadní plasty dostávají spolu se starým papírem jako zásilky k recyklaci. Čísla z posledních let ale naznačují, že import papíru k recyklaci slouží jako maskování nelegálního dovozu plastového odpadu. Ten přitom ve velké míře pochází z Číny, ale i z evropských zemí, Austrálie nebo Spojených států
„Plastový odpad je vážný problém, který mimo viditelné znečištění prostředí přináší i neméně nebezpečné chemické znečištění,” varuje spoluzakladatelka indonéské organizace Nexus3 Yuyun Ismawati. Ta získala ceněnou Goldmanovu cenu v roce 2009 a dodává, že výsledky nejnovější studie „by měly znít jak zvon bijící na poplach v každé komunitě, která se snaží vypořádat s obrovskou záplavou plastového odpadu. Globální sever musí přestat považovat globální jih za svůj odpadkový koš,” dodává Ismawati.
Kam s ním?
Autoři mezinárodní studie se jednoznačně shodují na nutnosti úplného zákazu spalování plastového odpadu, přísné kontrole dovozu a přísnější regulaci nakládání s odpady na vnitrostátní úrovni.„Naše zjištění jasně ilustrují nebezpečí plastů pro lidské zdraví a měly by přimět politiky, aby zakázali spalování plastového odpadu a pečlivě kontrolovali dovozy,” apeluje australský odborník na dioxiny Lee Bell ze sítě IPEN.
„Situace na východě Jávy je skutečně alarmující a vyžaduje okamžité řešení, dříve než dojde k ekologické katastrofě, která může mít dopad globálního charakteru,” uzavírá člen výzkumného týmu RNDr. Jindřich Petrlík z české organizace Arnika.
