S pokračující urbanizací v evropských zemích nabývá kvalita života v městských oblastech a udržitelnost územního plánování zásadního významu. Konflikt mezi soukromými a veřejnými zájmy je typický zejména pro větší města - stejný boj o veřejná prostranství a dostupné bydlení se odehrává v Praze, Bělehradě nebo Kyjevě. U příležitosti dvacátého výročí Aarhuské úmluvy (1), (2) upozorňují nevládní organizace na neudržitelnost upřednostňování zájmů investorů a developerů a vyzývají vlády, aby lépe hájily právo na život ve zdravém prostředí (3).
Prezentace ze side eventu o udržitelném rozvoji měst zde.
„Ztráta zeleně a veřejných prostranství a ohrožení historického dědictví v důsledku masivního nárůstu soukromé výstavby poškozuje zejména města ve střední a východní Evropě a bývalém Sovětském svazu. Regulace v tomto regionu jsou obecně slabší a vymahatelnost práva horší. Deregulovaný trh s bydlením způsobuje vysokou poptávku po nemovitostech, které jsou kupovány jako investice, což způsobuje nedostupnost bydlení pro obyvatele s nižšími příjmy. Místní úřady navzdory proklamacím nejsou schopny zajistit jak sociální, tak ekologickou udržitelnost měst, zatímco nedostatečná participace veřejnosti krizi prohlubuje,“ hodnotí situaci Václav Orcígr z pražské nevládní organizace Arnika.
České hlavní město nebylo schopno schválit nový územní plán od roku 2008. Obyvatelé se již třináct let brání schválení dokumentu, který by podle nich město vydal napospas investorům. Kvůli chybějící regulaci však rok co rok vznikají komerční budovy. Ceny bytů se za posledních pět let téměř zdvojnásobily (4).
S podobnými problémy se potýká i Bělehrad. „Fixace srbské vlády na kapitálové investice způsobila, že se po celém městě objevují developerské projekty. Průzkum veřejného mínění (5) ukazuje, že více než 50 % obyvatel Bělehradu souhlasí s tím, že se město rozvíjí podle soukromých zájmů mocných. Bydlení přibližně 70 % obyvatel Bělehradu by mělo být vzhledem k jejich sociální a ekonomické situaci podporováno státem. Ve skutečnosti je však veřejných bytů méně než 1 %. Zároveň pouze 5 % obyvatel Srbska kupuje nemovitosti a 84 % z nich platí v hotovosti. To je děsivé,“ říká Iva Čukić z nevládní organizace Ministarstvo Prostora ze Srbska.
Obyvatelé Kyjeva uspořádali na začátku října za poslední roky největší veřejný protest za lepší životní prostředí. Pochod pro Kyjev (6) požadoval zastavení nelegálních staveb, efektivní veřejnou dopravu, nezávislé okresní rady, čistý vzduch a vodu a schválení územního plánu.
„Index kvality života řadí Kyjev na 173. místo z 231 měst světa (5). Jedním z důvodů špatného hodnocení je nedostatečný počet zelených ploch a rychlý rozvoj města. Situaci zhoršují velké dopravní zácpy a nadměrné znečištění ovzduší. Překvapivých 94 % obyvatel rozhodně nesouhlasí s ničením zelených ploch pro nová nákupní centra nebo obytné komplexy a chápe význam ochlazovacích ostrůvků (6),“ vysvětluje Jegor Firsov, vedoucí nevládní organizace Kancelář pro životní prostředí a jeden z řečníků Pochodu pro Kyjev.
Zástupci států EHK OSN se od 18. do 22. října setkají v Ženevě, aby zhodnotili uplynulé čtyřleté období a rozhodli o dalších krocích při prosazování ekologické demokracie v regionu. Udržitelný rozvoj měst je tématem letošní konference.
Poznámky a podrobnosti:
(1) Aarhuská úmluva, přezdívaná jako Úmluva o environmentální demokracii, vstoupila v platnost 30. října 2001. Jejími signatáři jsou země Evropy a bývalého Sovětského svazu a Evropská unie jako smluvní strana. Nedávno se první stranou z Afriky stala Guinea Bissau. Na základě příkladu Aarhusu země Latinské Ameriky nedávno přijaly podobnou Escazuskou úmluvu. Aarhuská úmluva zaručuje právo na informace o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování, přístup ke spravedlnosti a ochranu obránců životního prostředí před pronásledováním. Více o Aarhuské úmluvě.
(2) Sedmé zasedání smluvních stran Aarhuské úmluvy - oficiální webové stránky.
(3) Prezentace ze side eventu o udržitelném rozvoji měst.
(4) Nárůst cen domů v EU o 19 % mezi lety 2010 a 2019. Pokud se podíváme na vývoj cen nemovitostí v letech 2010 až 2019, zjistíme, že od roku 2013 dochází k trvalému růstu, přičemž obzvláště velký nárůst byl zaznamenán v letech 2015 až 2019. Celkově došlo mezi lety 2010 a 2019 k nárůstu o 19 %. Ve 23 členských státech došlo v tomto období k nárůstu a ve třech k poklesu. Největší nárůst byl zaznamenán v Estonsku (+96 %), Maďarsku (+82 %), Lotyšsku (+75 %) a Lucembursku a Rakousku (obě země +65 %). Více zde.
(5) Více o výsledcích průzkumu veřejného mínění o problémech fungování a prioritách rozvoje Bělehradu (v srbštině): Beograd raste i nastaviće, ali da li se razvija?
(6) Pochod pro Kyjev, který 2. října 2021 zorganizovalo více než 40 občanských iniciativ, zveřejnil seznam 100 reforem, které mají zajistit udržitelnost města. Více zde.
(7) Podle celosvětového žebříčku Mercer Quality of Life Index je již desátým rokem na prvním místě Vídeň, těsně následovaná Curychem, který je na druhém místě. Žebříčku dominuje západní Evropa, s nejbezpečnějším městem na světě, kterým bylo vyhlášeno Lucembursko. Praha se umístila na 69. místě, Bělehrad na 139. místě a Kyjev na 173. místě z 231 měst. Nejnižší kvalita života je dlouhodobě v Bagdádu.
(8) Sociologický průzkum - Stavba na zelené louce v Kyjevě (Gradus, 2021).
