Přes tato fakta Spolana koncem května prohlásila, že „odstranění tohoto znečištění není součástí projektu sanace budovy staré amalgamové elektrolýzy a dalších prostor“. Údajně proto, že podle Spolany „toto povrchové znečištění nepředstavuje žádnou hrozbu pro životní prostředí“ (5,6).
“Přezíravý postoj Spolany odmítající vyčistit zamořenou oblast mne nepřekvapuje. Arnika už dříve upozornila na absurdní návrh Spolany, aby hlavní část zamoření rtutí byla zakonzervována v betonovém sarkofágu za stovky milionů korun. A přitom by šlo jen o drahou toxickou konzervu zanechanou našim potomkům,” uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu „Toxické látky a odpady” sdružení ARNIKA. Dále dodal, že ministerstvo životního prostředí uložilo Spolaně přepracovat nekvalitní dokumentaci vlivu sanace rtuťového zamoření na životní prostředí (7).
Na zamoření břehu Labe stovkami tun toxické rtuti upozornili 6. května aktivisté Greenpeace. Pod transparentem "Chraňte Labe před Spolanou" označili 27 let chátrající objekty a opuštěné pozemky, které Spolana zamořila během výroby jedovatého chlóru. V kontaminované oblasti, jež se nachází v záplavové zóně 20-ti leté povodně, umístili aktivisté varovné nápisy "Pozor! Zamořeno toxickou rtutí!" a odebrali vzorky kontaminované půdy (8).