Získala pomyslné stříbro v anketě Alej roku 2013, teď jde její část k zemi. Řeč je o Priessnitzově kolonádě v Jeseníku. Na místo desítek vykácených stromů mají vysadit správci parku 89 mladých lip. Arniku o případu informoval jeden z místních rodáků, nevládní organizace se začala kácením okamžitě zabývat. Zásadním a dlouhodobým problémem i v tomto případě podle ekologů je, že majitelé nevěnují stromům dostatečnou pozornost a podceňují jejich údržbu. Za takzvanou revitalizací kolonády stojí Priessnitzovy léčebné lázně se Společností Vincenze Priessnitze.
„Kácení hodnotíme jako velmi razantní, což je rozhodně negativní a přímý důsledek zanedbané údržby v minulosti. Do budoucna je zásadní, aby majitel jasně garantoval, jak se bude o alej v dalších desetiletích starat a kde na to získá prostředky. Jednorázové vykácení a výsadba stromů problém neřeší,“ komentuje situaci odbornice na ochranu stromů RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. „Kontaktovali jsme Agenturu ochrany přírody a krajiny, Českou inspekci životního prostředí, jesenický úřad i investora problematické revitalizace. Zjistili jsme, že u řady stromů, které naštěstí zůstanou stát, jsou v plánu i odborné zásahy, které mají zpevnit jejich koruny a celkově jim zlepšit statiku. Investor se také zavázal, že z některých torz vzniknou takzvaná broukoviště, dále má obnovit i remízky v parku, což by mělo pomoci zachovat aspoň současnou druhovou rozmanitost v parku. Zkontrolovat přímo na místo to pojedou i pracovníci inspekce,“ dodává Klemensová.
Pokud stromům není věnována patřičná péče, zhoršuje se jejich zdravotní stav. Po desítkách let zanedbávání pak majitelé prosazují z jejich pohledu jednoduché, pro místní ekosystémy však radikální zásahy, kdy se kácí desítky starých stromů. Péči o přírodu tak někdy paradoxně zhoršuje využívání evropských fondů, z nichž je možné financovat například rozsáhlé kácení v aleji, ale nikoliv dlouhodobou péči o letité stromy.
„Jedná se o obnovu větší části aleje. Je to poměrně radikální zásah, ale projekt byl připraven velmi rozumně. Při revitalizaci tak nebude vykácena a vysázena celá alej, ale jen nejvíce poškozené úseky, které odborníci vybrali na základě posouzení zdravotního stavu jednotlivých stromů. V rámci obnovy aleje pak budou realizována i opatření na podporu biodiverzity - například budou vytvořeny biotopy pro plazy, tzv. ještěrkoviště. Investor nakonec zvolil kompromisní postup, který splňuje požadavky primárně na bezpečnost lidí procházejících kolonádou, a současně umožňuje fungování aleje jako významného krajinného prvku,“ říká dendroložka RNDr. Irena Vágnerová z olomouckého krajského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny, která projekt „Revitalizace zeleně lázeňské promenády“ připomínkovala již v průběhu jeho přípravy.
Podle informací, které má Arnika k dispozici, už jednou musela kácení zastavit Česká inspekce životního prostředí. Investor totiž neměl zpracováno takzvané biologické hodnocení (odborný posudek prověřující možnosti dotčení zvláště chráněných druhů) a chyběla také příslušná rozhodnutí o výjimkách ze zákona o ochraně přírody. Nyní proběhly všechny administrativní úkony v souladu s právem, přesto je nutno přímo na místě prověřit, zda se projekt realizuje v souladu s podmínkami, které stanovil orgán ochrany přírody.
V anketě Alej roku 2013 získala Priessnitzova lázeňská kolonáda v Jeseníku skoro 17 % hlasů a umístila se na druhém místě za stromořadím, které spojuje Jedovnice s Lažánkami na jihu Moravy. Fotografie aleje je k dispozici na http://alejroku.cz/2013/priessnitzova-lazenska-kolonada
Arnika sleduje ohrožení alejí řadu let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že například od silnic v České republice zmizelo během posledních několika let více než 100 tisíc stromů.
