PRAHA - Má se zachovat Masarykovo nádraží? Zůstanou z něj jen koleje pro vlaky, budou místo nich kanceláře nebo tu vznikne nový park? To jsou některá z témat, v nichž by měli najít shodu odborníci a politici s veřejností. Budoucnosti Masarykova nádraží a jeho okolí je věnována veřejná debata, která se koná v úterý 22. února 2011 od 17 hodin v budově Městského soudu v Praze, Hybernská 18 (naproti vchodu k pokladnám Masarykova nádraží).
Má se zachovat Masarykovo nádraží? Zůstanou z něj jen koleje pro vlaky, budou místo nich kanceláře nebo tu vznikne nový park? To jsou některá z témat, v nichž by měli najít shodu odborníci a politici s veřejností. Jedná se totiž o jednu z nejcennějších rozvojových ploch v centru metropole a tato šance by neměla být promrhána jen s vidinou velkých zisků ze stavebních parcel. Budoucnosti Masarykova nádraží a jeho okolí je věnována veřejná debata, která se koná v úterý 22. února 2011 od 17 hodin v budově Městského soudu v Praze, Hybernská 18 (naproti vchodu k pokladnám Masarykova nádraží). Akci pořádá Ústav pro ekopolitiku spolu s Arnikou. Lidé na ní budou mít možnost seznámit se detailně s různými návrhy přeměny této lokality, klást otázky developerům i politikům a vyjádřit svůj názor.
„Jako alternativa k návrhům zpracovaným na zadání developera vznikly studie mladé generace architektů. Jejich vize nejsou zatíženy dosavadní podobou lokality ani finanční náročností. Především mění nefunkční bariéry na území, které bude vyhovovat nejen moderním urbanistickým trendům, ale hlavně potřebám obyvatel a návštěvníků města," upozorňuje Martin Skalský, který vede v Arnice kampaň Praha město pro život. „Prostor mezi Masarykovým nádražím a Florencí je bezesporu jednou z nejcennějších rozvojových ploch, kterými Praha disponuje. Pokud se rozhodne o její přeměně, musí mít hlavní slovo odborníci, nikoliv sami politici pod tlakem developerů," zdůraznila Alena Dodoková, projektová manažerka Ústavu pro ekopolitiku.
Veřejné debaty se zúčastní Tomáš Kadeřábek ze společnosti Masaryk Station Development, a.s. která má předkupní právo na drážní pozemky v okolí Masarykova nádraží. Tato společnost uspořádala v roce 2010 urbanistickou soutěž, která měla prověřit rozvojové možnosti území. Návrhy zaslané do soutěže bude mít veřejnost možnost vidět vůbec poprvé.
Prezentována zde bude také například studie architekta Dominika Aleše. Ten kromě jiného upozorňuje na krátkozrakost případného zrušení Masarykova nádraží. „Pražský diametr je přesně to, co Praze chybí, ale jeho vybudování by nemělo být spojeno se zavřením Masaryčky. Rozhodně nesmí dojít k zástavbě koridoru tratě - takový koridor, který proniká až do jádra města, je příliš cenný. Je možné tam v případě potřeby nádraží obnovit nebo tam v budoucnu postavit další podzemní železniční diagonálu," říká Ing. arch. Dominik Aleš. Jako příklad uvádí Paříž, kde byly železniční tratě z 19. století plně zahrnuty do moderního systému dopravy.
Pro zachování železniční dopravy a historických budov a vznik nového parku v okolí se vyslovila zatím více než polovina respondentů ankety, kterou pořadatelé debaty zveřejnili na internetu v minulých týdnech. Anketní lístky mohou vyplnit i účastníci debaty a do svých schránek je dostali i obyvatelé okolních městských čtvrtí. Takto shromážděné názory ÚEP a Arnika zveřejní a využijí i v dalších jednáních o budoucnosti nádraží a jeho okolí. „Lidé musí mít možnost seznámit se s různými návrhy na přeměnu území a vyjádřit svůj názor. My využijeme výsledky ankety při formulaci připomínek k novému územnímu plánu a budeme doufat, že magistrát přání občanů vyslyší," řekla Alena Dodoková z Ústavu pro ekopolitiku. Diskuse je totiž první ze série tří, které se plánují v rámci projektu přibližování územního plánování obyvatelům Prahy.
Platný územní plán žádnou zástavbu na parcelách u Masarykova nádraží nedovoluje. Zadání změny územního plánu se týká plochy téměř 190 000 m2 a předpokládá zrušení nádraží pro osobní přepravu po zavedení nového, tzv. „průjezdního modelu metropolitní železnice", které není možné očekávat dříve než za 10 let. Na rozdíl od předchozích proklamací změna navíc neobsahuje záměr vybudovat v ose kolejiště Masarykova nádraží centrální park, který – pokud by mělo skutečně k zástavbě řešeného území dojít – je stěžejní. Podle tohoto návrhu by mohlo hrozit zastavění celého prostoru kolejiště a přilehlých pozemků, což by bylo z hlediska rozvoje města nežádoucí. Dalším problémem je vymezení ploch pro garáže a parkoviště, což by znamenalo další zatížení historického jádra Prahy automobilovou dopravou. „To je naprosto zbytečné a nežádoucí, protože lokalita je výborně obsloužena veřejnou dopravou a skýtá možnost ještě pro další pěší propojení s jinými městskými částmi," řekl Martin Skalský z Arniky.
Změnu územního plánu zahrnutou mezi tzv. celoměstsky významnými změnami v říjnu 2009 magistrát z balíku změn vyčlenil, v červnu 2010 tyto změny odcházející zastupitelstvo posunulo dále k projednání. Co s lokalitou zamýšlí současné vedení města, není zatím známo. Zastupitelé ani Výbor pro územní plán v novém povolebním složení se prostorem Masarykova nádraží zatím nezabývali ani se k této věci nevyjádřili. Za účelem vysvětlení současné dopravní koncepce byli do diskuse pozváni zástupci Ministerstva dopravy, Českých drah i Správy železniční dopravní cesty.
Ideální není ani podoba území v konceptu územního plánu. Navrhuje zmenšení plochy nádraží a vymezení okolních pozemků jako tzv. smíšené území, což u podobných typů staveb v Praze obvykle vede k výstavbě obchodně administrativního centra. Na ploše železničních tratí by po zrušení nádraží sice měla vzniknout zeleň, změna by však neměla být přijata dříve, než se prokáže, že zrušení nádraží je na místě.
Rozsáhlé drážní pozemky mají díky své poloze v samém centru Prahy velkou komerční hodnotu. Bylo by tragické, kdyby město umožnilo developerovi vsadit na komerční kartu a postavit další obchodní či kancelářské centrum bez kvalitní architektury, bez městotvorného obsahu a bez přínosu pro širší veřejnost, jak se stalo v případě Palladia na náměstí Republiky.
Připomínky Arniky ke změně územního plánu týkající se Masarykova nádraží podpořilo několik set lidí. Vznikla také petice proti zrušení nádraží, k níž se připojili starostové několika středočeských měst a obcí.
Další informace:
Stránky věnované Masarykovu nádraží z pohledu stávajícího i nového územního plánu:
http://arnika.org/kauzy-mesta/nova-ctvrt-masarykovo-nadrazi-florenc
Anketa na webu:
http://arnika.org/budoucnost-masarykova-nadrazi
