Koncem května Arnika s podporou více než tisícovky Pražanů předala zastupitelům podnět, ve kterém žádala, aby město umožnilo občanům ovlivnit budoucnost Prahy a dalo jim příležitost zapojit se do příprav Metropolitního plánu. Zastupitelstvo se nyní na červnovém zasedání usneslo, že Arnika a Pražané mají pravdu. Veřejnost má právo včas se vyjádřit, jak chce žít ve svém městě. Usnesení, které zastupitelé na základě požadavku Arniky schválili, dává naději, že se věci pohnou správným směrem. Arnika navrhuje, aby se město nebálo zajímavých a nekonvenčních způsobů komunikace s vlastními občany. Jejich zapojení do formování pravidel pro budoucnost města by mělo být plnohodnotné, moderní a efektivní.
„Myslím si, že se veřejnosti měli politici i úředníci ptát od začátku. Současně jsem ale rád, že alespoň nyní, dokud ještě není plán hotový, bude mít každý Pražan možnost podívat se, jak má vypadat okolí jeho domu nebo oblíbený park a říci, jestli souhlasí nebo by navrhoval úplně jiné řešení. Je jedině správné se ptát těch, kterých se plán týká ze všeho nejvíc,“ říká Michal Křivohlávek z Arniky.
MPP obsahuje řadu moderních vizí, které nepochybně mohou být Praze užitečné. Otázka je, zdali nástroje, které nabízí, jsou pro tyto cíle dostatečné. Nabízí se řada cest, jak zásadní detaily plánu vyladit a sladit s představami obyvatel. Není třeba bát se těch progresivních. Lépe experimentovat při přípravě než poté provádět experiment s celým městem. Proto se Arnika domnívá, že je potřeba:
1. Vytvořit nezávislou a pluralitní skupinu odborníků na participaci, kteří navrhnou, jak veřejnost do plánu co nejefektivněji zapojit. Příprava plánu je ideální příležitostí k použití skutečně progresivních a moderních metod. Praha už si nemůže dovolit dělat věci polovičatě.
2. Vystavit Metropolitní plán „zátěžovým testům“. Například vyhlásit (studentskou) soutěž o nejabsurdnější projekt navržený ale stále v hranicích nových pravidel. Konkrétní chyby je třeba zkoumat a přizpůsobovat metodiku i pravidla. Konvenčnější cestou by bylo vytvořit pracovní skupiny zkušených referentů stavebních úřadů a s nimi testovat zvolenou metodiku.
3. Vysvětlit lidem, co přinese územní plán konkrétnímu okolí jejich domovů. Plán pracuje s charakterem lokality, jako klíčovým regulátorem rozvoje. Shodují se ovšem lidé na charakteru své lokality? Jsou pro ně navržené scénáře přijatelné? To zatím nikdo neví, jelikož v konkrétních místech nebyl plán představen. To by se mělo změnit.
Podle názoru Arniky by tedy měla Petra Kolínská, která má v Radě Územní plán na starost, najít spolu s autory Metropolitního plánu a dalšími odborníky i veřejností ten nejlepší způsob, jak představy architektů sladit s přáními těch, kdo v Praze bydlí a pracují. Inspiraci lze hledat například v městech jako je Vídeň nebo Mnichov.
Praha nový územní plán, který má přinést zcela nová pravidla pro pražskou výstavbu a rozvoj města, chystá už čtyři roky. Podle mnohých odborníků je ale Metropolitní plán nedotaženým experimentem s nejasnými dopady. (viz TZ Arniky z 26. května 2015). Až do května letošního roku byl navíc před veřejností plán pečlivě tajen.
Zastupitelé na zasedání ve čtvrtek 16. května po projednání podnětu Arniky schválili navržené usnesení: „Zastupitelstvo hl. m. Prahy ukládá Radě hl. m. Prahy připravit a předložit ke schválení soubor opatření pro efektivní participaci veřejnosti při přípravě Metropolitního plánu v souladu s usnesením Rady hl. m. Prahy č. 261 ze dne 17. února 2015, kterým se Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) uložilo zpracovat Manuál participace v oblasti strategického, rozvojového a územního plánování.“
