Dotčené pozemky mají být prodány majiteli přiléhající skladové haly, která zde stojí bez platného povolení a stavební úřad vede řízení o odstranění této stavby (2). Využití budovy pro sklad není v souladu s platným územním plánem. „Ze zeleně se má fakticky stát obratiště náklaďáků, které již v minulosti přijížděly ke skladišti. Radnice se tak zřejmě snaží napomoci stavbu dodatečné legalizovat. V minulých letech přitom právě provoz nákladních automobilů k hale vedl k poničení zeleně a poškodil cestu podél potoka v biokoridoru,“ podotýká Daniela Partlová. Provoz aut zastavil až po několika letech magistrát výzvou státního stavebního dozoru.
Předmětné pozemky plní podle platného územního plánu funkci biokoridoru (3). Kontroverzní prodej přitom již v lednu tohoto roku schválila rada městské části. Pozemek, jehož část má být prodána jako manipulační plocha, je navíc veden jako trvalý travní porost, jenž je součástí biokoridoru.
Sdružení Stromy se už 10 let věnuje v Písnici zvelebování místního prostředí - místní obyvatelé zde vysadili dvě desítky stromů, ze zanedbaného místa s černou skládkou vytvořili významný krajinný prvek "K Vrtilce" a především obnovili biokoridor podél Písnického potoka. Výjimečnost písnické iniciativy potvrzuje Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika. „Nikde jinde v Praze se dosud nepodařilo dosáhnout toho, že na základě iniciativy občanů úřad vydal územní rozhodnutí na vytvoření přírodního biokoridoru. Lidé z Písnice pracují s mimořádným nasazením a bylo by neomluvitelné, kdyby jejich práce měla přijít nazmar,“ říká Skalský.
Městská část Praha - Libuš přitom sama v minulosti podpořila obnovu biokoridoru i finančními prostředky (80 000,- Kč). Navíc se vedení této městské části v roce 2006 přihlásilo k mezinárodnímu Projektu Zdravé město a programu místní Agenda 21 (4). Oba projekty jsou přitom postaveny na dodržování zásad udržitelného rozvoje. "Pokud radnice umožní, aby se z části biokoridoru znovu stala manipulační plocha a došlo k opětovnému zásahu do přírodně hodnotného území, tyto zásady budou popřeny," dodala Zora Kasiková, mluvčí sdružení Arnika, které případ písnického biokoridoru dlouhodobě sleduje.
Před deseti lety byl biokoridor podobně jako další místa v obci zanedbaný, v části vznikla dokonce černá skládka. Jasnou představu místních lidí o tom, jak chránit a zhodnotit zdánlivě nezajímavou a zanedbanou oblast na okraji Prahy ocenila v roce 2000 Nadace Partnerství jako nosný modelový projekt úpravy veřejných prostranství. Tehdy finančně podpořila přípravu návrhové studie ochrany a funkčního využití území, kterou Sdružení pro životní prostředí Stromy zpracovalo na základě podnětů a představ veřejnosti. Vznikl tak zajímavý koncept pro rozvoj a ochranu území, který vycházel z územního plánu a zároveň zohledoval podněty místních obyvatel. Obnovu přírody v Písnici později finančně podpořil také pražský magistrát, městská část Praha - Libuš (která převzala do péče i část sdružením vysazených stromů) a nadace VIA a Partnerství.
Poznámky:
(1) Předmětem prodeje jsou pozemky o velikosti 5 m2 a 13 m2 (parcela.č. 61/8 a část parcely č.61/7 v k.ú. Písnice).
(2) Nepovolenou stavbu se v roce 2001 pokusil stavební úřad legalizovat tzv. sdělením. Nákladní vozidla parkovala přímo v biokoridoru, případně u rodinných domů, ve dne i v noci, projížděla obytnou částí obce, a to i kolem školy, přes značky zákazu vjezdu. Až v roce 2007 zrušil magistrát protiprávně vydané sdělení a v polovině prosince 2008 odtud auta zmizela. V červnu 2008 bylo již jednou rozhodnuto o odstranění stavby, ale kvůli procesní chybě není dodnes záležitost uzavřena.
(3) Biokoridor je sice součástí územního plánu hlavního města a pro jeho část bylo také vydáno územní rozhodnutí, ale protože úřady nedbaly na jeho naplnění, někteří lidé začali pozemky zneužívat jako černé skladky, prostor pro parkování, zdroj dřeva apod. Proto se sdružení pustilo do záchrany území. Z části bylo možné navázat na vydané územní rozhodnutí, další část bylo potřeba připravit. Nutná byla součinnost s oběma vlastníky pozemků - městskou částí a Lesy ČR. Městská část poskytla také část finančních prostředků. Sdružení Stromy se stalo nejspíše jediným pražským sdružením, které samo připravilo a iniciovalo vytvoření biokoridoru.
Obnovení biokoridoru proběhlo mj. z grantu Projekt na podporu funkčnosti biokoridoru Odboru ochrany přírody Magistrátu hlavního města Prahy.
(4) Deklarace zastupitelstva městské části Praha-Libuš k projektu Zdravá Libuš a Písnice a MA21 z 13.12.2006 zde.
Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
