Neřešte bezpečnost na silnicích kácením, ale lepším značením alejí, vyzývá Arnika silničáře

Bezpečnostní nátěry stromů nebo výstražné značky upozorňující na rizikové úseky silnic mohou snížit pravděpodobnost, že nepozorný řidič v daném úseku havaruje. „Samotné policejní statistiky dokazují, že hlavní příčinou dopravních nehod je nezodpovědnost řidičů, nikoliv existence alejí. Je to zejména nevěnování pozornosti řízení nebo příliš rychlá jízda (3). Chování řidičů se vykácením mimořádně hodnotných stromů nijak nezmění, je potřebné hledat jiná řešení existujících vážných problémů,“ uvedl Martin Skalský, vedoucí Centra pro podporu občanů sdružení Arnika.

Arnika přitom poukazuje na příklad Německa. „Stejnou diskusi, která dnes probíhá v České republice, jsme zažili před deseti lety,“ říká Christiane Weitzel z německé nevládní organizace Robin Wood (4), která se zabývá ochranou stromů. „Mezi roky 1949 a 1990 padlo v západní části Spolkové republiky padesát tisíc kilometrů alejí kvůli zvýšení automobilového provozu. Pak se ale zvedla silná nevole veřejnosti a toto ničení životního prostředí se zastavilo. Dnes u nás aleje důsledně chráníme jako cennou součást krajiny, významný biotop a historickou i kulturní hodnotu, a jejich kácení je prakticky vyloučeno,“ řekla Christiane Weitzel.

Jednotlivé spolkové země přistupují k ochraně alejí různě. V Braniborsku například mají zákon zakazující plošné kácení alejí. Kácet je možné jen jednotlivé nemocné stromy, přičemž za každý pokácený strom se musí vysadit nový. V Meklenbursku-Pomořansku založili na obnovu alejí zvláštní fond. Ministerstva dopravy a životního prostředí Severního Porýní-Vestfálska vyhlásila v roce 2006 ambiciózní plán „100 nových alejí“. Do dnešní doby bylo vysázeno téměř sedm tisíc nových stromů v sedmdesáti stromořadích. „Německá policie a správci silnic se soustředili na opatření jako je omezení rychlosti v nebezpečných úsecích, identifikace nebezpečných míst, výchova řidičů. Počet dopravních nehod v alejích tak zřetelně klesá,“ vysvětlila Christiane Weitzel (5).

Arnika se dnes dopisy obrátila na ministry dopravy a vnitra, Policejní ředitelství a krajské správy silnic a vyzývá je, aby namísto kácení začali o stromy v alejích pečovat, na silnicích prováděli dostatečná bezpečnostní opatření a odstraňovali pouze nemocné stromy, které není možné ošetřit. „Zároveň Vás žádáme, aby současně s kácením nemocných jedinců probíhala výsadba nových stromů v téže aleji,“ uvádí se dále v dopise. Výzva apeluje na zodpovědné činitele, aby kácení zdravých stromů bylo až posledním řešením v místech, kde není možné použít jiná bezpečnostní opatření.

„Pro bezpečnost silničního provozu je velmi důležité pravidelně obnovovat bílé nátěry kmenů stromů a umisťovat na stromy odrazky, aby byly dobře viditelné i v noci, v mlze nebo v dešti“, uvedla Jana Vitnerová z Arniky, která se věnuje ochraně alejí. „Od těchto opatření správci silnic v posledních letech upouštějí, přitom by pomohla zabránit mnoha nehodám. Jiné pevné překážky jako například mostní konstrukce nebo rohy domů jsou přitom běžně značeny,“ dodala Vitnerová. Silničáři a dopravní policie podle ní mohou také zvážit instalaci svodidel ve zvláště nebezpečných úsecích. „Náraz do svodidel nemá nikdy tak tragické následky jako přímý střet se stromem, budovou nebo jiným automobilem. V některých úsecích lze také omezit rychlost, zakázat předjíždění nebo umístit výstražné značení,“ doplnila Vitnerová.

Význam alejí v krajině jako ekosystému nelze pominout. „Fungují jako větrolamy a brání tak půdní erozi zejména přilehlých polí a luk. Současně jsou prvním nárazníkem, který zachytí emise ze silničního provozu. V krajině jsou dále důležitým biokoridorem a podstatná je samozřejmě i jejich produkce kyslíku a eliminace prachu z ovzduší,“ zdůraznil Ing. Jakub Esterka, konzultant Centra pro podporu občanů a odborník na biotechnické úpravy krajiny (6).

Zrušení výjimek pro silničáře, jimž k pokácení stromů postačí oznámení příslušnému úřadu (nemusejí žádat o povolení), je jedním z požadavků petice, kterou Arnika zveřejnila vloni na podzim (7). V současnosti je na ní více než 1000 podpisů. „V posledních dvou týdnech registrujeme až desetinásobný nárůst denního počtu podpisů, daný i zvýšeným zájmem, který záměr kácení v alejích u veřejnosti vyvolal,“ uvedla mluvčí Arniky.

Přílohy a poznámky:

(1) Kopie dopisu ministru dopravy:

DOPORUČENĚ
Ing. Petr Bendl
Ministr dopravy ČR
Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
110 00 Praha 1

Praha 3. března 2009

Kácení alejí – pro bezpečnost dopravy na českých a moravských silnicích existují lepší řešení.

Vážený pane ministře,

také my jsme znepokojeni vysokým počtem vážných dopravních nehod na našich silnicích. Jak vyplývá ze statistiky Policie ČR, mnoho životů je zbytečně zmařeno při střetu motorového vozidla s pevnou překážkou, přičemž někdy se jedná o stromy rostoucí v alejích podél vozovky. Zásadně ovšem nesouhlasíme s představou, že bezpečnost silničního provozu lze řešit plošným odstraněním alejí. Právě to je řešení, které v poslední době bohužel prosazují krajské správy silnic, a které podporuje také Policie ČR.

Silniční stromořadí mají řadu nezastupitelných ekologických funkcí, jsou typickou součástí české krajiny, v mnoha případech fungují jako zpomalovací prvek, čímž zvyšují bezpečnost silnic, a jsou mimo jiné také kulturní památkou, která utváří charakter cest v Evropě již pět století. V zimním období navíc brání zpomalováním proudění vzduch vzniku závějí a napomáhají tak zvládnutí údržby silnic. V letních měsících zase stíní povrch silnic a zpomalují tak jeho degradaci. Jak ukazují zkušenosti např. ze sousedního Německa, lze bezpečnost silničního provozu účinně zvýšit jinými metodami, než je kácení stromů. V Německu od plošného kácení stromořadí ustoupili již před deseti lety, a vydali se zcela opačnou cestou péče o historické aleje a zakládání nových.

Vyzýváme Vás, abyste pomohl zastavit plošné kácení stromořadí a podpořil šetrnější a komplexnější řešení nehodovosti na silnicích. Jsme přesvědčeni, že kácet by se měly pouze nemocné stromy, které již není možné ošetřit ani zachránit, nikoliv plošně celé aleje. V tomto smyslu se dnes také obracíme na všechny krajské správy silnic i Policii ČR a byli bychom rádi, kdybyste náš požadavek podpořil. Zároveň žádáme správce silnic, aby spolu s kácením nemocných jedinců zabezpečili výsadbu nových stromů v téže aleji.

Dále navrhujeme, aby se správy silnic soustředily zejména na následující metody a postupy, které prokazatelně mohou vést ke snížení počtu tragických dopravních nehod, aniž by bylo nutné kácet zdravé a krásné stromy:

1. Nátěr kmenů

Kmeny stromů v alejích bývaly běžně opatřeny bílým nátěrem a odrazkami. Poslední dobou se od jejich obnovování bohužel upustilo. Zejména za zhoršené viditelnosti (šero, tma, mlha, déšť, sněžení) slouží bílé nátěry a odrazky jako významný bezpečnostní prvek a vodítko pomáhající určit řidiči směr vozovky.

2. Dopravní značení

Značka „pozor alej“ sice neexistuje, ale na obtížných silničních úsecích lemovaných alejemi by bylo vhodné umístit např. dopravní značku „pozor, jiné nebezpečí“, případně zároveň s textovou dodatkovou tabulkou. V některých místech je nepochybně vhodné určit doporučenou rychlost jízdy, na opravdu nebezpečných místech případně snížit nejvyšší povolenou rychlost jízdy, zakázat předjíždění apod.

3. Instalace svodidel

V úsecích, kde dochází opakovaně k vážným nehodám, nebo kde lze takové nehody předpokládat, je vhodné nainstalovat svodidla. Zamezení přímého čelního nárazu při nehodě předejde tragickým následkům.

4. Pravidelná péče o stromy

U stromů v alejích je nezbytné zajistit monitoring zdravotního stavu. Podle zjištění odborníků je pak možné naplánovat ošetřování stromů a jejich pravidelnou údržbu (odstranění suchých, nalomených a křížících se větví), kácení i dosazování nových stromů. Předejde se tak nehodám způsobeným pádem větví i celých stromů a sníží se náklady na likvidaci takových havarijních stavů.

5. Dopravní výchova řidičů a osvěta

Vzhledem k množství vážných dopravních nehod a jejich příčin je vhodné zintenzivnit dopravní výchovu řidičů a osvětu se zvláštním zřetelem na průjezd zúžených úseků silnic a stromořadí. Zkušenosti z Německa ukazují, že to je prevence a výchova jsou nutnou součástí snižování dopravní nehodovosti v alejích.

Podporu výše uvedených opatření umožníte zachování cenných historických stromořadí pro další generace. Zároveň nepochybně brzy dojde ke snížení nehodovosti a ubude smrtelných a těžkých úrazů na našich silnicích.

Uvítáme Vaši odpověď na tento náš otevřený dopis a případnou zprávu o tom, zda můžete některé z našich návrhů pomoci prosadit do praxe krajských správ silnic namísto plošného kácení silničních stromořadí.

Předem děkujeme za pozornost, kterou budete této naší výzvě věnovat.

S pozdravem, za Arniku
Martin Skalský

(2) Jak zvýšit bezpečnost provozu na silnici s alejí a nekácet?

1. Bílé nátěry kmenů
   V noci pomáhají řidičům sledovat směr silnice.
2. Odrazky na stromech
   Pomohou s navigací i za mlhy a velmi špatné viditelnosti.
3. Omezení rychlosti
   V náročných úsecích silnic je zpomalení, případně zákaz předjíždění největším přínosem pro bezpečnost.
4. Výstražné značení
   Stejně jako značky upozorňují na padající kamení a přebíhající zvěř, mohly by upozornit i na to, že silnice vede alejí.
5. Instalace svodidel
   Zbrzdí vozidlo a zabrání jeho úplnému vyjetí z dráhy. Náraz do svodidla je méně nebezpečný než náraz do stromu, budovy nebo jiného automobilu.
6. Pravidelná údržba stromů
   Odstraňováním suchých a zlomených větví a pravidelnou kontrolou zdravotního stavu dřevin lze předejít pádu větví nebo celých stromů na silnici.

Nepravdivé mýty o silničních alejích 

1. Aleje způsobují dopravní nehody
   Skutečnost: Příčnou dopravních nehod je nezodpovědnost řidičů a příliš rychlá jízda. Náraz do stromu je důsledkem, nikoliv příčinou nehody.
2. Aleje rozptylují pozornost řidičů
   Skutečnost: Stromořadí pomáhají sledovat směr silnice v krajině a zvyšují pozornost při řízení. Bíle natřené stromy pomáhají s navigací zejména v noci a za špatné viditelnosti.
3. Stromy poškozují silnici
   Skutečnost: Stromy chrání vozovku před letním žárem a brání roztékání asfaltu, rozrušování povrchu a vyjíždění kolejí.
4. Aleje komplikují údržbu vozovky
   Skutečnost: V zimě chrání aleje silnici před sněhem, také ve větrném počasí brání navátí sněhu na vozovku.

(3) Deset nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel, rok 2008

1. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla - 27 119
2. nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem - 24 961
3. nesprávné otáčení nebo couvání - 14 845
4. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky - 10 359
5. nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ !" - 9 383
6. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky - 7 040
7. nezvládnutí řízení vozidla - 6 416
8. jiný druh nesprávné jízdy - 6 372
9. vjetí do protisměru - 4 780
10. vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu - 4 296

Deset nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel, rok 2008 (počet usmrcených osob)

1. nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky - 184
2. řidič se plně nevěnoval řízení vozidla - 117
3. nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky - 89
4. vjetí do protisměru - 75
5. nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu - 61
6. nedání přednosti upravené dopravní značkou "DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ!" - 47
7. kolize s protijedoucím vozidlem při předjíždění - 44
8. nezvládnutí řízení vozidla - 37
9. jiný druh nepřiměřené rychlosti - 37
10. nedání přednosti upravené dopravní značkou " STŮJ, DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ!" - 24

Nejvyšší absolutní zvýšení počtu usmrcených je u nehod zaviněných pod vlivem alkoholu (80 usmrcených a 2 972 zraněných osob - o 44 osob více než v roce 2007, tj. o 122,2 %). Nejvíce usmrcených osob bylo při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (422 osob, tj. 42,5 % z celkového počtu 992 usmrcených osob). Dalším netragičtějším typem srážky jsou srážky s chodcem, kdy zahynulo 203 lidí, tj. 20,5% celkového počtu usmrcených osob. Dále 177 lidí zahynulo po srážce se stromem, což je 17,8 %z celkového počtu obětí a o 22 osob méně nežli v roce předchozím.
Zdroj: Statistiky Policie ČR

(4) Robin Wood
je německá nevládní organizace, jež se dlouhodobě zabývá zelení a ve své kampani se zasazuje o několik základních opatření pro ochranu alejí:

• prosazování ochrany stromů zákonem s působností na území celého Německa
• zajištění odborné péče o aleje a zakládání nových stromořadí vysazení nového stromu za každý pokácený
• omezení rychlosti na 70 km/h ve všech alejích
• založení fondů na obnovu alejí po vzoru Meklenburska-Pomořanska i v dalších spolkových zemíchv zimě zákaz solení silnic lemovaných alejemi

Dr. Christiane Weitzel, bioložka, 17 let pracuje pro německou nevládní organizaci Robin Wood jako editorka stejnojmenného magazínu. Od roku 2000 je také jednou z mluvčích kampaně na obranu alejí v Braniborsku.

(5) Přístup k alejím v Německu 

Mezi lety 1949 a 1999 bylo na území Spolkové republiky Německo pokáceno 50 tisíc kilometrů alejí v zájmu bezpečnosti silničního provozu. Poté se veřejné mínění obrátilo proti kácení stromů a rozhořela se intenzivní společenská diskuse.

V roce 2000 vznikla v Braniborsku Společnost na ochranu alejí, která zahrnuje významné německé nevládní organizace BUND, Bund Naturschutz, Robin Wood a dalších 45 iniciativ a jednotlivců. Patří mezi ně například i ministr dopravy Reinhold Dellman, který pochází z Braniborska, a bývalý spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin.

 Federální ministerstvo životního prostředí zahájilo v roce 2002 kampaň na podporu občanských iniciativ a za ochranu alejí.
Vznikla také celostátní platforma pro ochranu alejí, která sdružuje nevládní organizace a politiky usilující o ochranu alejí.

Současná délka alejí v některých spolkových zemích:

Braniborsko 8.000 kilometrů
Meklenbursko-Pomořansko 4.374 kilometrů
Severní Porýní-Vestfálsko 2.650 kilometrů
Celková délka alejí v Německu je v současné době 23.000 kilometrů.

V těchto zemích a také v Šlesvicku-Holštýnsku jsou aleje chráněny zákonem.

Braniborská vyhláška o alejích

V roce 2000 došlo k dohodě mezi braniborskými ministerstvy dopravy a životního prostředí o společné ochraně alejí, jejímž výsledkem je vyhláška obsahující tyto zásady:

• za každý pokácený strom v aleji musí být vysazen nový,
• vzdálenost stromů v alejích od vozovky nemá být větší než 4,5 metru,
• každoročně musí být zveřejněn přehled o vykácených a vysázených stromech,
• pouze na vybraných rychlostních silnicích „modré sítě“ se do budoucna s alejemi nepočítá a nejsou obnovovány.

Fondy na obnovu alejí v Meklenbursku-Pomořansku

V této spolkové zemi vzniknul na financování péče o aleje a jejich obnovy zvláštní fond. Pokud správa silnic vykácí strom v aleji, musí do tohoto fondu odvést částku, která umožní vysázet nejméně jeden, často však až pět nových stromů.

Rozšiřování alejí v Severním Porýní-Vestfálsku

Vláda spolkové země určila jako jeden ze svých cílů lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových. V návaznosti na to vznikla jako společná iniciativa ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí kampaň „100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko“. Do projektu se zapojili i místní obyvatelé, úřady na ochranu životního prostředí, lesní správa, řada dobrovolníků, zemědělců a soukromých majitelů lesů.
Od roku 2006 se již podařilo vysadit 70 nových alejí o délce zhruba 75 kilometrů, v nichž roste 6 898 stromů. Nejčastěji vysazovanými druhy jsou lípy, duby a javory, ale také různé druhy ovocných stromů, břízy, jasany a oskeruše.
Více informací: http://www.umwelt.nrw.de/naturschutz/alleen/index.php

(6) Desatero nenahraditelných funkcí alejí

1. Utvářejí typický vzhled české krajiny
2. Pohlcují prach a škodliviny z dopravy
3. Zastiňují silnice před letním žárem
4. Zlepšují orientaci za špatné viditelnosti
5. Omezují přehřívání asfaltu a vyjíždění kolejí
6. Zmírňují silný boční vítr
7. Chrání vozovku před sněhem
8. Produkují kyslík
9. Jsou důležitým biokoridorem
10. Jsou historickou památkou

(7) Kampaň Zachraňme stromy

 V rámci kampaně Zachraňme stromy byla na podzim roku 2008 představena celorepubliková petice „Zachraňme stromy – petice za lepší paragrafy na ochranu zeleně“.

Fotografie k tématu bezpečnosti v alejích

Tiskový mluvčí