Doslova vlastními těly se rozhodli občané Jihlavy zabránit v pokácení vzrostlé zdravé lípy, která roste u bytového domu na rohu ulic Mošnova a Znojemská. K zemi ji chce poslat majitel pozemku přesto, že z dřívějšího rozhodnutí magistrátu ví, že má strom řadu ekologických a estetických kvalit. Nedostal tak povolení ke kácení. Poražení stromu však umožnila vadná vyhláška exministra Chalupy (ODS), která ochranu dřevin významně omezila. Ombudsman potvrdil, že je vyhláška de facto protiústavní, a k její novele už ministerstvo vyzval on i nevládní organizace. Strom po dnešním happeningu zůstal stát.
„Na dnešní happening přišli lidé, kterým životní prostředí v Jihlavě není lhostejné. Lidé se tu snaží zabránit ekologické škodě, která má dosah i za plot okolo domu a podle ministerské metodiky se dá vyčíslit na více než 600 tisíc korun. Zároveň vědí, že dokud se nezmění právní norma, jsou v celé zemi ohroženy desítky dalších krásných a zdravých stromů,“ komentuje happening „Pomozme lípě“ vedoucí jihlavské pobočky Arniky Ing. Jana Vitnerová.
Případ z Jihlavy ilustruje na celostátní problém, který mívá velmi podobný průběh v dalších místech Česka.
„Pokácení lípy v Mošnově ulici jsme zamítli už v roce 2010. Shledali jsme, že problémy, které měly být důvodem ke kácení, mohou majitelé řešit i jinak. Ekologická újma pro okolní životní prostředí by byla vyšší, než náklady na zdravotní řez stromu a využití fólie bránící prorůstání kořenů k základům budovy. Majitelům jsme opakovaně nabízeli, že jim magistrát na odborné ošetření přispěje, nabídky však nevyužili,“ říká vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Ing. Katarína Ruschková.
Nyní však Chalupova vyhláška umožňuje kácet podobně hodnotné dřeviny ve velkém. Kompetentní orgány už totiž neposuzují závažnost důvodů ke kácení, hodnotu dřeviny, možné poškození nebo likvidaci chráněných druhů, nemohou ani nařídit vysázení mladých stromů, aby pokácený nahradili. Lidé, kteří si pokácejí strom, se tak navíc vystavují riziku, že dostanou pokutu – na stromech totiž mívá svůj domov celá řada vzácných zvířat i rostlin, o jejichž přítomnosti majitel stromu ani nemusí vědět.
„Vyhláška umožnila libovolné kácení stromů v takzvaných zahradách. Zahrada ovšem není v zákoně nijak definována, a v praxi tak může docházet ke kácení hodnotných stromů zejména ve městech a obcích, kde mají nenahraditelný estetický i ekologický význam,“ říká odbornice na ochranu přírody RNDr. Marcela Klemensová z Arniky. „Samozřejmě, když není jasná definice zahrady, může kde kdo pokácet vzrostlé stromy a tvářit se, že si myslel, že na to měl právo. Úřady mohou být v takových případech bezmocné,“ dodává Klemensová.
Podle zkušeností nevládní organizace se podobných příběhů odehrávají v celé republice desítky. Takzvaná „kácecí vyhláška“ totiž namísto jasných pravidel ochrany poskytuje prostor pro nekontrolovatelné kácení často i velmi hodnotných dřevin. Na nesoulad vyhlášky s ostatními platnými zákony upozornil nedávno i ombudsman, který také vyzval Ministerstvo životního prostředí k jejímu urychlenému přepracování.
„Jsme přesvědčeni, že pokusem o definici zahrady šel ministr Chalupa nad rámec zákona o ochraně přírody a krajiny. Takové definice, které ovlivňují majitele nemovitostí, by měly být zakotveny v zákoně, o němž musí hlasovat parlament. Podle našeho názoru je vyhláška protiústavní a musí být zrušena,“ říká právnička Arniky Mgr. Vendula Zahumenská.
