Ve středu, 16. srpna vstoupila v platnost Minamatská úmluva. Jde o první právně závaznou mezinárodní dohodu regulující znečištění životního prostředí rtutí. Ratifikovalo ji přes sedmdesát států, Česká republika letos v červnu. Mezinárodní síť pro eliminaci perzistentních organických látek (IPEN) touto cestou vyzývá představitele OSN, aby byla provedena opatření, díky kterým by další podobné úmluvy už nebyly nutné.
Minamatská úmluva, první mezinárodní právně závazná smlouva v oblasti chemie za poslední dekádu, označuje rtuť za globální nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí. Smlouva je podle zástupců sítě neziskových organizací IPEN prvním krokem nutným k vyřazení rtuti ze světové ekonomiky.
„Místa zamořená rtutí se v mnoha zemích stala plíživou katastrofou,“ vysvětluje poradce IPEN v oblasti rtuťové politiky Dr. Lee Bell. „K zabránění devastujících účinků rtuti na příští generace jsou třeba jednotné pokyny, jak mohou jednotlivé země identifikovat a řešit rizika spojená s těmito místy a zlepšit zdraví komunit, kde vysoké koncentrace rtuti v životním prostředí nepříznivě působí a současné by mohly mít dopad i na budoucí generace,“ dodává Bell.
Na vině je zlato, uhlí a ryby
Klíčové je zastavit emise rtuti ze zdrojů, jako jsou uhelné elektrárny, řemeslná těžba zlata nebo cementárny, a zastavit globální obchod s touto komoditou. Podle Programu pro životní prostředí OSN se řemeslnou těžbou zlata živí přibližně 15 milionů lidí ve více než 70 zemích. Při této činnosti se využívá především právě rtuť. Uhelné elektrárny zase uvolňují atmosférickou rtuť, která se posléze dostává do moře s následně skrze rybí maso vstupuje do potravního řetězce.
Spolupředsedkyně IPEN Olga Speranskaja říká: „Většina rozvíjejících se zemí postrádá limity pro obsah rtuti v rybách. Ty, které je zavedly, je nastavily níže než země vyspělé, a jejich obyvatelé jsou tedy méně chráněni před nepříznivými účinky rtuti na zdraví.“
Vystavení se rtuti poškozuje nervový systém, ledviny a kardiovaskulární systém, nejcitlivější na toxické efekty rtuti jsou vyvíjející se orgánové systémy. Při vývoji plodu už velmi malé množství může způsobit poškození mozku.Podle držitelky Goldmanovy ceny bude k naplnění úmluvy je proto potřeba rázná a koordinovaná globální akce. „Sledování koncentrací rtuti v potravinách se musí zlepšit. Většina rozvíjejících se zemí a zemí v přechodné fázi ekonomiky nevydává doporučení těhotným ženám ohledně denních limitů potravin obsahujících rtuť, jako jsou např. ryby nebo rýže, což má katastrofální následky,“ popisuje Speranskaja.
Dalším důležitým krokem k ochraně zdraví lidí před vysoce toxickým těžkým kovem je identifikace a vyčištění zamořených míst.
„Naše komunita nevládních organizací věnujících se globálnímu environmentálnímu zdraví, spravedlnosti a lidským právům bude udržovat zodpovědnost světových vlád za naplnění této smlouvy, podporovat další země v její ratifikaci a apelovat na vlády, aby podnikly kroky nezbytné k tomu, aby smlouva skutečně ochránila ony miliony lidí ohrožených rtutí,“ říká Pamela Miller, spolupředsedkyně IPEN.
Od neštěstí k dohodě
„Tragédie spojené se rtutí těžce dopadají na zdraví a ekonomiku některých nejchudších oblastí světa; oblastí, kde jsou lidé závislí na těžbě zlata s využitím rtuti. Pokud nezastavíme světový obchod se rtutí, který způsobuje její rozšíření do oblastí v okolí zlatých dolů, budeme nadále ničit zdraví lidem, kteří patří mezi ty nejzranitelnější a nejohroženější na naší planetě,“ říká Yuyun Ismawati, zástupkyně IPEN pro téma těžby zlata a držitelka Goldmanovy ceny.
Tato zlomová smlouva je pojmenována po tzv. Minamatském neštěstí v Japonsku, při kterém průmyslové rtuťové znečištění zátoky Minamata zabilo a přiotrávilo desítky tisíc lidí. V současné době úmluvu ratifikovalo již 74 zemí, tedy více než 50, což je zlomový počet k tomu, aby mohla vstoupit v platnost.
Tato zpráva vznikla z projektu financovaného hlavním městem Prahou.Publikované informace nemusí vyjadřovat stanovisko dárce. 
