BANGKOK/PRAHA – Studie týmu českých a thajských vědců potvrdila, že lidé v Thajsku čelí vážné kontaminaci potravinového řetězce toxickými látkami způsobené zpracováváním elektronického odpadu [1]. Vzorky analyzované půdy, sedimentů a kachních vajec, což je běžná složka tamního jídelníčku díky svému vysokému obsahu živin, obsahovaly rekordní množství perzistentních organických látek (POPs) [2]. Hladina dioxinů v kachních vejcích z vesnice poblíž továrny na recyklaci elektronického odpadu v Moo 9 v Khao Hin Son je desátou nejvyšší hodnotou, která kdy byla ve vejcích v Asii naměřena, a druhou nejvyšší hodnotou naměřenou ve vejcích z Thajska.
Výzkumníci pracovali se vzorky půdy, sedimentů, prachu a kachních vajec z volného chovu odebraných v blízkosti továren, které zpracovávají elektronický odpad. Kontaminace POPs byla zjištěna na všech třech místech zkoumaných v této studii.
Nejvyšší hodnoty byly zjištěny ve vesnici Nong Khok, kde byla kontaminace potravního řetězce, způsobená pravděpodobně demontáží a spalováním elektronického odpadu, potvrzena vysokými hodnotami některých POPs ve vejcích volně chovaných kachen. „Masivní dovoz elektronického odpadu spolu s jeho domácí produkcí představují v Thajsku závažný zdroj znečištění. K tomu přispívají systémové problémy v thajském systému nakládání s odpady, které vedou k nelegálnímu skládkování. Svým dílem přispívají také recyklační továrny, které nedodržují nutná opatření na ochranu životního prostředí. To vede k únikům toxických látek do životního prostředí, otravě potravinového řetězce a v důsledku i místních obyvatel,“ zdůrazňuje Penchom Saetang z organizace EARTH Thailand.
Místní lidé si dlouhodobě stěžují na nepříjemný zápach z továren na recyklaci elektronického odpadu v oblasti. Ty odpad spalují a taví zbylé kovy. V Thajsku je takových provozů, které spalují zbytkový odpad, včetně plastů, mnoho. Pro původ znečištění v těchto zařízeních svědčí například vysoké hodnoty bromovaných dioxinů [3] nalezené ve vejcích z Nong Khoku. Ty dosáhly dokonce šesté nejvyšší hodnoty naměřené ve vejcích volně chované drůbeže na světě. Plastové zbytky z elektronického odpadu totiž obsahují bromované zpomalovače hoření a jejich spalování vede ke vzniku bromovaných dioxinů. Dalším zdrojem závažného znečištění, například chlorovanými parafíny, v blízkosti zkoumaných lokalit jsou průmyslové kaly nelegálně ukládané bez řádných ekologických opatření. [4]
„Náš výzkum ukazuje, že znečištění v okolí zařízení na zpracování elektronického odpadu dosahuje alarmujících hodnot. Výsledky překračovaly limity EU a byly mnohem vyšší než srovnávací vzorky z thajské organické farmy. Takzvaná recyklace elektronického odpadu je spojena s mnoha zdravotními a environmentálními riziky, která nelze omluvit případnými ekonomickými výhodami. Thajská vláda by měla ratifikovat dodatek k Basilejské úmluvě a zamezit nejškodlivějším praktikám užívaným při nakládání s odpady. Přijetí zákona o integrovaném registru znečištění (ang. PRTR) navrženého nevládními organizacemi by pomohlo mapovatt úniky toxických chemikálií, pokud se budou hlásit i dioxiny a další POPs,“ uzavírá Jindřich Petrlík z české nevládní organizace Arnika, jeden z autorů studie.
Pro další informace kontaktujte:
Penchom Saetang, ředitelka organizace EARTH, +66 81 611 7473 , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
RNDr. Jindřich Petrlík, programový ředitel, Arnika - program Toxické látky a odpady, poradce IPEN pro dioxiny a odpady, +420 603582984 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Upozornění: Tato tisková zpráva byla vytvořena a udržována s finanční podporou Evropské unie. Za její obsah nese výhradní odpovědnost sdružení Arnika a EARTH Thailand a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie.
Projekt „Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy a posílení systému EIA“ je financován Evropskou unií (EU) a spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí ČR v rámci programu Transition Promotion.
Poznámky:
[1] Celou studii si můžete přečíst zde: https://arnika.org/en/publications/pops-in-the-surroundings-of-e-waste-sites
[2] Perzistentní organické látky (POPs) představují velkou skupinu chemických látek, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí a dochází k jejich bioakumulaci, přičemž většinou mají potenciál k dálkovému přenosu v životním prostředí. Mají také nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí. Tyto člověkem vytvořené látky jsou zakázány Stockholmskou úmluvou a patří mezi ně PCB, dioxiny, bromované zpomalovače hoření a PFAS.
[3] Polybromované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PBDD/F) jsou nejvýznamnější skupinou nezáměrně produkovaných POPs ve vzorkovaných lokalitách s elektronickým odpadem a/nebo plastovým odpadem, který může obsahovat bromované zpomalovače hoření.
[4] Chlorované parafíny s krátkým řetězcem (SCCP) jsou přísady do plastů, které lze očekávat i v odpadech dovážených a/nebo produkovaných v Thajsku. Často se používaly při výrobě drátů a kabelů. V nízkých koncentracích jsou toxické pro vodní organismy, narušují endokrinní funkce a jsou podezřelé z toho, že u lidí způsobují rakovinu.
