Celou řadu podezřelých okolností našli odborníci z Arniky v případu vykácení historicky cenné aleje podél zdi zámeckého parku v Lysicích. Místní jej označují doslova za drastický důsledek rozhodnutí starosty Lysic Luďka Baláče, který nechal se zemí srovnat třináct letitých lip. Zásah odůvodňuje tím, že obec postupovala na základě znaleckého posudku, ve kterém byly stromy označeny za havarijní. Arnika za podezřelou označuje nejen rychlost, s jakou byly odklizeny kmeny, ale i samotné důvody kácení a odstranění zbylých pařezů a rozšíření původní pěší stezky. Nevládní organizace proto 
podala podnět na prošetření367.62 KB.
„Máme informace, že stromy v této aleji byly v roce 2007 odborně ošetřeny. Kladu si otázku, jak se stav odborně ošetřené aleje může v průběhu několika let zhoršit natolik, že je znalec schopen stromy označit za havarijní. Podle zákona by přitom o havarijní kácení mělo jít jen a pouze za situace, kdy hrozí akutní riziko, že strom spadne, zejména tedy konstrukčně narušených stromů po silném větru a přírodních katastrofách. Důvod pro havarijní kácení nesplňuje dlouhodobě narušený strom, ani to, pokud je špatný stav stromu důsledkem zanedbání péče,“ vysvětluje odbornice na ochranu stromů RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.
„Za silně podezřelé považuji také to, že se starosta postaral o velmi rychlé odklizení pokácených kmenů a vyfrézování pařezů. Někdo by se pak mohl domnívat, že se snažil odklidit případné důkazy o tom, že stromy nebyly zdaleka v tak špatném stavu, jak uvádí posudek,“ pozastavuje se nad podezřelými souvislostmi kácení Klemensová.
Česká inspekce životního prostředí v odpovědi na podnět Arniky uvedla192.45 KB, že „…Agentura ochrany přírody a krajiny sdělila, že lípa, která byla v pořadí šestá od zámku … byla stanovištěm vzácných druhů brouků…“. Dále uvádí, že se „chystá s kácejícím zahájit řízení o uložení pokuty a náhradního opatření k nápravě (výsadba dřevin)“.
Postup, který zvolil starosta, tedy kácení na takzvané ohlášení (§8, odst. 2 a 4 zákona č. 114/992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) považuje Arnika za silně kontroverzní, protože nezaručuje objektivní přístup k ochraně stromů. Nevládním organizacím i dalším možným účastníkům řízení upírá právo podílet se rozhodování o životním prostředí. Úřad totiž vůbec nezahajuje správní řízení, kterých se normálně mohou sdružení přihlásit a veřejnost tak nemůže uplatnit své argumenty. Při kácení dřevin na oznámení navíc nelze uložit náhradní výsadbu.
Místní lidé i pracovníci Arniky se obrátili s podnětem k prošetření případu na Českou inspekci životního prostředí. „Jak vyplývá z vyjádření starosty Lysic, měly by se vysazovat nové stromky. Zajímalo by mě ale, kam chce pan starosta vysadit kvalitní alejové stromky, když nechal odbagrovat původní nezpevněný povrch a cesta byla rozšířena a zavezena štěrkem. Zmenšil se tím prostor pro výsadbu a tak ani obnova aleje v původní kvalitě nebude zřejmě možná. O to větší bude ekologická škoda, kterou způsobil,“ dodává Klemensová.
