Přestože kampaň nese název “Nehrajme si s PVC!”, nejde v ní pouze o hračky. “Naším cílem je omezit používání polvinylchloridu (PVC) všude tam, kde existuje bezpečnější alternativa (1). Potravinové obaly a zdravotnické pomůcky jsou další rizikovou oblastí, kde hrozí přímé ohrožení pacientů či spotřebitelů toxickými látkami, které se z PVC během jeho používání mohou uvolňovat. Zdaleka nejde jen o ftaláty, ale například také o alkylfenoly a další látky,” řekla Jopková.
Problematice ftalátů ve zdravotnických pomůckách se již řadu let věnuje jeden z garantů kampaně, Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc.,: “Nežádoucí působní ftalátů je prokázáno již mnoho let řadou výzkumných pracovištích. Z nežádoucích efektů je možno jmenovat například rozvoj cévní arterosklerózy, poškození jater, ledvin, poškození schopnosti reprodukce. Navíc ftaláty zvyšují pravděpodobnost výskytu nádorových onemocnění.” Použití jiného změkčovadla nevidí Ševela jako nejlepší řešení problému: “Zůstává tu problém znečištění životního prostředí. Zdravotnický materiál bývá kvůli hygienickým požadavkům většinou spálen. Spalováním PVC dochází k úniku vysoce nebezpečných dioxinů do ovzduší či k jejich kumulaci v odpadech ze spaloven.”
Další garant kampaně, Doc. Ing. Alžběta Jarošová, Ph.D., upozornila na rizika spojená s použitím PVC na balení potravin: “Použití PVC obalů může vést ke kontaminaci potravin. Z hlediska potravního řetězce je potřeba řešit i výskyt ftalátů v krmivech a v obalech používaných pro balení krmiv určených pro hospodářská zvířata a následná zdravotní rizika pro konzumenta potravin živočišného původu.“
Důležitou součástí kampaně bude petiční akce “Za náhradu PVC” zahájená dnes v Praze. Petice je dostupná na nových internetových stránkách kampaně http://pvc.arnika.org. Kromě omezení PVC v hračkách a předmětech pro děti, potravinových obalech a zdravotnických pomůckách požaduje i jasné značení výrobků z tohoto plastu. “Takové značení pomůže spotřebiteli zvolit bezpečnější alternativu. Výrobci mnohdy neuvádějí jasně, jaký materiál použili. Označení obalů na potraviny je jedinou možností, jak poznat, že potravina je zabalená do PVC,” objasnila Jopková.
Arnika nespatřuje problém PVC jen v době jeho používání, ale také ve vzniku a únicích nebezpečných látek při jeho výrobě a při jeho likvidaci, ať už na skládkách anebo ve spalovnách odpadů.“Na tyto problémy upozorňovala v roce 2000 studie zadaná Evropskou komisí (2). Ftaláty jsou i díky rozšíření PVC prakticky všudypřítomné, najdeme je v prachu doma, jsou v dešťových srážkách i v řekách. Prokázaly to i dvě studie z České republiky publikované za poslední půlrok (3),“ upřesnil předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
