Jednadvacátá pracovní schůzka zástupců zemí, které podepsaly Aarhuskou úmluvu, právě probíhá v sídle Organizace spojených národů v Ženevě. Státy a nevládní organizace na ní hledají smysl úmluvy „o ekologické demokracii“ pro budoucnost. Od podpisu smlouvy v roce 1998 uplynulo téměř 15 let a přibyly nové výzvy: dezinformační kampaně, nelegální špehování a odposlouchávání občanů vládami, ale i eskalace ekologické krize v řadě regionů světa nebo dokonce pronásledování či vraždění ekologických aktivistů. Schůzka je posledním setkání států před Konferencí stran Aarhuské úmluvy, která proběhne na podzim v Černé Hoře. Jednání se účastní také Arnika.
„Přestože se za uplynulých 15 let výrazně zlepšit přístup k informacím o životním prostředí, občané řady států se stále střetávají s vážnými překážkami. Úřady protahují lhůty, odvolávají se falešně na obchodní tajemství nebo dokonce nereagují na dopisy. V mnoha zemích mimo EU dodnes neexistují on-line databáze a informační systémy. Občané se tak k řadě informací dostanou příliš pozdě nebo k nim nemají přístup vůbec,“ říká Martin Skalský z Arniky, který se schůzky Aarhuské úmluvy zúčastnil.
„Pokud jde o vliv občanů na rozhodování, je situace ještě horší. Vznikly sice mechanismy zapojení veřejnosti do úředních procesů, avšak nikoliv právně závazné postupy pro zohlednění legitimních požadavků občanů. Úředníci pak někdy rozhodují ve prospěch investorů a developerů. Soudy sice taková rozhodnutí zpravidla zruší, avšak procesy se táhnou roky a kontroverzní stavba v té době již dávno stojí,“ komentuje situaci Vendula Záhumenská, právní expertka Arniky. V České republice tuto situaci ilustruje například nelegálně postavený hobbymarket Bauhaus v Brně. Na Ukrajině Arnika nedávno odhalila nepovolenou výstavbu obřích průmyslových farem. Po celé Evropě jsou podobných kauz stovky.
Účastníci pracovních schůzky států diskutují také o zhoršujícím se právním prostředí v mnoha zemích. Politici usilují o omezení už tak slabých nástrojů, které má veřejnost k dispozici. Pomyslná bitva mezi soukromým kapitálem a právem občanů na život ve zdravém životním prostředí probíhá také v České republice, kde se někteří poslanci pokoušejí zablokovat účast veřejnosti ve stavebních řízeních.
V posledních letech se také stále častěji objevují případy pronásledování ekologických aktivistů. Po mnoha letech klidu nyní propuklo masové zatýkání účastníků povolených veřejných shromáždění v Bělorusku, přičemž byla uvězněna řada ekologických aktivistů a novinářů. Vážnost situace nedávno potvrdila zpráva zvláštního zpravodaje Spojených národů o situaci obránců lidských práv (http://ap.ohchr.org/documents/dpage_e.aspx?si=A/71/281).
Výsledkem pracovního setkání v Ženevě, které pokračuje až do zítra, budou návrhy k řešení konkrétních problémů na mezinárodní úrovni. K jejich schválení se na podzim sejdou ministři životního prostředí signatářských států Aarhuské úmluvy v Černé Hoře. Konference úmluvy se koná jednou za tři roky a občané mnoha států ji vnímají jako poslední instanci, k níž je možné se odvolávat proti zlovůli národních politiků a státních úředníků, když ostatní mechanismy selžou.
