Nadmíru úspěšnou knihu Aleje: Krása ohroženého světa, kterou v prosinci vydalo Nakladatelství Mladá fronta, dnes v Říčanech představil trojlístek autorů: spisovatelka Marie Hrušková, fotografka a nakladatelka Marie Holečková a botanik a popularizátor vědy RNDr. Václav Větvička. Na 183 stranách zachycuje vznik a vývoj stromořadí v krajině Čech, Moravy a Slezska. Text doplňují působivé barevné fotografie hned od několika autorů. Sdružení Arnika pak v jedné z kapitol popisuje, co je možné a nutné udělat pro záchranu alejí v Česku.
„Ještě v naší zemi aleje máme, ale mizí. Jsou výrazným přínosem stromů k formování krajiny, spoluvytvářejí ji, chrání, když se staví větru do cesty, aby tak zabránily půdní erozi. Zvířata v nich nacházejí úkryt, pocestní stín i jistotu směru. Aleje si dokáží získávat pozornosti tím, jak jsou v krajině nepřehlédnutelné. Navíc přitažlivost jednotlivých stromů je v nich umocněna počtem,“ soudí o alejích spisovatelka a spoluautorka knihy Marie Hrušková. „Lidé si k nim vytvořili vztah, proto, když některá zmizí, zůstává dlouho prázdnota, která bolí a kterou nemohou odpustit těm, jež je nechali pokácet. Pro představu, jaké místo zastávají aleje v krajině, ale i v našich životech, uvádíme v knize aspoň část alejí, většinou památných. Třeba čtenářům přivolají vzpomínky na jejich oblíbená stromořadí. Vždyť každý máme místa, kam se rádi vracíme, i když někdy jen v myšlenkách,“ přibližuje Hrušková poselství, které má kniha čtenářům předat.
„Arnika dlouhodobě usiluje o zachování stromů ve volné krajině, ale i ve městech a v obcích. Aleje jsou krásným fenoménem českých zemí už od dob baroka a představují historickou paměť krajiny. Slouží lidem jako orientační bod, lidé i zvířata v nich v létě hledají ochranu před parným sluncem a jsou důležitými biokoridory. Okolo cest také snižují riziko vzniku sněhových jazyků a usnadňují navigaci řidičům. Aleje jsou v Česku velké téma a je nutné je chránit kvůli přírodě, ale i pro nás,“ popisuje význam alejí Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Aleje stromů lemují naše cesty více než 300 let. V roce 1832 evidovaly české země 544 014 stromů v alejích. Místní samosprávy v alejích vidí příčinu těžkých dopravních nehod, a proto se snaží stromy vykácet. Autoři knihy popisují, co stromy u cesty znamenají, jak vůbec vzniklo toto spojení a které druhy alejí známe. Unikátní fotografie dokumentují současný stav krajinného fenoménu, který bohužel na mnoha místech bude brzy minulostí.
Arnika sleduje ohrožení alejí již několik let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let od silnic v České republice zmizelo více než 100 tisíc stromů.
Arnika také od roku 2009 prosazuje novelu vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny, která by stromy a aleje ochránila. Dnes jsou totiž chráněny pouze staré stromy s obvodem kmene větším než 80 cm. Mladé aleje tak žádnou ochranu nemají, stejně jako ovocné stromy, které ani při velkém stáří nedorůstají dostatečných rozměrů. Avšak novela vyhlášky na ochranu stromů, kterou ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkování, podle Arniky a Zeleného kruhu stromy paradoxně ohrožuje. Třístránkovou novelu přitom úředníci připravovali celé tři roky. Hrozí tak, že lidé budou ve svém okolí svědky dalšího kácení alejí v krajině i stromů ve městech a obcích, ničení remízů i parků.
