Záchrana domova pro poslední asi dvě stovky sněžných levhartů v Kazachstánu bude hlavním tématem jednání mezinárodního výboru právních expertů. Ti dohlížejí na dodržování práva veřejnosti účastnit se rozhodování o životním prostředí. Přirození prostředí levharta totiž ohrožují plány na výstavbu luxusního lyžařského letoviska. Na území nedotčené přírody Národního parku Ile-Alatau v horách Ťan Šanu se ji snaží prosadit podnikatelská skupina krytá některými politiky. Přestože obyvatelé proti privatizaci a devastaci přírody protestují, úřady jejich názor ignorují. Kazachstán tím porušuje mezinárodní úmluvu.
„Boj za záchranu sněžného levharta je nejvýraznějším projevem probouzející se občanské společnosti Kazachstánu. Obyvatelé Kazachstánu mají obtížný přístup k informacím, a pokud chtějí mluvit do rozhodování úředníkům a politikům, dostávají se často do svízelných situací. Přestože je Kazachstán svobodou zemí, kultura úředního rozhodování mnohdy připomíná období československé totality. Lidé však mají právo na příznivé životní prostředí, a ne jen proto, že jim to zaručují mezinárodní úmluvy,“ komentuje situaci v Kazachstánu vedoucí Centra pro podporu občanů Martin Skalský z Arniky.
K petici proti výstavbě megalomanského lyžařského centra se mohou připojit i lidé z Česka. Stačí otevřít stránky www.zachranme-irbise.cz, kde je jak kompletní text petice, tak další možnosti, jak pomoct. Dosud se u nás k petici připojily skoro tři tisíce lidí, v Kazachstánu skoro jedenáct tisíc.
Úřady už pětkrát zakázaly pořádání veřejných shromáždění na podporu Národního parku Ile-Alatau. Rezervace je přitom navržena k zapsání na seznam světového dědictví UNESCO.
Veřejné projednání projektu lyžařského střediska uspořádaly kazašské úřady před dvěma lety o Vánocích, odmítly přitom občanům ukázat vypracované projekty a studie. Před samotným jednáním zablokovala dveře do sálu policie a kdosi vypnul úřední webové stránky s příslušnými informacemi. Přestože část lidí se do sálu dostala poté, co se u úřadu vedle lidí začali srocovat i novináři, zdaleka ne každý dostal možnost uplatnit své připomínky. Objevily se dokonce spekulace, že za projektem stojí jedna z dcer prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládne Kazachstánu už 24 let.
Aby obešli zákonem zakázanou výstavbu v národním parku, úředníci vyjmuli tisíce hektarů z chráněného území, což developerskému konsorciu umožní jedinečná místa zastavět. Občanské sdružení Green Salvation podalo na všechna úřední rozhodnutí žaloby, nákladné soudní pře se se vlečou.
Obránci národního parku se navíc domnívají, že politickému tlaku čelí i kazachstánská média. Po počátečním výrazném zájmu řady redakcí se dnes o kauze v Kazachstánu prakticky nepíše.
„Arnika společně s kazachstánskými organizacemi připravila oponentní zprávu o naplňování práv veřejnosti na rozhodování o životním prostředí. Kazašská nevládní organizace již dříve podala stížnost pro porušení mezinárodní Aarhuské úmluvy, která nakonec vyprovokovala mezinárodní společenství k projednání celého problému na ženevském zasedání,“ dodává mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
Arnika v Kazachstánu pracuje hned na několika projektech. V posledních dvou letech odebrala stovky vzorků půd, sedimentů, písku z dětských hřišť, případně potravin, a nechala je otestovat na toxické látky. S mnohdy alarmujícími výsledky také seznámila jak obyvatele postižených míst, tak zodpovědné úřady.
Společně s kazachstánskými partnery pak česká nevládka prosazuje zavedení v Evropě naprosto běžných opatření: kvalitní, nikoli jen formální proces posuzování vlivu projektů na životní prostředí, zavedení informačního systému o znečišťování vypouštěné jednotlivými průmyslovými provozy nebo právo účastnit se a připomínkovat projekty, které mohou poškodit přírodu i zdraví obyvatel.
