Vernisáž výstavy „Nenechávejte svůj strom bez dohledu – nebo zmizí!“ s podtitulem „Příběhy stromů a parků a lidí, kteří je chrání“ se koná dnes, v úterý 16. června od 18. 30 hodin v Domě u Zlatého melounu. Autorem fotografií je Alexandr Hudeček.
Dnes zahajovaná fotografická výstava je věnována příběhům, kdy se lidé v Praze - jednotlivci nebo sdružení - nechtěli smířit s likvidací stromů a parků kvůli nové výstavbě, parkování a podobně a aktivně se věnovali jejich ochraně. Thákurova ulice v Dejvicích, Klánovický les, Petrská čtvrť , Písnický biokoridor nebo okolí městského okruhu - to jsou některé z míst, která zachycuje výstava, již sdružení Arnika připravilo jako součást své dlouhodobé kampaně Zachraňme stromy.
"Stromy a zelené plochy mizí z centrálních částí našeho města pozvolna, zato však neustále. Často k tomu ani není žádný dobrý důvod. Mnohé stavby by bylo možné projektovat tak, aby se kvůli nim nemuselo kácet. Jindy je výstavba na zelených plochách čistě komerčním kalkulem, který ale zapomíná na kvalitu života lidí, možnosti jejich rekreace a také na zdraví," vysvětlil k motivům výstavy Martin Skalský, vedoucí kampaně. "Stromy mají v hustě zastavěném prostoru města klíčový význam pro příznivé životní prostředí. Lidé také mají zpravidla ke stromům citové pouto a mnohdy nechtějí jen nečinně přihlížet, jak jim před okny kácejí park. Našimi příběhy bychom lidi rádi povzbudili, neboť každý má právo se vyjadřovat k tomu, jak vypadá naše město. Lidé navíc mají i řadu právních možností, jak rozhodování o osudu stromů ve své čtvrti ovlivnit,“ dodal Martin Skalský.
Příběhem o úspěšné snaze lidí ochránit a obnovit zeleň ve svém bezprostředním okolí je historie sdružení Stromy z Písnice, kterému se podařilo vytvořit biokoridor na okraji města a vysadit nové stromy. "Jedním z největších problémů, se kterým jsme se setkali v přístupu úřadů, bylo nekonzistentní rozhodování, navíc často ve prospěch investora," podotkla předsedkyně sdružení Stromy Daniela Partlová. "Za největší úspěch považuji to, že se vrátil život do kousku zpustlé krajiny, že naše sdružení dokázalo, že to může být lepší," dodala. Ochránit stromy se zatím daří i v dejvické Thákurově ulici. Marie Jelínková, která se věnuje tamnímu parku, vidí problém zejména v tom, že za správu parku je zodpovědná společnost, jejíž náplní práce je správa komunikací. "Jedinou spolehlivou cestou k záchraně parku je změna jeho statutu tak, aby se stal ze silniční zeleně skutečně parkem. Park jsou stromy a ty se dají postupně a průběžně udržovat a zdárně dosazovat pouze při radikálním ukončení invaze aut, " zdůraznila Marie Jelínková.
Balabenka, Petrská čtvrť nebo stavba tunelů Blanka jsou případy, kdy se zničení zeleně zabránit nepodařilo. Lidé, kteří se o to alespoň pokusili, se pak často shodují v negativním hodnocení úřadů. "Přístup odpovědných úřadů byl cynický. Chovají se k občanům Prahy, tedy ke svým voličům, přehlíživě, zesměšňují je, znevažují jejich postoj, snaží se jejich názor znehodnotit," uvedl ke kauze pokácení stromů kvůli nové výstavbě na Petrském náměstí jeden z iniciátorů petice Jan Rejšek.
Výstava, jejíž vernisáž se koná dnes od 18:30, bude v Domě U Zlatého melounu přístupná do konce června, poté se přesune do Botanické zahrady na Albertově.
Centrum pro podporu občanů se věnuje ochraně městské zeleně od svých počátků, kdy bylo ještě součástí organizace Děti Země. V roce 1999 se Centru ve spolupráci s obyvateli Bubenče podařilo zachránit letité stromy na náměstí Pod kaštany, které měly ustoupit stavbě podzemních garáží. Stromy rostou dodnes, ale případů ohrožení dalších zelených ploch v Praze každým rokem přibývá.
Lidem, kteří chtějí aktivně vstoupit do dění, nabízí Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika bezplatnou právní i odbornou pomoc.
Přílohy:
Které příběhy představí výstava?
Náměstí na Balabence
Park v jižní části náměstí na Balabence, ohraničený rušnými ulicemi Českomoravskou a Sokolovskou, se před zastavěním administrativní budovou Vysočanská brána rozhodli místní lidé zachránit a nechali kvůli tomu vypracovat alternativní studii pro revitalizaci zeleně. Pod petici se podepsalo na 2000 lidí, společnost Skanska přesto záměr prosadila.
Cibulka
Stavební povolení pro zástavbu v parku, kterému se přezdívá "zelené plíce Prahy 5", zrušil pro pochybení při jeho vydání dokonce pražský městský soud. Stavbu však nepozastavil, takže mezitím stačili stavebníci postavit několik dalších pater budov. V době, kdy si investor měl převzít rozsudek o neplatnosti stavebního povolení, kdosi rozbil tři okna v rodinném domě, v němž bydlí předsedkyně sdružení Cibulka a bývalá zastupitelka Lenka Matoušková.
Jarov
Podzemní i nadzemní garáže pro více než 200 aut přímo na zahradě základní školy lidé ze žižkovského Jarova nechtějí. Iniciovali několik setkání s vedením městské části, uspořádali petici i happening u školy. Kritizují především špatný přístup k informacím. Zeleň zatím sice zůstává zachována, radnice se však tohoto záměru definitivně nevzdala.
Klánovický les
Záměr vystavět v Klánovickém lese, na jehož území zasahuje několik chráněných lokalit, golfové hřiště, dovedl místní občany až k demonstracím například před Magistrátem. Po několika letech, kdy Klánovické zastupitelstvo záměr odmítalo, došlo k obratu a obyvatelé Klánovic proto požadují vyhlášení místního referenda o golfu na místě lesa.
Městský okruh
Tisícovka stromů padla kvůli výstavbě sporného městského okruhu. Pod tlakem občanských iniciativ se podařilo zabránit jen zbytečnému kácení na Letenské pláni. Byla však výrazně poničena Stromovka, jež je přírodní památkou. Náhradní výsadba přitom zdaleka škody způsobené kácením nepokryje.
Pankrácká pláň
Již od devadesátých let se sdružení na pražské Pankráci snaží zabránit nekoncepční výstavbě na cenných pozemcích o velikosti mnoha hektarů. Občanská iniciativa Pankráce kritizuje mimo jiné velký úbytek zeleně, kdy je odhadem nahrazena přibližně pětina z odhadovaných 10 000 pokácených dřevin.
Petrská čtvrť
Na místě bývalého školního hřiště vyrůstá nový bytový dům. V září roku 2008 místní občané iniciovali petici za zachování školního hřiště, záchranu vzrostlé zeleně, za veřejnou diskusi a transparentní rozhodování o významných investicích na území Prahy 1 . I přes výhrady obyvatel ale došlo k odstranění zeleně a stavba bude realizována.
Písnický biokoridor
Příběhem o úspěšné snaze lidí ochránit a obnovit zeleň ve svém bezprostředním okolí je historie sdružení Stromy z Písnice, kterému se podařilo vytvořit biokoridor na okraji města a vysadit nové stromy. Z jejich iniciativy vznikl například nový významný krajinný prvek K Vrtilce. Biokoridor je však ohrožen předimenzovanou výstavbou a návratem rušného automobilového provozu.
Škroupovo náměstí
Na půvabném kulatém náměstí na Žižkové měly vzniknout velkokapacitní garáže. Proti se však postavilo několik místních občanských sdružení spolu s opozičními zastupitely. Uspořádali petici i demonstraci. Radnice prozatím záměr odložila, neboť proti němu vyzněla i studie využitelnosti či názor hygienika.
Park v Thákurově
Čtyřřadou lipovou alej v Dejvicích má již dvacet let ve správě Technická správa komunikací. Místní radnice zanedbala péči o stromy, jak potvrdilo vyjádření České inspekce životního prostředí. U vnějších řad aleje parkují auta a parkování by usnadnilo i plánované plošné vykácení stromů. S tím se však místní obyvatelé nechtějí smířit.
Veleslavín
Na místě bývalého Strnadova zahradnictví měl vzniknout nový Centrální park Veleslavín. Místo toho se náhle objevil záměr vybudovat zde obytný a obchodní komplex. Místo pro zeleň, pokud by vůbec zůstalo, by bylo jen doplňkem k zástavbě. O připravované změně územního plánu se zdejší obyvatelé dozvěděli až ve chvíli, kdy byla postoupena na úroveň Magistrátu. Přesto dál bojují za zeleň.
Šárecké údolí
Společnost Šáreckého údolí dlouhodobě kritizuje nekoncepční výstavbu na hranici přírodního parku. Podává připomínky ke změnám územního plánu a kromě toho se zde, v ulici V Podbabě, také například podařilo změnit návrh protipovodňových opatření tak, aby nezničila přírodu v okolí Šáreckého potoka a ráz místní krajiny. Zamýšlená letištní dráha nebo projekt tramvajové trati tuto část Prahy však ještě ohrožují.
(Ke dni vernisáže budou přístupné vybrané z uvedených panelů, jejich doplnění proběhne během několika dnů.)
Aktivity Centra pro podporu občanů byly podpořeny z prostředků Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu, prostřednictvím Blokového grantu Nadace rozvoje občanské společnosti.
