Institut plánování a rozvoje (IPR) nedávno vyzval Pražany, aby se vyjádřili k návrhu Metropolitního plánu. Jeho zaměstnanci však reagují nenávistnými komentáři a z kritiků dělají hlupáky, kteří ničemu nerozumí. Spolku Arnika dokonce vyhrožuje žalobou. Arnika to považuje za nepřípustné zastrašování právě ve chvíli, kdy je podle zákona možné vznášet připomínky. V otevřeném dopise proto vyzývá pražskou radní Petru Kolínskou, která dohlíží nad činností IPR, aby se situací zabývala.
„Naše argumenty se opírají o důkladnou právní analýzu a odborné názory řady expertů. My máme svědomí čisté. Pokud Institut plánování a rozvoje vyhrožuje žalobou, měl by ji opravdu podat. Vyzýváme radní Kolínskou, která dohlíží nad činností IPR, aby to zařídila. U soudu se jasně prokáže, zda někdo porušil zákon,“ říká Václav Orcígr z Arniky.
IPR připravoval Metropolitní plán skoro šest let, během nichž Arnika kritizovala způsob jeho tvorby i metodiku územního plánování. IPR komentáře odmítal a odkazoval na připomínkové řízení. Nyní však vyhrožuje kritikům žalobou. Institut je přitom městskou firmou, která podléhá kontrole Rady hlavního města Prahy stejně jako třeba Technická správa komunikací.
„Úřad placený z veřejných rozpočtů nemůže zastrašovat lidi, kteří nahlas vysloví vlastní názor. Institut plánování a rozvoje přeci nemá patent na pravdu. Přitom už několik let utrácí mnohamilionový rozpočet za mediální kampaň na propagaci svých názorů. Lidé, kteří se obávají zástavby parků, příliš vysokých budov, zhoršení kvality života nebo znehodnocení svých nemovitostí takové možnosti nemají. Právě proto by jim teď autoři plánu měli naslouchat,“ dodala Vendula Zahumenská, právnička Arniky.
Zástupci Arniky byli připraveni interpelovat primátorku 26. dubna 2018 na schůzi Zastupitelstva hlavního města Prahy. Protože však zastupitelé neschválili program, schůze byla přerušena a na interpelace vůbec nedošlo.
Občanský spolek Arnika sleduje územní rozvoj Prahy od roku 2001. Obyvatelům hlavního města pomáhá v desítkách případů, kdy hrozí zástavba parků a zelených ploch, předimenzovaná komerční výstavba a celkově zhoršení kvality života. V roce 2008 Arnika upozornila na korupční mechanismy v přípravě nového územního plánu. Jejich odhalení přispělo k politické změně na pražském magistrátu, založení Institutu plánování a rozvoje, zrušení tehdejšího konceptu a zahájení příprav Metropolitního plánu. Přestože Arnika proces vítá, nedávno představený návrh plánu je podle ní vágní a mnohé problémy města neřeší.
Výroky autora Metropolitního plánu Romana Kouckého ke kritice
„Je to návrh Metropolitního plánu, „Návrh“! Jak už jsem říkal, máme největší problém s jazykem. Každý používá stejná slova pro jiný význam. To má pak na svědomí velkou část nedorozumění. Metropolitní plán je v tuto chvíli nedokončeným návrhem, je nutné jej dokončit a potom teprve jednat. Není přece možné požadovat v průběhu zpracování návrhu plánu změny ve prospěch jedné určité skupiny.“
Zdroj: „Naše společnost je nemocná“, euro.cz z 29.12.2016
„Doufám, že se v průběhu přípravy tohoto plánu podaří dosáhnout zejména toho, čemu se říká „potlačení nedůvěry". Doufám dokonce, že by Pražané mohli mít svůj plán i rádi. Byl bych rád, kdyby se jednotlivé části společnosti včas a v dostatečné podrobnosti dozvěděly, jak bude nový plán vypadat, jak bude Prahu iniciovat, co bude umožňovat a co nikoli. Zpětná vazba je důležitá, není možné plán jen udělat, je nutné o něm také komunikovat alespoň s těmi, kteří o to projeví zájem. Bohužel tato součást tvorby plánu stojí mnoho peněz a čas – nebude to hned, je to práce na řadu let, protože mnoho bylo zanedbáno. Praha čeká už dlouhá desetiletí a rozhodně si nový pohled do jedenadvacátého století zaslouží.“
Zdroj: „Roman Koucký: Praze chybí kvalitní architektura“, E15 z 13.11.2012
„Metropolitní plán není špatný, špatní jsou ti, kdo na něj útočí. Jejich připomínky jsou irelevantní, v mnoha ohledech jsou vykonstruované a všechny jsou především účelové. Vrcholem je argument, že to je nezákonné. Kdo může říct, že to je nezákonné? Jedině soud, žádný úředník ani politik to říct nemůže. Takže neustálé opakování, že to je nezákonné, je mediální zkratka. Je to pomluva, se všemi důsledky toho slova. Žijeme stále ve vleku diktatury proletariátu, ve které nemá duševní práce a duševní vlastnictví žádnou hodnotu. A pak je samozřejmě možné takto uvažovat. To už ale opravdu nemluvíme o odborné práci. Dostali jsme svobodu, ale odmítli jsme odpovědnost. Svoboda vybuchla do bezbřehosti, kterou teď nejsme schopní zkrotit. Krotíme jí další bezbřehostí aktivistických, ale opět neodpovědných skupin. Ty mají dnes nepředstavitelnou moc. Asi tak deset lidí je dnes schopno zabránit, aby Praha měla rozumný plán. Je to normální? Je to názor demokratické většiny? Spíš ne. Nechci jmenovat, pouze bych jim dělal reklamu. Ale už je to dohledatelné na internetu. Jsou to lidé, kteří nikdy nic nevytvořili, jejich cílem je destrukce a zničení práce někoho jiného. Spojili se s těmi postbolševickými urbanistickými silami, které se snaží zuby nehty udržet direktivní plánování při životě.“
Zdroj: „Krásné město je umělecké dílo“, Ceskapozice.cz z 19.11.2016
„Nejhorší je diktát menšiny. Zaměňování zájmu nějaké skupiny za veřejný zájem. To je největší problém české společnosti. Dolínek: Když teď probíhá stavební řízení na Praze 5 kolem Radlické radiály, je tam pět set připomínek. Většinou připomínky lidí, kteří tam před deseti dvaceti lety, když se ta stavba začala projektově připravovat, nebydleli. Věděli, že tam ta komunikace má vést. Teď si najímají právní kanceláře a zavalují to stovkami připomínek.“
Zdroj: „Největší problém je diktatura menšin”, Týdeník Echo z 22.3.2018
