Chalupova kácecí vyhláška vedla k ničení přírody a exministrovy argumenty pro uvolnění kácení v zahradách nemají v reálném životě opodstatnění. Potvrdila to nová analýza kácení stromů ve stovce obcí a měst z celého Česka. Podle exministra Chalupy způsobovaly žádosti o kácení zbytečnou zátěž úředníků, protože se v zahradách vyskytují převážně ovocné stromy, které potřebují pravidelnou obnovu. Odborníci z Arniky nyní zjistili, že žádostí o kácení ovocných dřevin bylo méně než pětina. Místo úbytku práce úředníků tak za poslední rok ubyly hlavně ekologicky i esteticky cenné stromy.
„Ministr Brabec má jedinečnou šanci napravit extrémně vadnou Chalupovu kácecí vyhlášku, na jejíž protiústavnost upozornil i veřejný ochránce práv. Vyhláška obsahovala nesmyslnou definici zahrady a navíc vystavila ohrožení cenné stromy, které často tvořily jedinou funkční zeleň ve městech a obcích. Práci úředníkům vyhláška spíše zkomplikovala, protože vnesla do rozhodování chaos,“ říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
Kácet v zahradách ovocné stromy bylo možné i bez Chalupovy rezignace na ochranu stromů. Málo který ovocný strom totiž dorůstá potřebných rozměrů, které by podmiňovaly jeho obnovu podáním žádosti. Správní řízení probíhalo jen u stromů, které mají obvod kmene větší než 80 centimetrů ve výšce 130 centimetrů nad zemí.
Při pokácení starého stromu, si navíc může majitel pozemku způsobit další problémy. „Pokácením vzrostlého stromu se soukromý vlastník může dostat do střetu se zákonem a takzvanými speciálními ochrannými režimy. Strom může být a často bývá domovem vzácných druhů ptáků, netopýrů nebo hmyzu, kteří jsou chráněni bez ohledu na to, jestli je jejich hnízdo na stromě v soukromé zahradě,“ dodává Klemensová. Správní řízení o kácení takového stromu tak naopak majitele chrání před porušením zákona.
Kromě zvláště chráněných druhů se speciální režimy týkají i krajinného rázu nebo břehových porostů (§4, §12, §5a a §48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
„Obnovu ovocných stromů v soukromé zahradě Arnika považuje za potřebnou a samozřejmou, ale u letitých stromů jiných druhů by měl kácení posoudit nezávislý odborník v řádném správním řízení. Sníží se tím i riziko, že se vlastník stromu dostane do střetu se zákonem a bude pokutován za poškozování životního prostředí. Navíc pokud srovnáme časté důvody, které žadatelé uváděli pro pokácení stromu, tedy například padání listí nebo stínění, bývají poměrně malicherné ve srovnání se službami, které nám i řadě chráněných druhů živočichů stromy poskytují,“ říká mluvčí Arniky Vratislav Vozník. Ilustrační obrázek, jaké služby nám stromy poskytují, je ke stažení na http://arnika.org/aleje
Dalším důvodem pro absolutní uvolnění pravidel pro kácení v zahradách pak bylo údajné nadměrné zasahování do vlastnických práv. „Soukromé vlastnictví stát upravuje v celé řadě případů. Tak jako má soukromé auto určité vlastnosti ovlivňující jeho okolí, třeba emise nebo technický stav a tím i bezpečnost, má je i strom, který čistí vzduch, vytváří kyslík a je domovem řady organismů. Aby mohlo auto po ulici volně jezdit, nezávislá osoba pravidelně ověřuje, zda neohrožuje své okolí nad únosnou míru, definovanou v zákonech. Pokud chce někdo pokácet kvalitní vzrostlý strom, považujeme za vhodné, aby nezávislá osoba rozhodla, jestli bude větší újmou ekologická škoda vzniklá jeho pokácením nebo to, že je potřeba čas od času odklidit spadané listí,“ dodává Vozník.
Arnika oslovila 100 obcí napříč Českou republikou se žádostí o informace ke kácení v zahradách před účinností Chalupovy vyhlášky, konkrétně za období od 1.7.2012 do 1.7.2013). Z dat vyplynulo, že 82,3 % žádostí se týkalo jiných než ovocných stromů. Důvodová zpráva k vyhlášce tedy nebyla podložena seriózními informacemi a uvolnění pravidel umožnilo kácet především jiné než ovocné stromy.
Po celé období platnosti současné vyhlášky sledovala Arnika případy kácení v takzvaných zahradách. Nevládní organizace přitom evidovala řadu podnětů i stížností ze strany občanů. Některé z případů jsou popsány na webu Arniky:
Chalupova vyhláška ohrožuje stromy. Je nelegální, potvrdil ombudsman >>
Občané se zastali stromu, který zákon nechrání >>
Jako varovný se pak jeví i případ z Havířova. Referent odboru životního prostředí havířovského magistrátu zaznamenal v listopadu 2013 kácení hodnotného stromu v takzvané zahradě. Šlo o oplocený pozemek u bývalé mateřské školy, která byla umístěna v obytném domě. Zahrada i prostory bývalé MŠ jsou vlastnictvím soukromé firmy. V tomto konkrétním případě šlo o naprosto zdravou, asi šedesátiletou lípu bez nejmenších známek nějakých chorob. Majitel zahrady se zašel informovat na úřad a referent odboru životního prostředí vyhodnotil, že je nutné podat žádost o pokácení. Pro jistotu ale kontaktoval krajský úřad, který na dotaz referenta rozhodl o tomto pozemku jako o zahradě ve smyslu nové vyhlášky, kdy vlastník může kácet bez povolení. Považujeme to za jeden z příkladů, kdy je výklad vyhlášky obtížný i pro úředníky Definice „zahrady“ tak vytváří prostor pro nejednotný přístup úřadů, chaos v praxi a ohrožení hodnotných dřevin.
