Právě teď se vytváří plány povodí, které ovlivní podobu českých řek minimálně na následujících sedm let. Pro Českou republiku je to jedinečná příležitost vytvořit podmínky pro snižování drtivých dopadů bleskových povodní nebo extrémního sucha, které jsou následky klimatických změn. Řeky je potřeba revitalizovat přírodě blízkými způsoby, aby se zlepšila retenční schopnost krajiny a zvyšovala biodiverzita, namísto prosazování nesmyslných přehrad, jezů a jiných megalomanských staveb, které vodu z krajiny naopak odvádí a berou ji místním obyvatelům. Obce, lidé nebo spolky mohou podávat své podněty k prvním dokumentům do 22. června 2020.
„Brzy se rozhodne o největších problémech českých řek, které je potřeba řešit v plánech povodí. Lidé, spolky i obce by se proto měli zapojit v co největší míře a úředníkům doporučit, na které problémy řek se mají zaměřit. Měla by to být například ochrana biodiverzity, sucho, využívání vod zemědělstvím, průmyslem a těžbou, znečištění, nadměrné obohacování živinami nebo provoz vodních elektráren a obecně reakce na klimatickou změnu,“ vyzývá Nikol Krejčová, odbornice Arniky na ochranu přírody.
Výzva k připomínkám veřejnosti Mezinárodní komise pro ochranu Labe
Výzva k připomínkám veřejnosti Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje
Výzva k připomínkám veřejnosti Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním
Národní povodí: Návrhy předběžných přehledů významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí
Nejpalčivějšími problémy současnosti je snižování množství druhů, nedostatek vody a bleskové povodně. Jednou z příčin je regulace koryt, které zaujímají dokonce pětinu celkové délky řek a potoků. Řešením je podle Arniky revitalizace, které se podílejí na retenční schopnosti krajiny a vytváření zásob vody pro období sucha. Dobrá členitost koryta podpoří samočistící schopnosti toku a spolu s říčními nivami vytváří prostor pro rozlévání vody a chrání území před povodněmi.
Do 22. června 2020 probíhá připomínkování přehledů problémů hospodaření s vodou pro mezinárodní povodí Labe, Dunaje a Odry, které mají na starosti jednotlivé mezinárodní komise. Ve stejném termínu končí připomínkování přehledu pro národní povodí, které pořizuje české Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Momentálně se o celém procesu vůbec neinformuje. Přestože Rámcová směrnice o vodách vyžaduje zapojit veřejnost v co nejvyšší míře, lidé o plánování povodí vůbec netuší.
Zmíněné přehledy slouží jako podkladové dokumenty pro vytvoření plánů povodí. Ty se stanou na příštích sedm let závaznými dokumenty pro územní plánování a další činnosti v oblasti veřejné správy. Důležité dokumenty se věnují otázkám ochrany a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod včetně vodních ekosystémů, hospodaření s těmito vodami a opatřením ke snížení rizika povodní či sucha. Stejný důraz je také kladen na zásobování obyvatel pitnou vodou.
