SARAJEVO/PRAHA - Nevládní organizace zveřejnily seznam environmentálních priorit pro nadcházející období v Bosně a Hercegovině. Apelují na všechny strany a kandidáty, aby přijali opatření na ochranu řek, zajištění práva občanů na informace, a další, tak aby došlo ke zlepšení životního prostředí v zemi.
V nedávno zveřejněném manifestu skupina nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí [1] navrhla priority pro dosažení zdravějšího životního prostředí a lepší ochranu přírodních zdrojů. Dokument nabádá kandidáty a voliče, aby zvážili své prioritní cíle v oblasti environmentální politiky pro příští čtyři roky. Mezi návrhy patří právo občanů bránit své životní prostředí, vytvoření funkčního registru velkých znečišťovatelů, podpora občanské společnosti nebo moratorium na výstavbu vodních elektráren. „Chceme zdravější životní prostředí a lepší ochranu našeho přírodního dědictví a krajiny,“ říká Vladimir Topić z Centra pro životní prostředí. „Abychom toho dosáhli, potřebujeme transparentnější administrativu a instituce, které skutečně, nejen formálně, podporují právo občanů podílet se na rozhodování o životním prostředí. Příkladem může být zákon o koncesích, který by měl umožnit občanům účastnit se rozhodovacího procesu od začátku, a ne až v průběhu řízení, což je v praxi často pozdě,“ vysvětluje.
Bosna a Hercegovina je známá svými přírodními krásami a bohatstvím, ale zároveň se potýká s drancováním přírodních zdrojů, špatným nakládáním s odpady a nízkými ekologickými standardy. Sarajevo se pravidelně umisťuje mezi nejznečištěnějšími městy světa a země má pátou nejvyšší úmrtnost v důsledku znečištění ovzduší na světě.
Několik bodů manifestu je zásadních pro téma ochrany řek, neboť v celé zemi je plánovaná nebo již realizovaná výstavba tří set padesáti tří malých vodních elektráren, které mohou nenávratně poškodit přirozený tok řek. Ačkoli je Bosna a Hercegovina státem s vysokou říční biodiverzitou a mnoha vzácnými a endemickými druhy, má také jedno z nejnižších procent chráněných říčních území ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Sdružení Arnika a Centrum pro životní prostředí proto realizují společný projekt na ochranu přirozených říčních toků a obranu práv lidí, jejichž okolí by výstavba poškodila. [2] V posledních letech se postoj politiků, kteří dříve podporovali projekty vodních elektráren, začal měnit, díky apelům odborníků a občanů. Ti dlouhodobě upozorňují, že z projektů vodních elektráren má prospěch pouze malá skupina lidí, zatímco se tamní komunity potýkají s důsledky v podobě ztráty rozmanitosti, sucha a promarněných příležitostí pro ekoturistiku.
Rostoucí počet obcí, které se připojily k iniciativě Obce bez přehrad, a nedávný zákaz vydávání koncesí pro malé vodní elektrárny v části země vedou autory manifestu k přesvědčení, že političtí představitelé bez ohledu na stranickou příslušnost si již uvědomují neocenitelnou hodnotu bosenské přírody, a proto budou priority manifestu aktivně prosazovat ve své politice.
Poznámky:
[1] Manifest byl vydán jménem Centra pro životní prostředí (Bosna a Hercegovina), Aarhuského centra Sarajevo (Bosna a Hercegovina), Ekologiký a humanitární spolek Gotuša (Bosna a Hercegovina), Centrum dr. Stjepana Bolkaye a sdružení Arnika (Česko). Celou verzi v bosenštině naleznete zde: https://eko.ba/publikacije/359-ekoloski-manifest.
[2] Více o projektu zde: https://arnika.org/en/countries/bosnia-and-herzegovina
Kontaktní údaje:
Martin Zelinka (Arnika): Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
