Připomínky městských částí Prahy, jejích obyvatel, občanských spolků, ekologů, památkářů, architektů a urbanistů k návrhu Metropolitního plánu jsou tak závažné[i] a je jich tolik, že plán bude zřejmě nutné od základu zcela přepracovat. Jeho příprava přitom stála možná až stovky milionů korun. Pokud by ho zrušil soud, mělo by to katastrofální důsledky. Bez územního plánu se výstavba v Praze zablokuje. „Vyzýváme radní, aby odvolali ředitele Institutu plánování a rozvoje Prahy Ondřeje Boháče a hlavního architekta plánu Romana Kouckého. Město by mělo zároveň požadovat náhradu vzniklých škod,“ říká právnička Vendula Zahumenská z občanského spolku Arnika.
Arnika dnes v tomto smyslu zaslala otevřený dopis primátorce Adrianě Krnáčové a všem radním. „Příprava Metropolitního plánu za astronomické náklady[ii] trvala extrémně dlouho. Teprve po šesti letech se Pražané seznámili s první oficiální verzí. Výsledkem je nepoužitelný dokument, s nímž ostře nesouhlasí prakticky všechny městské části. Magistrát by proto měl zabránit dalšímu plýtvání penězi a odvolat hlavního autora Romana Kouckého i ředitele Ondřeje Boháče a vymáhat po nich náhradu vzniklých škod,“ říká Vendula Zahumenská z Arniky.
Roman Koucký měl jako autorizovaný architekt se svým týmem zpracovat územní plán podle zadání města. Na celý průběh jeho přípravy měl dohlížet ředitel IPR Ondřej Boháč. Už nyní je však jasné, že Metropolitní plán nejenže narazil na kategorický odpor městských částí, ale navíc odporuje zákonům. Oba dva tedy ve své roli selhali. Nyní je na radní pro územní rozvoj Kolínské, aby ze situace vyvodila důsledky a odpovědnost.
V červenci skončilo období pro podávání připomínek k návrhu Metropolitního plánu. IPR odhaduje, že od obyvatel Prahy, odborníků a především městských částí dorazilo přes 50 tisíc připomínek. Konečný počet bude znám až začátkem příštího roku. Podstatná část z nich nesouhlasí s metodikou nového plánu, která zamlžuje pojmy a vyvolává nejasnosti. Lidem i radnicím nejvíce vadí oslabení ochrany stromů, parků a dalších zelených ploch, umožnění výstavby mrakodrapů hned v několika čtvrtích a ohrožení ploch pro školy, školky, sportoviště, zdravotnická zařízení, domovy pro seniory a další infrastrukturu.
Cílem územního plánování je dosáhnout kompromisu mezi zájmy developerů a vlastníků nemovitostí, obyvateli města a ochranou veřejných zájmů. Ředitel IPR ani hlavní architekt v tomto smyslu nezvládli své role. Jejich dílo rozdělilo Prahu jako žádný dokument nikdy předtím.
[i]Přehled vybraných kritických posudků Metropolitního plánu
- Posudky Asociace pro urbanismus a územní plánování
- Novinka na webu Asociace ze dne 14. 7. 2016 - Posouzení Metropolitního plánu (příloha Posouzení využitelnosti Metropolitního plánu v praxi). Dále následovala Aktualizace Posouzení návrhu Metropolitníího plánu - manažerské shrnutí
- Novinka ze dne 24. 7. 2018 - Připomínky Asociace k návrhu Metropolitního plánu.
- Odborné posudky, které má k dispozici Institut plánování a rozvoje (některé z nich jsou kritické)
- Požadavky na kvalitu územního plánu hl. m. Prahy - pracovní materiál pro Svaz městských částí ke konzultacím s projektantem. a projednání Územního plánu hl. m. Prahy. Zpracováno pro Svaz městských částí hl. m. Prahy architektem Petrem Klápštěm.
- Připomínky vycházející z odborného materiálu České zemědělské univerzity, předložené zastupitelům 14. 6. 2018 jako tisk Z - 6584
- Stanovisko advokáta Ondřeje Tošnera k vymezení zastavitelnosti v návrhu Metropolitního plánu
- Odborná informace Národního památkového ústavu ze dne 4. 7. 2018 s názvem Odborná informace: Návrh Metropolitního plánu hl. m. Prahy vykazuje vážné nedostatky
- Připomínky městských částí na webu www.zmenyprahy.cz
[ii]Podle rozpočtu hl. m. Prahy jen na roky 2015 - 2018 bylo Institutu plánování a rozvoje vyčleněno 1,3 mld. korun Z této částky byly desítky milionů korun použity na tvorbu Metropolitního plánu, na externí posudky a další související práce jako je zpracování územně analytických podkladů. Tato částka není finální, jelikož nezahrnuje náklady samotného magistrátu.
