Přestože je obtížné ekonomicky vyčíslit všechny služby, které lidem a přírodě poskytovaly stromy ve vykácené ždírecko-krucemburské aleji, existuje aspoň přibližné vodítko. Podle oficiální metodiky Ministerstva životního prostředí došlo protiprávním vykácením aleje k ekologické újmě za zhruba sto milionů korun. Podle Arniky proto ani nejvyšší možná dvoumilionová pokuta nic neřeší a sdružení trvá na výsadbě nových stromů. Tu měly úřady nařídit automaticky. Dvanáct pochybení v rozhodnutích obecních úřadů našla i Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
„Správa CHKO našla ve vydaných rozhodnutích dvanáct různých pochybení. Předpokládám, že pro nepochopitelný počet chyb bude povolení k pokácení aleje mezi Ždírcem a Krucemburkem sloužit jako výukový materiál pro úředníky odborů životního prostředí a studenty práv. Úředníci obecních úřadů se dopustili snad všech chyb, kterých vůbec mohli,“ komentuje závěry správy CHKO Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Přestože stromům to už život nevrátí, úřady budou nyní muset vést správní řízení o povolení k pokácení aleje znovu. Správa CHKO navrhuje, aby úřady v tomto řízení uložily Ředitelství silnic a dálnic alej znovu vysázet. Sdružení Arnika tento požadavek rozhodně podporuje.
„Pokuta nic neřeší,“ říká vedoucí jihlavské pobočky Arniky Jana Vitnerová. „Vzhledem k prokázané nezákonnosti celého postupu při kácení aleje by mělo Ředitelství silnic a dálnic vysadit alej znovu a nahradit tím ekologickou újmu, která vznikla. I kdybychom brali v potaz poloviční hodnotu, protože možná ne všechny stromy byly zcela zdravé, stále docházíme k částce v řádu desítek milionů korun, které by teď ŘSD mělo investovat no nových výsadeb,“ dodává Vitnerová.
Podle odhadu Arniky dosahuje ekologická hodnota pokácených stromů až sto milionů korun. Hodnota jednoho vzrostlého zdravého stromu vychází podle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny zhruba na milion. Protože dnes jsou již stromy pokácené, není možné ověřit jejich přesný stav a výpočet zpřesnit.
Velmi závažným prohřeškem je podle mluvčí inspekce životního prostředí Simony Cigánkové to, že radnice zasáhly do rázu okolní krajiny. „Obecní úřady ve svém rozhodování nevzaly v potaz skutečnost, že kácení stromořadí je činnost, která může významně změnit krajinný ráz," uvedla. Kromě toho údajně radnice řádně neposoudily význam samotných stromů a neuložily náhradní výsadbu.
Úředníci například nepožadovali vyhodnocení vlivu pokácení aleje na krajinný ráz a neuložili Ředitelství silnic a dálnic, které stromy kácelo, náhradní výsadbu. Správa CHKO se podivuje také nad tím, že úředníci nezjistili všechny okolnosti důležité pro ochranu přírody, a celé správní řízení jim trvalo jen čtyři dny.
Nedávné pokácení 110 stromů v aleji lemující silnici první třídy mezi obcemi Ždírec a Krucemburk na Vysočině bylo protiprávní. Vyplývá to ze závěrů Správy Chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy a probíhajícího řízení o udělení pokuty silničářům od České inspekce životního prostředí. Úřady obce Ždírec a městyse Krucemburk vydaly povolení k pokácení zdravých stromů v rozporu se zákonem.
Přestože obce i ŘSD argumentovali tím, že stromy u silnice ohrožovaly bezpečnost silničního provozu a kvůli tomu byly pokáceny, Správa CHKO jim to neuvěřila. „Z tisku je známo, že předmětná komunikace se má opravovat… Tato informace je důležitá z hlediska ochrany veřejného zájmu… V (zákoně) se uvádí, že ten, kdo kácí dřeviny z důvodu výstavby (a oprava silnice se dá považovat za výstavbu) a není mu uložena náhradní výsadba, je povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce… Orgán prvního stupně měl žadateli uložit přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin,“ uvádí se v rozhodnutí Správy CHKO.
